ZprávyJak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Jak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě Al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před 11 měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země. Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.

Biden, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se dnes objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.

Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.

Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.

Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.

Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti. A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.

Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.

V květnu a červnu byl Biden průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.

Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.

Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.

Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.

O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.

Doporučujeme

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.

Trump Íránu opět hrozí bombardováním, chce otevření Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti znovu pohrozil Íránu bombardováním, pokud Teherán neuzavře dohodu, jež povede k otevření Hormuzského průlivu. Bulvárnímu deníku New York Post šéf Bílého domu mezitím řekl, že je příliš brzy na jeho přímá osobní jednání s Teheránem.

Hantavirus na výletní lodi: WHO potvrdila osmý případ, pacient je ve Švýcarsku

Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila osmý případ hantaviru spojený s výletní lodí MV Hondius, která kotví u Kapverd. Tři lidé s nákazou zemřeli, jeden pacient je v kritickém stavu a tři mají mírné příznaky.

Gibraltar vypouští splašky přímo do Středozemního moře

Gibraltar stále nemá čistírnu odpadních vod. Splašky od téměř 40 tisíc obyvatel, firem a institucí proto míří bez čištění přímo do Středozemního moře. Britské zámořské území tak dlouhodobě čelí problému, který by v Evropě působil jako relikt minulého století.

KOMENTÁŘ: Trpaslík chce koupit giganta. Firma GameStop píše další neuvěřitelný příběh

Společnost GameStop, která se soustředí na prodej videoher, se během covidu neuvěřitelným způsobem zapsala do dějin investování. Teď se znovu pokouší o husarský kousek – chce koupit firmu eBay, která je přitom mnohem hodnotnější, a konkurovat tak Amazonu.

Trump: USA dočasně přestanou chránit lodě v Hormuzském průlivu

Spojené státy nakrátko přerušují operaci, při níž v Hormuzském průlivu doprovázely a chránily lodě ohrožované íránskou blokádou. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle něhož jsou důvodem aktuální velmi pokročilá jednání s Íránem a snaha dosáhnout dohody. Americká blokáda íránských přístavů však pokračuje, dodal Trump. Bílý dům se podle serveru Axios domnívá, že uzavření dohody o jednostránkovém memorandu o porozumění je na dosah, přičemž odpověď Teheránu na několik klíčových bodů by mohla přijít do 48 hodin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama