ZprávyJak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Jak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě Al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před 11 měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země. Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.

Biden, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se dnes objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.

Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.

Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.

Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.

Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti. A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.

Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.

V květnu a červnu byl Biden průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.

Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.

Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.

Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.

O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.

Druhá masová střelba na škole v Turecku v jednom týdnu. Tentokrát čtyři mrtví

Nejméně čtyři lidé přišli o život a další utrpěli zranění při střelbě na střední škole Ayser Çalık v provincii Kahramanmaraş na jihu Turecka. Podle dostupných údajů je mezi zraněnými několik osob v kritickém stavu.

Ye pod tlakem politiků odkládá koncert ve Francii

Ye měl vystoupit v Marseille, místo toho ale koncert odkládá. Americký rapper čelí tlaku politiků i dozvukům svých kontroverzí z posledních let. Jeho návrat se tak zatím odkládá.

KOMENTÁŘ: Válka v Íránu připravila luxusní značky o miliony. Módní byznys sčítá nečekané ztráty

Válka na Blízkém východě odvála turisty z destinací na Arabském poloostrově, což se okamžitě propsalo do tržeb sektoru s luxusním zboží. Francouzský gigant Kering, který stojí za značkami jako Gucci nebo Yves Saint Laurent, hlásí pokles tržeb a výplach na burze. Příbuzné společnosti na tom nejsou o moc lépe.

Slovensko prodloužilo dvojí ceny nafty, zrušilo finanční limit při tankování

Slovensko o dalších 30 dnů prodlouží uplatňování dvojích cen nafty. Současně od pátku zruší stávající maximální limit 400 eur (9740 Kč) pro jedno tankování tohoto paliva u čerpacích stanic. Rozhodla o tom dnes vláda, která tak potvrdila dřívější oznámení premiéra Roberta Fica. Dvojí ceny nafty, které v praxi vedly k vyšším cenám tohoto paliva pro vozidla registrovaná v zahraničí, už kritizovala Evropská komise (EK).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama