ZprávyJak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Jak se Biden a jeho tým rozhodli zabít nejhledanějšího teroristu světa

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě Al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nyní nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před 11 měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země. Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny.

Biden, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se dnes objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.

Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.

Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.

Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.

Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti. A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.

Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.

V květnu a červnu byl Biden průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.

Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.

Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.

Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.

O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama