7.6 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyIzraelské odbory svolávají generální stávku, podpořily tak pozůstalé

Izraelské odbory svolávají generální stávku, podpořily tak pozůstalé

Největší izraelské odbory na pondělí svolávají generální stávku. Podpořily tak výzvu pozůstalých rukojmích, kteří tímto krokem chtějí donutit vládu k uzavření dohody s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících unesených. Uzavřené bude podle agentury Reuters i největší letiště v zemi, k protestu se přidají také samospráva druhého největšího města Tel Avivu i další obce. Výrazně tak stoupá tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Bezprostřední příčinou nynějšího odporu vůči vládě je zpráva izraelské armády o tom, že v Pásmu Gazy objevila těla šesti izraelských rukojmích, které teroristická organizace Hamás zabila v posledních 48 hodinách, tedy nedlouho předtím než se k nim vojáci dostali. Sdružení rodin pozůstalých vyjádřilo přesvědčení, že smrt čtyř mužů a dvou žen ve věku od 23 do 40 let je přímým důsledkem toho, že Netanjahu „torpéduje“ navrhované dohody o příměří a výměně rukojmích. Vyzvalo proto ke generální stávce.

K výzvě se dnes odpoledne přidaly i největší odbory Histadrut, které zastupují zhruba 800.000 zaměstnanců ve zdravotnictví, dopravě, bankovnictví a dalších odvětvích. „Vyzývám obyvatele Izraele, aby dnes večer a zítra vyšli do ulic a aby se všichni zúčastnili stávky,“ prohlásil na tiskové konferenci šéf odborů Arnon Bar-David. „Místo dohody dostáváme pytle s mrtvolami. Dospěl jsem k závěru, že jedině náš zásah může pohnout těmi, kterými je třeba pohnout,“ doplnil.

Stávka má být zatím jednodenní a má odstartovat v 6:00 místního času (5:00 SELČ). Dotkne se i největšího mezinárodního letiště v zemi. Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu bude uzavřeno pro odlety a přílety od 8:00 místního času (7:00 SELČ), píše server The Times of Israel (ToI). V pondělí mělo do Izraele dorazit i několik letů z Prahy. Po jak dlouhou dobu bude provoz na letišti zastaven, podle informací ToI není jasné.

K volání po generální stávce se připojil také lídr opozice Jair Lapid, podle něhož je zastavení ekonomiky cestou, jak donutit vládu k dohodě.

Netanjahu opakovaně tvrdí, že bezpečný návrat rukojmích je jeho prioritou, a že ho chce dosáhnout i za pomoci co největšího vojenského tlaku na Hamás. Podle zpráv amerických médií ale vedle neústupnosti Hamásu i některé Netanjahuovy dodatečné požadavky komplikují cestu k dohodě.

Například izraelský ministr obrany Joav Galant dnes vyzval k okamžitému zasedání bezpečnostního kabinetu, aby zvrátil rozhodnutí ze čtvrtka, podle něhož si Izrael musí ponechat kontrolu nad takzvaným Filadelfským koridorem, což je oblast u hranic mezi Egyptem a Gazou. Právě tento bod je jednou z největších překážek dosažení příměří. K protestu před sídlem parlamentu během schůzky bezpečnostního kabinetu se již podle ToI shromáždilo několik tisíc lidí, drželi minutu ticha za zabité rukojmí, načež začali hlasitě pískat a někteří skandovali, že to pro vládu byla „poslední minuta ticha“.

Ozbrojenci Hamásu a jejich spojenci loni 7. října v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Přes 100 rukojmích hnutí propustilo při týdenním příměří v listopadu, část osvobodila izraelská armáda, v řadě případů se jí ale podařilo do Izraele vrátit už jen těla unesených. Nyní podle armády v Gaze zůstává 97 rukojmích, z nichž je však nejméně 33 po smrti.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Před deseti lety se Netflixu vysmáli. Teď stojí Warner před pokořujícím dealem

Netflix kupuje Warner Bros. Kdysi neskutečná věta se stává skutečností, protože streamovací gigant chce dotáhnout akvizici za 72 miliard dolarů. Pod jeho křídla se má dostat mimojiné i konkurenční služba HBO Max. Historický deal ale může narazit u regulátorů.

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama