Ještě minulý měsíc oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu novou éru míru a prosperity na Blízkém východě. Již čtvrtý týden však běsní nemilosrdná válka s Hamásem a premiérova vize blahobytu je v troskách. Izraelská ekonomika krvácí. Upozornily na to server Euronews nebo agentura AP.
Izrael se po 7. říjnu změnil. Velké plány na prosperující zemi totiž zasáhl překvapivý úder palestinské teroristické skupiny Hamás, která zabila 1 400 lidí a přes dvě stovky jich unesla do boji zdevastovaného Pásma Gazy. Izrael mobilizoval 360 tisíc záložníků.
Turismus utichnul, aerolinky zrušily lety a obchody s restauracemi zavřely. Hlavní ložisko plynu Tamar přikázala vláda kvůli bezpečnosti uzavřít, farmy musely ukončit činnost pro nedostatek pracovníků a podniky zrušily desítky tisíc pracovních míst.
Israel's economy recovered from previous conflicts with Hamas, but this one might last longer and hit harder. https://t.co/M8pgzFmJs4 pic.twitter.com/wnpCyV8IuH
— euronews (@euronews) November 1, 2023
Izraelská ekonomika se po dřívějších konfliktech s Hamásem vzpamatovala poměrně rychle. Vláda se však rozhodla teroristům pomstít a vymazat je ze světa. To může, stejně jako rozšíření konfliktu po celém regionu, nechat státní kasu vykrvácet.
Židovský stát měl ekonomické problémy už před válkou. Technologie tvoří 48 procent jeho exportu, právě tento sektor však zasáhlo globální snížení investic v důsledku ekonomické krize a vysoké inflace po válce na Ukrajině.
Izraelský hospodářský růst navíc brzdilo napětí a protesty kvůli plánované soudní reformě prosazované premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ubývající investice a veřejnost povolaná do války dále ohrožují high-tech startupy, uvedl Izraelský úřad pro inovace.
Je nutná akutní změna toku financí
Ještě v roce 2021 získaly izraelské startupy investice ve výši 27 miliard dolarů, loni ale klesly kvůli obavám investorů téměř o polovinu. Letos se podle Start-Up Nation Policy Institute propadly v meziročním srovnání o dalších 68 procent.
Izraelské ministerstvo financí představilo plán hospodářské obnovy země. Zahrnuje granty ve výši jedné miliardy dolarů pro podniky postižené válkou. Tento plán má ale podle serveru Euronews řadu odpůrců, kteří varují před jeho nedostatečností.
Tento týden vyzvaly tři stovky předních izraelských ekonomů Netanjahua a ministra financí Becal’ela Smotriče, aby „přišli k rozumu“, urychleně změnili národní priority a nefinancovali „ultraortodoxní“ a „pro-osadnické“ strany.
„Těžká rána, kterou Izrael utrpěl, vyžaduje zásadní změny národních priorit a masivní přesměrování finančních prostředků na řešení válečných škod, pomoc obětem a rehabilitaci ekonomiky,“ napsali signatáři v dopise vládě.
Smotrič, krajně pravicový politik „pro-osadnické“ strany Tkuma, který sám v osadě považované za ilegální bydlí, podle agentury AP ubezpečil, že veškeré finance nezahrnující válečné úsilí a obnovu státu budou zastaveny.
Skepse však stále převládá. Šekel se nachází na 14letém minimu a izraelská centrální banka snížila svou prognózu hospodářského růstu pro letošní rok ze tří procent na 2,3 procenta. Odstávka ložiska Tamar navíc stojí Izrael 200 milionů dolarů měsíčně.
