Izraelská diplomacie je podle ministra zahraničí Eliho Kohena pod narůstajícím tlakem, aby země pracovala na eventuálním uzavření příměří s islamistickým hnutím Hamás. Mezinárodní tlak podle ministra může „v příštích dvou až třech týdnech“ převážit mezinárodní podporu, kterou Izrael má po útoku Hamásu 7. října. Podle listu The Times of Israel (ToI) se šéf izraelské diplomacie ještě dnes pokoušel svůj původní výrok zmírnit, když uvedl, že z pohledu Izraele nedochází k žádnému diplomatickému „odpočítávání“.
Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak umírnit utrpení palestinských civilistů.
🔴 UPDATES
— Middle East Eye (@MiddleEastEye) November 13, 2023
– The Palestinian death toll in Gaza tops 11,240
– Israel's foreign minister Eli Cohen, said that Israel might have up to three weeks to continue its bombardment of Gaza before pressure for a ceasefire ratchets up
More here ⤵️https://t.co/Hw7iglaXx6
„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.
Kohen zmínil také „diplomatické okénko“, které izraelský válečný kabinet Benjamina Netanjahua nyní může pro své snahy využít, nespecifikoval však, co konkrétně může narůstající diplomatický tlak na Izrael v dalších týdnech podle něj zahrnovat, upozornil ToI.
Později podle listu se ministr svůj výrok pokusil zmírnit, když prohlásil: „pokud jde o nás, nedochází k žádnému odpočítávání, nepřestaneme bojovat, dokud Hamás nezničíme a neosvobodíme všechny rukojmí“.
Izrael je na Blízkém východě obklopený většinově muslimskými státy. S každým ze svých sousedů vedl židovský stát v určité fázi 20. století válku a poté s nimi, často za zprostředkování Spojených států, uzavíral mírové smlouvy, dohody o příměří nebo normalizoval vztahy. Poslední z těchto snah byla jednání o navázání plnohodnotných diplomatických vazeb se Saúdskou Arábií, která přerušil současný ozbrojený konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás.
Liga arabských států v sobotu na mimořádném summitu v Rijádu společně s Tureckem a Íránem odsoudila „izraelskou agresi v Pásmu Gazy“, operace izraelské armády označila za „válečné zločiny“ a vyzvala k ukončení bojů, kterým padly za oběť tisíce palestinských civilistů.
Spojené státy, klíčový partner Izraele, Británie nebo i Česká republika však trvají na tom, že uzavření příměří by nyní nemělo smysl a těžil by z něj jen Hamás. Americká a britská vláda svůj postoj nemění ani po protestech určité části svých obyvatel, kteří požadují, aby lídři zemí důrazněji volali po míru na Blízkém východě. Pochodu za podporu Palestiny v Londýně se o víkendu zúčastnilo 300.000 lidí.
Izrael má podle Bílého domu právo v Pásmu Gazy provádět rozsáhlé vojenské operace v odvetě za krvavý útok Hamásu ze 7. října a zlikvidovat příslušníky a infrastrukturu této radikální organizace tak, aby útok nemohla zopakovat. Islamisté Hamásu 7. října vtrhli do jižního Izraele, zabili téměř 1200 civilistů a dalších asi 240 unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Stále silnější vášně mezi propalestinskými a proizraelskými komunitami v západních státech vyvolává především vysoký počet civilních obětí v Pásmu Gazy, kterých je podle palestinských informací už přes 11.000, i zprávy o zhoršující se humanitární situaci, naposledy o bojích v okolí nemocnic, které už podle místních úřadů kvůli bojům a pokračující izraelské blokádě nefungují. Informace úřadů pod kontrolou Hamásu nelze nezávisle ověřit.
