0.9 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyIzraelská armáda v Pásmu Gazy zabila tři syny politického vůdce Hamásu Haníji

Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila tři syny politického vůdce Hamásu Haníji

Izraelský vzdušný úder v Pásmu Gazy dnes zabil tři syny vůdce politického křídla Hamásu Ismáíla Haníji. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na média blízká Hamásu. Smrt tří svých dětí krátce nato arabské stanici Al-Džazíra potvrdil sám Haníja. Současně prohlásil, že tato událost nijak neovlivní požadavky hnutí při vyjednávání o dohodě o příměří a propuštění rukojmích. Izraelská armáda úder rovněž potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla Hamásu.

Tři synové šéfa Hamásu a také tři jeho vnoučata zahynuli v automobilu, jejž zasáhla střela odpálená z dronu, když cestovali v oblasti uprchlického tábora Šatí za příbuznými u příležitosti prvního dne muslimského svátku íd al-fitr. Uvedla to podle Reuters tisková agentura Hamásu i příbuzní na sociálních sítích.

„Krev mých synů není dražší než krev našeho lidu,“ prohlásil 61letý Haníja, který má podle zdrojů Hamásu 13 synů a dcer. „Jsem vděčný Bohu za čest, kterou mi prokázal smrtí tří mých dětí a několika mých vnoučat. Mým synům se dostalo této pocty. Zůstali s naším palestinským lidem v Gaze, neodešli ani neutekli,“ řekl vůdce Hamásu a upřesnil, že o život přišli jeho synové Hazím, Amír a Muhammad. V telefonickém rozhovoru s Al-Džazírou dodal, že od začátku války bylo v Pásmu Gazy zabito už 60 členů jeho rodiny.

Nejvyšší vůdce hnutí, jež Izrael, USA i EU považují za teroristickou organizaci, pochází právě z tábora Šatí, který leží severozápadně od města Gaza v severní části pásma. V současnosti pobývá v exilu v Kataru a je hlavní tváří mezinárodní diplomacie Hamásu při vyjednávání o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy výměnou za propuštění izraelských rukojmích.

Hamás v úterý uvedl, že nejnovější izraelský návrh dohody o příměří studuje, ale že nesplňuje žádný z požadavků, z nichž hnutí nemíní slevit. Mezi hlavní podmínky Hamásu pro uzavření dohody o propuštění rukojmích patří úplné stažení izraelských sil z Pásma Gazy a povolení návratu statisíců uprchlíků do jejich domovů na severu.

„Naše požadavky jsou jasné a konkrétní a nebudeme v nich dělat ústupky. Nepřítel by se mýlil, kdyby si myslel, že útok na mé syny v době vrcholícího jednání a předtím, než hnutí odešle svou odpověď, přiměje Hamás ke změně postoje,“ řekl dnes Haníja.

Izrael vede už přes šest měsíců proti Hamásu válku v Pásmu Gazy s cílem toto hnutí zcela zničit v odvetě za teroristické útoky ze 7. října, při nichž islamisté v izraelském pohraničí pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších asi 250 osob odvlekli na palestinské území jako rukojmí.

Není nicméně jasné, nakolik věděl Haníja o plánovaném přeshraničním útoku předem, podotýká Reuters. Plán útoku, jejž vypracovala vojenská rada Hamásu v Gaze, byl tak přísně střeženým tajemstvím, že někteří představitelé hnutí v zahraničí byli jeho načasováním i rozsahem zjevně šokováni.

Při izraelském odvetném bombardování Pásma Gazy a následné pozemní vojenské ofenzivě podle úřadů ovládaných Hamásem dosud zemřelo téměř 33.500 Palestinců, z toho podle Izraele přes 13.000 bojovníků Hamásu.

Reklama

Doporučujeme

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Devět dětí zahynulo při pákistánském útoku v Afghánistánu, Tálibán slíbil odvetu

Nejméně devět dětí a jedna žena zahynuly při nočním útoku pákistánských sil, které bombardovaly dům v afghánské provincii Chóst. Uvedl to dnes mluvčí afghánského vládnoucího hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid. Další čtyři civilisté podle něj utrpěli zranění při pákistánských útocích v provinciích Kunar a Paktika, informovala agentura Reuters. Tálibán podle AFP uvedl, že nezbytným způsobem a v pravý čas na pákistánské údery odpoví, Pákistán se k nim ale nehlásí.

Klimatické změny, nebo boží trest? Íránci se modlí za déšť, jejich zemi pustoší zoufalé sucho

Imámové v mešitách se modlí za déšť, lidé „prosí Boha“ u svatyň a v přírodě, upírajíc zraky k nebesům bez mraků, meteorologové počítají hodiny do okamžiku, kdy by mohl přijít déšť, po němž ale není ani stopy. Titulky médií zmiňují absenci srážek jako událost roku, zatímco vláda mluví o evakuaci Teheránu. Írán sužuje sucho, které se objeví „jednou za století."

USA podmiňují snížení cel na ocel a hliník ústupky EU v digitálních pravidlech

Evropa by měla přehodnotit svůj postoj k americkým technologickým společnostem, pokud chce nižší cla na ocel a hliník. Řekl to americký ministr obchodu Howard Lutnick. Přísná pravidla pro technologické giganty jsou pro USA citlivým tématem stejně jako pro Evropu vysoká cla na ocel a hliník.

Zelenskyj by mohl tento týden jednat s Trumpem ve Washingtonu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by podle ukrajinských médií, odvolávajících se na ukrajinské a americké zdroje obeznámené se situací, už tento týden mohl odcestovat do Washingtonu, aby se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem jednal o upraveném mírovém návrhu. Tyto zprávy se objevily po klíčových rozhovorech v Ženevě.

USA jednají v Abú Zabí s ukrajinskou a ruskou delegací

Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Francouzský průzkum ukazuje, že prezidentské volby vyhraje vůdce krajní pravice Bardella

Francouzská politická scéna se opět otřásá. Nejnovější průzkumy ukazují, že třicetiletý Jordan Bardella je dnes nejsilnějším kandidátem pro prezidentské volby v roce 2027. Podpora šéfa Národního sdružení roste a staví ho do role favorita, která ještě nedávno patřila Marine Le Pen.

Ukrajina a Rusko informují o obětech a raněných po náletech dronů

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti apři náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Na COP30 padla shoda na nové klimatické dohodě, ale bez závazků k omezení fosilních paliv

Klimatický summit COP30 skončil dohodou, která posouvá financování pro chudší státy, ale vyhýbá se přímému závazku k ústupu od fosilních paliv. Vyjednávání provázely spory, kritika i obavy, že svět ztrácí šanci na dosažení cíle 1,5 °C.

Brazilský nejvyšší soud odhlasoval, že Bolsonaro po manipulaci s monitorovacím náramkem zůstane ve vězení

Brazilská politická scéna znovu vibruje napětím. Nejvyšší soud v Brasílii potvrdil vazbu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara poté, co přiznal, že se pokusil poškodit svůj elektronický náramek. Incident rozvířil emoce mezi jeho stoupenci i odpůrci a znovu otevřel otázku jeho odsouzení za pokus o převrat po prohraných volbách v roce 2022.

Si Ťin-pching v telefonátu s Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.

KOMENTÁŘ: Trh ve víru paradoxů. Výsledky Nvidie šokovaly, strach z bubliny stejně sílí

Je AI bublina reálná? Nebo jde jen o výmysl, který se šíří hlavami investorů a šéfů firem na Wall Street? Na více než rok nezodpovězenou otázku zareagovala společnost Nvidia, když představila rekordní kvartální výsledky. Jenže investorům to bylo málo a prožili si děsivý týden. Proč?

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko přispěje k úsilí o dosažení míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama