0.3 C
Czech
Neděle 30. listopadu 2025
ZprávyÍrán i přes protesty popravil duševně nemocného demonstranta

Írán i přes protesty popravil duševně nemocného demonstranta

Írán popravil muže s bipolární poruchou, který byl odsouzen k trestu smrti v souvislosti s masovými protesty v zemi. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Třiadvacetiletý Mohammad Ghobadlou byl odsouzen za vraždu. Údajně během protestu nedaleko Teheránu přejel v září 2022 autem policistu a zabil ho.

Skupiny na ochranu práv však uvedly, že čelil nespravedlivému procesu. Obvinily vyšetřovatele z jeho mučení. Odvolání, aby byl zohledněn jeho duševní stav, soud zamítl, píše BBC. Podle médií trpěl bipolární poruchou.

Jedná se o devátou osobu, která byla popravena v souvislosti s účastí na protestech. Předpokládá se, že nejméně čtyři další jsou odsouzeni k trestu smrti a patnácti dalším hrozí, že jim bude trest smrti udělen.

Celonárodní nepokoje vyvolala smrt dvaadvacetileté ženy Mahsy Amíní, která byla zadržena mravnostní policií za údajně „nevhodné“ nošení hidžábu.

Stovky lidí byly zabity a tisíce zadrženy při násilném zásahu bezpečnostních sil při nepokojích, které se po její smrti rozpoutaly.

Soudní tisková agentura Mizan uvedla, že trest smrti Mohammada Ghobadloua byl vykonán v úterý ráno poté, co jej potvrdil nejvyšší soud.

Na videích zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět, jak členové jeho rodiny, údajně včetně jeho matky a tety, křičí bolestí u brány věznice Qazalhasar v Karaji chvíli poté, co byl oběšen.

Podle BBC Persian je slyšet, jak jedna žena říká vězeňské stráži: „Zabili jste mého Mohammada. Vyšel do ulic za všechny mladé lidi.

Ghobadlouova matka v pondělí večer emotivně apelovala na videonahrávce na rodinu policisty, jehož údajně přejel. Žádala je, aby neprosazovali trest „qisas“, tedy odplatu.

Již dříve naléhala na soudce, aby vzali v úvahu, že jejímu synovi byla v dospívání diagnostikována bipolární porucha. Dva měsíce před protesty přestal brát léky, což snižuje jeho odpovědnost.

Justiční vražda, píše právník

Jak píše CNN, k trestu smrti ho odsoudil soudce Abolqasem Salavati. Kontroverzní soudce, na kterého Spojené státy uvalily sankce za přísné tresty pro aktivisty, novináře a politické vězně.

Ghobadlouův právník Amir Raesian v pondělí večer napsal na X, že poprava by byla nezákonná a rovnala by se „vraždě“. Argumentoval tím, že Nejvyšší soud v červenci zrušil trest smrti kvůli duševnímu stavu jeho klienta.

Mizan však uvedl, že tvrzení Raesiana není pravdivé. Nejvyšší soud podle agentury takové odvolání dvakrát zamítl.

Amnesty International loni uvedla, že Ghobadlou byl dvakrát odsouzen k trestu smrti po „hrubě nespravedlivých fingovaných procesech poznamenaných ‚doznáními‘ ovlivněnými mučením a nenařízením přísného posouzení duševního zdraví navzdory jeho duševnímu postižení“.

Podle informací, které skupina pro lidská práva získala, mu vyšetřovatelé po zatčení odepřeli přístup k právníkovi. Opakovaně ho bili a nedali mu léky na bipolární poruchu, aby si vynutili jeho „přiznání“.

Uvedla, že mu rovněž odepřeli zvolit si při soudním procesu před Revolučním soudem právníka. Proces se skládal ze dvou krátkých zasedání v říjnu a listopadu 2022. Na dvou soudních zasedáních u trestního soudu v prosinci téhož roku byl jmenovanému právníkovi odepřen přístup k věcným důkazům.

Mahmúd Amírí-Moghaddám, ředitel skupiny Iran Human Rights se sídlem v Norsku, odsoudil Ghobadlouovu popravu jako „justiční vraždu“.„Vůdce islámské republiky Alí Chameneí a jeho soudní moc se musí za tento zločin zodpovídat,“ napsal na X, dříve Twitter.

Poté, co se v pondělí dozvěděla o chystané popravě, vyzvala vězněná aktivistka za lidská práva a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová Íránce, aby vyjádřili solidaritu Ghobadlouově rodině.

Poprava Ghobadloua je úmyslným aktem vraždy a zločinem. Tváří v tvář vraždě je mlčení zradou,“ napsala v příspěvku na účtu Threads, který vedou příbuzní.

Nenechávejte Mohammadovu rodinu na pokoji. Postavme se dnes večer na jejich stranu. Kdokoli jakýmkoli způsobem křičte: „Nepopravovat!“, napsala.

Reklama

Doporučujeme

Čtyři mrtví a deset zraněných po střelbě na rodinné oslavě v Kalifornii

Čtyři lidé zemřeli a deset dalších bylo zraněno při sobotní střelbě na rodinné oslavě ve městě Stockton v Kalifornii. Podle amerických médií o tom informovala místní policie. Mezi oběťmi jsou děti i dospělí. Policisté po pachateli pátrají a domnívají se, že si mohl oslavu vybrat cíleně.

Trump označil venezuelský vzdušný prostor za uzavřený

Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou je „zcela uzavřený“. Nepřidal však žádné detaily, což vyvolalo nejistotu ve Venezuele i ve Washingtonu, kde úředníci o žádném takovém kroku nevědí.

Monzuny a sesuvy půdy devastují Sumatru, záchranáři bojují s izolací regionů

Počet mrtvých po záplavách a sesuvech půdy na indonéském ostrově Sumatra vzrostl na 303. Podle agentury Reuters to dnes oznámil šéf úřadu pro řízení katastrof. Pátrání po přeživších a dalších obětech pokračuje, komplikuje ho ale fakt, že některé oblasti jsou odříznuty od zbytku ostrova. Dřívější bilance z dnešního rána uváděla 248 mrtvých.

ANALÝZA: Trump chce mír rychle, Ukrajina ne za každou cenu a Evropa tápe

Příští týden má v Moskvě jednat americký zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Ukončit válku však bude extrémně obtížné i přes údajné pokroky po rozhovorech v Ženevě. Zatímco Donald Trump tlačí na konec téměř čtyřletého konfliktu, Ukrajina odmítá jakýkoli výsledek rovnající se kapitulaci, Rusko prosazuje svá ultimáta a Evropa neví, za co vůbec bojuje.

Tisíce lidí v Giessenu protestují proti založení mládežnické organizace AfD

Tisíce lidí dnes protestují ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokují přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Policie očekává, že se dnešních protestů zúčastní až 50.000 lidí. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Papež Lev XIV. si v Istanbulu prohlédl Modrou mešitu, ale nepomodlil se v ní

Papež Lev XIV. dnes v Istanbulu navštívil mešitu sultána Ahmeda, známou také jako Modrá mešita. Na znamení úcty si tam sundal boty, v muslimské svatyni se ale nepomodlil. Uvedla to agentura Reuters. První papež původem ze Spojených států se před vstupem do chrámu mírně uklonil a rozsáhlým areálem, který pojme na 10.000 věřících, ho následně provedl imám mešity Asgin Tunca. Papež se při 20minutové prohlídce, kdy kráčel v bílých ponožkách, usmíval a vtipkoval s imámem.

128 mrtvých a stovky pohřešovaných. Hongkong zahájil období smutku

Hongkong zahájil třídenní smutek po požárech, které si vyžádaly více než 128 životů a patří k nejtragičtějším v historii města. Lidé přinášejí květiny přímo k troskám komplexu Wang Fuk Court, jehož výškové bytové domy hořely více než 40 hodin. Úřady stále pátrají po desítkách pohřešovaných osob.

Merz příští týden navštíví Izrael, setká se s Netanjahuem

Německý kancléř Friedrich Merz příští týden v sobotu a v neděli navštíví Izrael. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Merz se setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se kterým chce jednat mimo jiné o stabilizaci příměří v Pásmu Gazy. Německo je jedním z nejdůležitějších izraelských spojenců.

Kliment prodloužil smlouvu v Olomouci do roku 2028

Jan Kliment zůstává v Sigmě. Nejlepší střelec uplynulé sezony Chance ligy podepsal v Olomouci nový kontrakt až do léta 2028 a po dlouhé rekonvalescenci se chystá na návrat. Z nabídek jiných klubů nakonec ustoupil, protože Haná podle něj představuje domov.

Strany německé vlády našly kompromis ve sporu o důchodový balík

Strany německé vlády se dohodly, že nebudou zasahovat do vyjednaného důchodového balíku. Ustaví ale ještě letos komisi, která do poloviny příštího roku předloží návrh hlubší důchodové reformy. Zkoumat přitom bude moci i to, zda nezvýšit hranici odchodu do důchodu nad 67 let. Na tiskové konferenci to dnes oznámil německý kancléř Friedrich Merz.

Regulované ceny energií příští rok mírně vzrostou

Domácnosti si příští rok za regulovanou složku ceny energií mírně připlatí. U elektřiny půjde v průměru o jednotky procent, u plynu o několik procent navíc. Výsledný účet ale může vláda výrazně zlehčit, pokud převezme poplatek na podporované zdroje energie na stát.

Kanadský premiér Carney podepsal s Albertou dohodu o novém ropovodu do Asie

Kanadský premiér Mark Carney podepsal dohodu s Albertou, která otevírá cestu pro výstavbu nového ropovodu vedoucího z této kanadské provincie do Tichého oceánu s cílem posílit vývoz ropy do Asie. Projekt je v souladu s Carneyho cílem rozšířit zahraniční obchod, aby se vyrovnaly škody způsobené cly uvalenými americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dohoda však vyvolala okamžité znepokojení ohledně závazku Ottawy bojovat se změnou klimatu, píše agentura AFP.

Korupční skandál otřásl Ukrajinou. Jermak končí

Na Ukrajině padla jedna z nejvlivnějších postav prezidentova okolí. Andrij Jermak, dlouholetý šéf kanceláře Volodymyra Zelenského a jeho hlavní vyjednavač mírových rozhovorů, požádal o odvolání. Jeho krok přichází ve chvíli, kdy zemi zasáhla rozsáhlá korupční aféra v energetickém sektoru a opozice otevřeně mluví o demisi celé vlády.

Kreml: Rusko dostalo od USA ženevský plán pro Ukrajinu, projedná ho příští týden

Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.

Německo bude v EU prosazovat zmírnění zákazu aut se spalovacími motory

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na tiskové konferenci o tom dnes informovali jejich předsedové. Dosáhnout chce Německo mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama