ZprávyÍrán i přes protesty popravil duševně nemocného demonstranta

Írán i přes protesty popravil duševně nemocného demonstranta

Írán popravil muže s bipolární poruchou, který byl odsouzen k trestu smrti v souvislosti s masovými protesty v zemi. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Třiadvacetiletý Mohammad Ghobadlou byl odsouzen za vraždu. Údajně během protestu nedaleko Teheránu přejel v září 2022 autem policistu a zabil ho.

Skupiny na ochranu práv však uvedly, že čelil nespravedlivému procesu. Obvinily vyšetřovatele z jeho mučení. Odvolání, aby byl zohledněn jeho duševní stav, soud zamítl, píše BBC. Podle médií trpěl bipolární poruchou.

Jedná se o devátou osobu, která byla popravena v souvislosti s účastí na protestech. Předpokládá se, že nejméně čtyři další jsou odsouzeni k trestu smrti a patnácti dalším hrozí, že jim bude trest smrti udělen.

Celonárodní nepokoje vyvolala smrt dvaadvacetileté ženy Mahsy Amíní, která byla zadržena mravnostní policií za údajně „nevhodné“ nošení hidžábu.

Stovky lidí byly zabity a tisíce zadrženy při násilném zásahu bezpečnostních sil při nepokojích, které se po její smrti rozpoutaly.

Soudní tisková agentura Mizan uvedla, že trest smrti Mohammada Ghobadloua byl vykonán v úterý ráno poté, co jej potvrdil nejvyšší soud.

Na videích zveřejněných na sociálních sítích bylo vidět, jak členové jeho rodiny, údajně včetně jeho matky a tety, křičí bolestí u brány věznice Qazalhasar v Karaji chvíli poté, co byl oběšen.

Podle BBC Persian je slyšet, jak jedna žena říká vězeňské stráži: „Zabili jste mého Mohammada. Vyšel do ulic za všechny mladé lidi.“

Ghobadlouova matka v pondělí večer emotivně apelovala na videonahrávce na rodinu policisty, jehož údajně přejel. Žádala je, aby neprosazovali trest „qisas“, tedy odplatu.

Již dříve naléhala na soudce, aby vzali v úvahu, že jejímu synovi byla v dospívání diagnostikována bipolární porucha. Dva měsíce před protesty přestal brát léky, což snižuje jeho odpovědnost.

Justiční vražda, píše právník

Jak píše CNN, k trestu smrti ho odsoudil soudce Abolqasem Salavati. Kontroverzní soudce, na kterého Spojené státy uvalily sankce za přísné tresty pro aktivisty, novináře a politické vězně.

Ghobadlouův právník Amir Raesian v pondělí večer napsal na X, že poprava by byla nezákonná a rovnala by se „vraždě“. Argumentoval tím, že Nejvyšší soud v červenci zrušil trest smrti kvůli duševnímu stavu jeho klienta.

Mizan však uvedl, že tvrzení Raesiana není pravdivé. Nejvyšší soud podle agentury takové odvolání dvakrát zamítl.

Amnesty International loni uvedla, že Ghobadlou byl dvakrát odsouzen k trestu smrti po „hrubě nespravedlivých fingovaných procesech poznamenaných ‚doznáními‘ ovlivněnými mučením a nenařízením přísného posouzení duševního zdraví navzdory jeho duševnímu postižení“.

Podle informací, které skupina pro lidská práva získala, mu vyšetřovatelé po zatčení odepřeli přístup k právníkovi. Opakovaně ho bili a nedali mu léky na bipolární poruchu, aby si vynutili jeho „přiznání“.

Uvedla, že mu rovněž odepřeli zvolit si při soudním procesu před Revolučním soudem právníka. Proces se skládal ze dvou krátkých zasedání v říjnu a listopadu 2022. Na dvou soudních zasedáních u trestního soudu v prosinci téhož roku byl jmenovanému právníkovi odepřen přístup k věcným důkazům.

Mahmúd Amírí-Moghaddám, ředitel skupiny Iran Human Rights se sídlem v Norsku, odsoudil Ghobadlouovu popravu jako „justiční vraždu“.„Vůdce islámské republiky Alí Chameneí a jeho soudní moc se musí za tento zločin zodpovídat,“ napsal na X, dříve Twitter.

Poté, co se v pondělí dozvěděla o chystané popravě, vyzvala vězněná aktivistka za lidská práva a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová Íránce, aby vyjádřili solidaritu Ghobadlouově rodině.

„Poprava Ghobadloua je úmyslným aktem vraždy a zločinem. Tváří v tvář vraždě je mlčení zradou,“ napsala v příspěvku na účtu Threads, který vedou příbuzní.

„Nenechávejte Mohammadovu rodinu na pokoji. Postavme se dnes večer na jejich stranu. Kdokoli jakýmkoli způsobem křičte: „Nepopravovat!“, napsala.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama