Irácký premiér jednal v neděli v Damašku se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Šlo o první cestu svého druhu do válkou zmítané země od začátku 12letého konfliktu. Informovala o tom agentura AP či Reuters.
Asad a Sudani diskutovali o zabezpečení jejich společné 600 km dlouhé hranice před bezpečnostními hrozbami, včetně militantů Islámského státu. Dohodli se také na posílení spolupráce s cílem omezit pašování drog, jak podle agentury Reuters uvedli během společné tiskové konference.
Joint press conference of Iraqi PM Sudani and Syrian President Assad https://t.co/ceKkpCAUh7
— Press TV (@PressTV) July 16, 2023
Sudani řekl, že také diskutovali o způsobech, jak bojovat proti suchu v obou zemích způsobeným snížením srážek, změnou klimatu a přehrazením řeky Eufrat proti proudu v Turecku.
„Musíme spolupracovat, abychom získali svůj spravedlivý podíl vody,“ řekl Sudani. Irák prý také podporuje zrušení sankcí vůči Sýrii, které od roku 2011 zavedly a rozšířily USA a evropské země.
Irák a Sýrie mají úzké vztahy už léta i poté, co mnoho arabských zemí stáhlo své velvyslance z Damašku a členství Sýrie ve 22členné Arabské lize bylo pozastaveno kvůli zásahu proti demonstrantům v roce 2011.
Boj proti Islámskému státu
Asad přijal v prezidentském paláci v Damašku Mohammeda Shia al-Sudaniho, který vedl delegaci vysoce postavených vládních úředníků. Podle úřadu syrského prezidenta jednali mimo jiné o vzájemných vztazích a spolupráci mezi oběma sousedními zeměmi.
Kancelář Al-Sudaniho v prohlášení uvedla, že rozhovory se točily kolem způsobů, jak rozšířit spolupráci v oblasti obchodu, ekonomiky, dopravy, cestovního ruchu, jak bojovat proti změně klimatu a také ohledně spolupráce v boji proti terorismu.
Hlavním bodem programu dvoudenní návštěvy byla pravděpodobně bezpečnostní spolupráce proti extremistickým skupinám. V červnu 2014 skupina Islámský stát vyhlásila zřízení samozvaného „chalifátu“, tradičního modelu islámské vlády, v rozsáhlých oblastech pod její kontrolou v Iráku a Sýrii.
Po letitých bojích, které si v obou zemích vyžádaly desítky tisíc mrtvých, byl IS poražen v Iráku v roce 2017 a v březnu 2019 v Sýrii. V posledních letech syrské vládní síly znovu získaly kontrolu nad velkou částí Sýrie s pomocí Ruska a Íránu.
Začátkem tohoto roku bylo členství Sýrie v Arabské lize obnoveno a Asad se zúčastnil arabského summitu, který se konal v květnu v Saúdské Arábii.
Asadovi příbuzní na sankčním seznamu kvůli drogám
Asad se zmínil o Turecku, aniž by ho jmenoval, že stojí za „krádeží“ podílů Iráku a Sýrie v řece Eufrat, což ovlivňuje zemědělství v obou zemích. Také uvedl, že diskutovali o spolupráci v boji proti drogám. Ty se podle něj „neliší od terorismu, protože mohou zničit společnost stejně jako terorismus“.
Nejvyšší syrští představitelé a příbuzní Asada byli v posledních měsících zařazeni na sankční seznamy ve Spojených státech, Spojeném království a Evropské unii právě kvůli jejich údajným vazbám na obchod s drogami.
Problematický návrat uprchlíků
V syrském konfliktu, který začal v březnu 2011, zemřelo zhruba půl milionu lidí. Ze země s 23 miliony obyvatel byla polovina předválečného obyvatelstva vysídlena. Množství uprchlíků se podle AP News odhaduje na více než 5 milionů.
„Máme zájem pracovat prostřednictvím oficiálních a vládních kanálů na vyřešení problému uprchlíků. Zaručit jim bezpečný návrat, jakmile se situace v místech, kde žili, stabilizuje,“ řekl al-Sudani. Irák hostí asi 250 000 syrských uprchlíků.
V táboře Al-Hol na severovýchodě Sýrie poblíž iráckých hranic žije asi 51 000 lidí, včetně manželek, vdov a dalších rodinných příslušníků militantů IS. Většina jsou Syřané a Iráčané. V části tábora však žije také asi 8 000 žen a dětí 60 dalších národností. Mezi obyvateli tábora jsou obecně považováni za nejtvrdší příznivce IS.
Mnoho zemí odmítá repatriovat své občany z obav, že by mohli představovat bezpečnostní hrozbu. Irák v posledních měsících repatrioval stovky rodin, které procházejí rehabilitačními programy.
Koaliční síly pod vedením USA oficiálně ukončily svou bojovou misi v Iráku, nadále však hrají poradní roli iráckým silám v boji proti extremistické skupině Islámský stát.
