Podle nejnovějších vědeckých zjištění pravidelné a namáhavé cvičení zvyšuje riziko rozvoje nemoci motorického neuronu (MND) u lidí, kteří jsou k onemocnění náchylní, informuje zpravodajský web BBC a deník The Guardian.
Tým na Univerzitě v Sheffieldu uvedl, že na základě jejich studie by nikdo neměl přestat cvičit. Vědci nicméně doufají, že zjištění by mohla vést ke screeningu u lidí, kteří mohou být vystaveni vyššímu riziku.
Celkově se onemocnění motorického neuronu rozvine u jednoho z 300 lidí. Nemoc ovlivňuje schopnost pohybovat se, mluvit a dokonce i dýchat. Motorické neurony, které přenášejí zprávy z mozku do svalů, totiž selhávají. MND tak může dramaticky zkrátit délku života.
Kdo a proč onemocní je zřejmě dáno kombinací genetického rizika, s nímž se člověk narodí, a dalších environmentálních faktorů, které se hromadí po celý život.
Podle některých studií je riziko rozvoje MND u vrcholových sportovců několikanásobně vyšší. Foto: Unsplash
„Již nějakou dobu jsme měli podezření, že cvičení je pro MND rizikovým faktorem, ale až dosud bylo toto spojení považováno za kontroverzní,“ řekl doktor Johnathan Cooper-Knock, neurolog z Sheffieldského institutu pro translační neurovědy. „Tato studie potvrzuje, že u některých jedinců časté namáhavé cvičení vede ke zvýšení rizika rozvoje MND,“ doplnil Cooper-Knock.
Studie italských fotbalistů naznačují, že riziko je až šestkrát vyšší než obvykle. Sportovci včetně Roba Burrowa (rugby), Stephena Darbyho (fotbal) a Doddieho Weira (rugby) o této nemoci mluvili otevřeně. „Počet vrcholových sportovců postižených MND není náhoda,“ prohlásil Cooper-Knock.
Přestat cvičit vědci lidem nedoporučují, je třeba další výzkum
Vědci analyzovali data z britského projektu Biobank, který obsahuje genetické vzorky od půl milionu lidí. Pomocí metody zvané mendelovská randomizace přeměnili tato data v experiment.
Studie publikovaná v časopise EBioMedicine ukázala, že mnoho z genů, o nichž je známo, že zvyšují riziko vzniku MND, mění své chování v reakci na cvičení. U osob s mutací nejčastěji spojovanou s MND se podle studie onemocnění rozvine v dřívějším věku, pokud intenzivně cvičí.
U většiny lidí, kteří pravidelně cvičí, se MND nerozvine. Foto: Unsplash
Namáhavé a pravidelné bylo definováno jako více než 15–30 minut po více než 2–3 dny v týdnu. Je zřejmé, že u většiny lidí, kteří takto pravidelně cvičí, k rozvoji MND nedojde.
„Nevíme, kdo je v ohrožení, a nešli bychom tak daleko, abychom radili, kdo má a nemá cvičit. Kdyby všichni přestali cvičit, nadělalo by to více škody než užitku,“ konstatoval doktor Cooper-Knock. Podle svých slov však doufá, že jejich práce nakonec povede k podobnému postupu jako při screeningu u fotbalistů zaměřeném na problémy se srdcem.
Vědci předpokládají, že nízká hladina kyslíku v těle během namáhavého cvičení může vést k procesu nazývanému oxidační stres v motorických neuronech. To může vést k poškození a nakonec způsobit smrt buněk u lidí, kteří k tomu mají genetické předpoklady.
