Ceny v Japonsku rostou nejrychleji od listopadu roku 1981. Takzvaná jádrová inflace se totiž za poslední měsíc vyšplhala oproti loňskému roku na 3,7 procenta. Nejvíce se ve třetí největší světové ekonomice zdražuje energie a zpracované potraviny. Centrální banka Japonska přitom i nadále odmítá zvyšovat úrokové sazby. Svou politiku by mohla přehodnotit na nový rok. Informoval o tom server Al Jazeera a CNN Business.
I když inflace v Japonsku nedosahuje takových čísel jako ve Velké Británii nebo Spojených státech amerických, přesto tamní centrální banku trápí. Vyšplhala se totiž na větší hodnotu, než si bankéři plánovali. Chtěli totiž, aby zůstala u dvou procent. Zdražování cen energií ji ovšem oproti loňskému roku vyhnalo na 3,7 procenta. Jedná se přitom o takzvanou jádrovou inflaci, do které se nezapočítávají nestabilní ceny čerstvých potravin. V současnosti je nejvyšší za posledních 40 let.
Naposledy totiž podobného čísla v Japonsku dosáhla listopadu roku 1981. Tehdy se tamní ekonomika stále vypořádávala s ropnými šoky z roku 1979. V současnosti inflaci nahoru ženou především zdražující se ceny zpracovaných potravin, elektřiny a zboží dlouhodobé spotřeby, mezi které patří například klimatizace. Společnosti tedy v uplynulých měsících pokračovaly v „předávání“ vysokých cen na domácnosti. Informoval o tom server Al Jazeera. Japonsko pak od 90. let minulého století zažívá střídavou zpomalující se inflaci a deflaci.
Japan's consumer inflation hits fresh 40-year high, eyes on BOJ policy https://t.co/Khvh8u54Cv pic.twitter.com/7RKjMSS58T
— Reuters (@Reuters) December 23, 2022
Japonsko je rovněž specifické tím, že se na rozdíl od většiny ostatních rozvinutých ekonomik nerozhodlo zvyšovat úrokové sazby. Naopak se je snaží uměle udržovat na extrémně nízké úrovni. Centrální banka Japonska si od takové strategie slibuje, že nízké ceny půjček popostrčí spotřebitele k tomu, aby více utráceli. Tím by se dle ní mohla tamní ekonomika rychleji nastartovat. Záznamy z říjnového zasedání bankéřů ovšem dle serveru CNN Business ukázaly, že by ekonomové mohli na nový rok svou politiku změnit.
Guvernér centrální banky Japonska nárůst úrokových sazeb nadále odmítá
V úterý navíc bankéři oznámili drobné navýšení dlouhodobých úrokových sazeb. Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda nicméně nadále tvrdí, že úrokové sazby zvedat nehodlá. Podle něj se má totiž inflace příští rok dostat na hodnotu pod dvě procenta. Ve své pozici ovšem Kuroda končí příští rok v dubnu. Jeho následovník by tedy mohl zastávat jiný názor. Je také pravděpodobné, že se inflace na guvernérem předpokládané číslo nedostane. Už nyní totiž japonské podniky oznámily navýšení cen na rok 2023 u více než 7 tisíc potravin.
„Příští rok nejspíše uvidíme rychlý nárůst cen, který by mohl být ještě intenzivnější než letos,“ okomentovala situaci analytická firma Teikoku Data Bank ve svém nejnovějším reportu. Firmy totiž musí čelit nejen zvyšujícím se distribučním cenám, ale také rostoucím mzdovým nákladům. Podle analytiků citovaných serverem Reuters není přesto jisté, zda se platy navýší dostatečně na to, aby domácnostem pomohly pokrýt vysoké životní náklady.
