O stavbě nových uhelných elektráren uvažuje Indie především kvůli výhodným nízkým nákladům na jejich konstrukci. Dle agentury Reuters to naznačuje neveřejný návrh indické energetické politiky na další roky. Rozhodnutí se však může ještě změnit, až budou jednotlivé kroky diskutovány zákonodárci. Případné souhlasné rozhodnutí by však pobouřilo především ekology, kteří dlouhodobě před využíváním uhlí varují.
Indie by vzhledem ke svému postavení na světovém žebříčku znečišťovatelů planety měla investovat spíše do obnovitelných zdrojů energie než uhlí. Je totiž třetím státem na světě nejvíce zodpovědným za vypouštění skleníkových plynů do atmosféry. Ekologové upozorňují, že ceny za solární a větrnou energii jsou v současnosti nejlevnější v historii lidstva. Indie přesto nejspíše plánuje i nadále využívat k výrobě energie uhlí. Jako výhodu uvádí právě úspornost této volby. Ministr energetiky se k pondělnímu odhalení agentury Reuters doposud nevyjádřil.
„I když je Indie zavázaná k využívání i jiných zdrojů než jsou fosilní paliva, uhelná kapacita může být přesto rozšířena. Nadále totiž ztělesňuje nejlevnější energetický zdroj naší generace,“ uvádí návrh National Electricity Policy (NEP) dle Reuters. Pokud by indická vláda k stavbě nových elektráren přistoupila, uvalila by na ně ale přísnější environmentální standardy. Následné znečištění by se tak mělo alespoň o něco málo snížit. Před schválením vládou však mohou plány zákonodárci ještě změnit.
Využívání uhlí v Indii dlouhodobě klesá. Světové emise se však po lockdownové úlevě opět zhoršují
Plánovaný krok indické vlády je překvapivý z toho důvodu, že využívání uhlí k výrobě energie v Indii postupně klesá. V roce 2020 to byly dva roky za sebou, co se po letech produkce energie z uhlí jeho potřeba snížila. I přes to je ale zodpovědná za tři čtvrtiny celkové energetické produkce v Indii. Odhalený návrh od indické NEP přitom paradoxně upozorňuje na to, že primárním cílem státu by mělo být propagování čisté energie.
Nevhodná by dle ekologů byla stavba nových uhelných elektráren také kvůli současnému stavu oteplování naší planety. I když globálně emise skleníkových plynů po dobu lockdownu klesly, začínají se opět vracet do původních hodnot. V době, kdy museli lidé své životy kvůli světové pandemii trávit převážně doma, totiž planetu tolik neznečišťovali. V roce 2020 podle studie z vědeckého magazínu Nature Climate Change klesly emise oxidu uhličitého o sedm procent. Jednalo se o historický pokles tohoto plynu v atmosféře.
Vědci však varují, že pokud při obnově ekonomiky nebudou brát světoví lídři v potaz také životní prostředí, můžou brzy emise dosáhnout ještě horších hodnot než před koronavirovou pandemií. „Nic kolem nás se totiž nezměnilo. Lockdown je donucení lidí, aby své chování omezili, není to dlouhotrvající udržitelná změna,“ zhodnotila situaci pro CNN jedna z autorek studie Corinne Le Quéré. Vysoké emise v atmosféře a následné oteplování znamenají zvedání hladin oceánů či extrémní sucho, potopy a požáry. S tím pak souvisí rostoucí chudoba, hlad a zvyšování rizika konfliktů.
