EkonomikaIndie chce kontrolu nad sociálními sítěmi. Zpřísňuje tamní pravidla

Indie chce kontrolu nad sociálními sítěmi. Zpřísňuje tamní pravidla

Indická vláda rozhodla ve čtvrtek o pravidlech, jež mají zpřísnit fungování sociálních sítí jako je Facebook či WhatsApp. Jedná se o krok následující napjaté vztahy tamní administrativy s velkými technologickými firmami, především Twitterem. Nově tak budou muset sítě stahovat nevhodný obsah, sdílet jeho původ nebo vytvořit nové pracovní pozice. Uvedla to agentura Reuters.

Odpovědnost za zneužívání on-line platforem. Tak zní hlavní důvod indického premiéra Narendra Modiho pro zavedení přísnějších pravidel fungování sociálních sítí. Indie totiž už delší dobu s velkými technologickými firmami bojuje. Největším rivalem se doposud jevil Twitter. A to především poté, co odmítl stáhnout obsah ohledně protestů indických farmářů. Sice nakonec zablokoval některé profily, zavrhnul však požadavek omezit účty novinářů, aktivistů či politiků.

„Sociální sítě jsou v naší ekonomice vítány. A to proto, že se jim tady daří, přinesly k nám dobrý obchod i velký počet uživatelů, a navíc podpořily obyčejné Indy,“ sdělil však pro CNN ministr informačních technologií Ravi Shankar Prasad. Indie totiž pro technologické giganty není malým trhem, kromě Číny má nejvíce internetových uživatelů na světě. Novým pravidlům se tak budou sociální sítě nejspíše muset podřídit. Mezi jejich nové povinnosti pak patří hlavně zveřejňování autora příspěvku či stažení závadného obsahu do 36 hodin od požadavku indické vlády.

Světový tlak na sociální sítě sílí, k Austrálii se tak s novými pravidly přidala Indie

Kromě toho budou muset sociální sítě vytvořit nová pracovní místa jako například pozici úředníka pro dodržování tamních zákonů, zpracovávání stížností indických uživatelů či zprostředkovatele mezi médii a vládou. Součástí by měla být také pravidelná měsíční zpráva ohledně jednotlivých kroků společností. Zatím však není jisté, kdy bude podrobný soupis vymahatelných pravidel zveřejněný. Od té chvíle do tří měsíců by však měl podle indické vlády začít platit. Menší sociální sítě by však měly spolupracovat ihned.

Společnosti Facebook i Twitter vyjádřily ochotu si pravidla prostudovat a s indickou vládou i nadále spolupracovat. WhatsApp situaci odmítl komentovat, společně s Facebookem má však v Indii kolem 500 milionů uživatel. Podobného čísla v Indii dosahuje také YouTube. Nová omezení ale dopadnou také na Netflix a Amazon. Streamovací platformy budou totiž svůj obsah muset rozdělit do pěti kategorií podle toho, pro jaký věk uživatelů je určený.

Tlak na sociální sítě se tak zvětšuje po celém světě. Kromě zodpovědnosti požadují vlády, mediální organizace i aktivisti větší komunikaci ohledně jejich příjmů. Velké agregáty jako Google či Facebook totiž sdílením zpráv a dosazováním vlastních reklam „kradou“ výdělek z nich novinářům, již jsou pravými autory původního obsahu. Téma se proto stalo také hlavním rozporem mezi Facebookem a australskými médii i vládou. Ve čtvrtek tak v Austrálii prošel zákon zavazující Facebook k uzavření smluv s tamními médii.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama