Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
ZprávyIDF mohou vpadnout do Rafáhu už začátkem března, naznačil izraelský generál

IDF mohou vpadnout do Rafáhu už začátkem března, naznačil izraelský generál

Člen izraelského válečného kabinetu a bývalý izraelský ministr obrany prohlásil, že pokud Hamás nepropustí do ramadánu všechny rukojmí, izraelská armáda zahájí obávanou invazi do Rafáhu, kde se ve stanových městečkách ukrývá 1,5 milionu Palestinců. Informují o tom Sky News a BBC.

Izraelský generál ve výslužbě a člen tamního válečného kabinetu Binjamin „Benny“ Ganc podle televize Sky News varoval palestinské teroristické hnutí Hamás, že pokud nepropustí všechny rukojmí, Izraelské obranné síly (IDF) vpadnou do Rafáhu.

„Svět to musí vědět a vůdci Hamásu to musí vědět. Pokud nebudou do ramadánu všichni rukojmí doma u svých rodin, boje budou pokračovat všude, včetně Rafáhu,“ prohlásil Ganc. Islámský svátek ramadán připadá na 10. března.

Rafáh je hraniční přechod s Egyptem v nejjižnějším cípu Pásma Gazy. Podle izraelských představitelů je to poslední bašta Hamásu. Ve stanových městečkách se tam mačká 1,5 milionu Palestinců – tedy více než polovina obyvatel enklávy.

Mezinárodní společenství v čele s administrativou amerického prezidenta Joe Bidena plány pozemní invaze do Rafáhu odsoudilo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se kvůli tomu ocitl pod obrovským tlakem, přesto trvá na absolutním vítězství.

Jaké mají civilisté možnosti

Izraelská armáda dostala za úkol vypracovat dva plány evakuace a invaze. Ganc v neděli uvedl, že Izrael bude ohledně přesunu civilistů jednat s americkými a egyptskými partnery. Jak upozornila stanice BBC, uprchlíci před válkou by mohli zamířit na egyptskou stranu. Rovněž se hovoří o možnosti jejich přesunu na pobřeží.

Od začátku izraelské invaze bylo přesídleno přibližně 80 procent obyvatel Pásma Gazy. Hladomoru čelí asi čtvrtina tamní populace. Izraelská ofenziva začala 7. října poté, co Hamás vnikl do židovského státu a zabil 1200 lidí.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem již IDF zabily nejméně 28 985 Palestinců, zejména žen a dětí. Tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit, přičemž nerozlišují civilisty a bojovníky Hamásu.

Ozbrojenci stále drží 130 rukojmích. Podle izraelské armády je však asi čtvrtina z nich po smrti. Ve čtvrtek hledaly IDF rukojmí v Násirově nemocnici v Chán Júnisu, uvedl armádní mluvčí Daniel Hagari. Vzdaly asi jim dvě stovky militantů. Palestinské úřady však tvrdí, že mezi zadrženými je také asi 70 zaměstnanců nemocnice.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama