2.3 C
Czech
Středa 11. února 2026
ZprávyICJ projedná další opatření ke Gaze, JAR žádá zastavení operace v Rafáhu

ICJ projedná další opatření ke Gaze, JAR žádá zastavení operace v Rafáhu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) dnes oznámil, že ve čtvrtek a v pátek projedná žádost Jihoafrické republiky o nová předběžná opatření týkající se války v Pásmu Gazy. JAR viní Izrael z genocidy vůči Palestincům a v nejnovější stížností žádá haagský soud, aby nařídil Izraeli zastavit ofenzivu v Rafáhu a zajistit tamním civilistům přístup k humanitární pomoci. Informovala o tom agentura AFP. Agentura Reuters v této souvislosti napsala, že turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dnes zopakoval, že Turecko se chystá připojit ke stížnosti JAR u haagského soudu. To avizovala Ankara už před několika týdny.

Soud OSN v Haagu si ve čtvrtek vyslechne jihoafrickou stranu a v pátek zástupce Izraele. Předběžné opatření, které nově JAR žádá, se týká pozemní operace izraelské armády v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kterou Izrael zahájil před týdnem. Pretoria žádá, aby soud Izraeli nařídil okamžité zastavení ofenzivy v Rafáhu, kam utekl od října přes milion lidí před boji jinde.

Izrael sice týden vyzývá civilisty k evakuacím z Rafáhu, ale přitom pokračuje v bojích v této oblasti. Navíc Palestince posílá na území zničená předchozím masivním bombardováním a míst u pobřeží, které už je přeplněno stany s uprchlíky. Ti tam žijí v katastrofálních podmínkách, není tam žádná infrastruktura, nemají dost jídla ani pitné vody ani zdravotní péči.

Izrael opakovaně tvrdí, že jedná v souladu s mezinárodní právem, a odmítá i obvinění z genocidy. Instituce OSN a humanitární organizace už od začátku války kritizují Izrael za nedostatečné dodávky potravin, pitné vody a léků. Také ICJ už koncem ledna vydal první předběžné opatření v reakci na jihoafrickou stížnost a vyzval Izrael, aby zajistil v Pásmu Gazy civilistům větší humanitární pomoc. Na konci března ICJ znovu vyzval Izrael, aby nekladl překážky dodávkám jídla a další pomoci do Pásma Gazy.

Minulý týden v úterý izraelská armáda zahájila operaci v Rafáhu, během níž obsadila i stejnojmenný přechod, jímž se z Egypta dostávala největší část humanitární pomoci. Tento přechod zůstává zavřený. Přes nedaleký přechod Kerem Šalom sice armáda umožňuje vjezd kamionů s pomocí na palestinské území, kvůli bojům v oblasti se tam ale podle AP nedostanou humanitární pracovníci, aby mohli pomoc odvézt civilistům.

„Odsuzujeme to, že 7. října byli zabiti civilisté,“ řekl dnes šéf turecké diplomacie. „Ale Izrael systematicky zabíjí tisíce nevinných Palestinců a činí neobyvatelnou celou oblast, čímž se dopouští zločinů proti lidskosti,“ dodal turecký ministr. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už v listopadu označil izraelské operace v Pásmu Gazy za genocidu, Izrael za teroristický stát a Hamás naopak za skupinu bojovníků za svobodu, kteří brání svou zemi.

Žádost k ICJ o možnost intervenovat v případu stížnosti JAR na Izrael podalo několik zemí. V lednu to udělala Nikaragua, v dubnu Kolumbie a minulý týden Libye. V neděli oznámil také Egypt, že takový krok zvažuje, protože Izrael útočí na civilisty, nuceně je vysidluje a vytváří pro ně nesnesitelné podmínky, jež vedly k bezprecedentní humanitární krizi. Egyptská diplomacie také Izrael vyzvala, aby plnil předběžná opatření, která vydal ICJ.

Jihoafrická republika podala stížnost na Izrael k ICJ loni v prosinci; soud zatím nerozhodl, zda se Izrael v Gaze genocidy dopouští. JAR od ledna podala k ICJ několik dalších žádostí o předběžná opatření týkající se izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. Mimo jiné v nich žádala, aby soud vyzval Izrael k zajištění volného přístupu pracovníků úřadů OSN, humanitárních organizací a novinářů do této oblasti.

Reklama

Doporučujeme

Buddhističtí mniši pochodovali za mír 3700 kilometrů

Skupina buddhistických mnichů v úterý po zhruba 3700 kilometrové cestě nazvané Pochod za mír dorazila pěšky do Washingtonu. Pouť, jež upoutala pozornost tisíců lidí napříč vyznáními a politickými ideologiemi, trvala patnáct týdnů. Samotné mnichy zájem překvapil.

Policie zadržela muže kvůli zmizení Nancy Guthrie

Policie v Arizoně zadržela muže k výslechu v souvislosti se zmizením Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Muže zastavili při silniční kontrole jižně od Tucsonu, úřady zatím nezveřejnily, kdo je a jakou roli mohl v případu hrát.

Ruský úřad omezí komunikační aplikaci Telegram, porušuje podle něj zákony

Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor omezí internetovou aplikaci Telegram. Podle něj tato komunikační platforma porušuje ruské zákony, informují média. Pavel Durov, v Rusku narozený zakladatel Telegramu, uvedl, že aplikace bude bez ohledu na nátlak ctít svobodu projevu a ochranu soukromí uživatelů.

Po masové střelbě v Kanadě je deset mrtvých včetně útočnice

V kanadském Tumbler Ridge v Britské Kolumbii zemřelo při hromadné střelbě deset lidí včetně podezřelé. Policie zasahovala u místní střední školy a také v jednom domě, část obětí našla uvnitř školy.

Král Karel je připraven spolupracovat s policií kvůli obviněním kolem Andrewa

Britská monarchie znovu čelí nepříjemným otázkám. Nová vlna dokumentů spojených s Jeffrey Epsteinem vrací do centra pozornosti Andrewa Mountbatten-Windsor. Poprvé se k situaci přímo vyjádřil i král Karel. Naznačil, že palác nebude stát stranou, pokud se policie rozhodne jednat.

Budíček pro Evropu. Musí se stát mocností, vyzývá Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby se důrazněji prosadila na globální scéně a začala jednat jako skutečná velmoc. Kontinent podle něj čeká budíček v důsledku rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států.

Europoslanci schválili snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990

Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Evropa zažila nejchladnější leden za posledních 16 let

Leden letošního roku byl v Evropě překvapivě studený. Podle služby Copernicus šlo o nejchladnější leden za posledních šestnáct let, průměrná teplota totiž klesla na minus 2,34 stupně Celsia. Na konci měsíce se nad severní polokoulí zvlnil polární jet stream a poslal mrazivý vzduch hluboko nad Evropu i Severní Ameriku. Některé regiony tak zažily zimní dny, jakých se v posledních letech objevuje čím dál méně.

Trump pohrozil Kanadě, že nepovolí otevřít nový most mezi oběma státy

Prezident Spojených států Donald Trump pohrozil, že nepovolí otevření dokončovaného mostu mezi americkým Detroitem a městem Windsor v Kanadě. Jako důvody na své sociální síti Truth Social zmínil kanadské vlastnictví mostu, odmítání prodeje amerického alkoholu v kanadské provincii Ontario, kanadská cla na americké mléčné produkty a kanadská obchodní jednání s Čínou.

Bangladéš těsně před volbami uzavřel obchodní dohodu s USA

Bangladéš dosáhl obchodní dohody s USA. Jihoasijská země se otevře širší škále amerického zboží. Na oplátku zajistí Bílý dům celní výjimky pro některé její oděvy a tarif na veškerý dovoz sníží z 20 na 19 procent. Bangladéš je hned po Číně druhým největším vývozcem oblečení.

Cílem jaderných rozhovorů podle Íránu bylo zjistit, zda USA věc berou vážně

Cílem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu bylo zjistit, zda Spojené státy k věci přistupují vážně, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránské diplomacie. Dodal, že krátká schůzka ukázala, že obě strany mají dostatek porozumění k tomu, aby rozhovory navzdory nedůvěře pokračovaly.

Nálety ruských dronů v noci zranily pět lidí, uvedly ukrajinské úřady

Čtyři zraněné, včetně dítěte, si v noci na dnešek vyžádal ruský útok drony na ukrajinskou Záporožskou oblast, v Oděské oblasti ruské údery vedly k výpadkům dodávek elektřiny. Jeden člověk utrpěl zranění při ruském útoku na město Družkivka v Doněcké oblasti, informovaly ukrajinské úřady. S výpadky elektřiny v důsledku ukrajinských útoků se podle médií potýkají také obyvatelé Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Drahé paměťové čipy dělí trhy na vítěze a poražené

Ceny paměťových čipů v posledních měsících prudce rostou, což je jasně patrné na akciových trzích. Výrobci pamětí zaznamenávají raketový růst, zatímco společnosti závislé na dodávkách elektroniky čelí tlaku na marže a nejistotě ohledně toho, jak dlouho bude napětí v dodávkách trvat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama