Podle nové studie může u pacientů i s mírnou formou covidu docházet k urychlenému stárnutí mozku a dalším změnám. Informuje o tom CNN.
Studie, kterou v pondělí zveřejnil časopis Nature, je dosud největší svého druhu. Zjistilo se v ní, že mozky osob, které měly covid, vykazovaly větší úbytek šedé hmoty a abnormality v mozkové tkáni ve srovnání s těmi, které nemoc nedostaly. Mnohé z těchto změn se týkaly oblasti mozku související s čichem.
„Překvapivě jsme viděli jasné rozdíly v mozku i při mírné infekci,“ uvedla v e-mailu pro CNN hlavní autorka studie Gwenaëlle Douaud, docentka neurověd na Oxfordské univerzitě.
Douaud a její kolegové vyhodnotili snímky mozku 401 osob, které prodělaly covid v období od března 2020 do dubna 2021. A to jak před infekcí, tak v průměru čtyři a půl měsíce po infekci. Výsledky pak porovnali se snímky mozku 384 nenakažených jedinců, kteří byli podobného věku, socioekonomické situace a rizikových faktorů, jako je krevní tlak a obezita. Ze 401 infikovaných jedinců skončilo jen patnáct pacientů v nemocnici.
Šedá hmota ubývá po covidu rychleji
Všech 785 účastníků bylo ve věku 51 až 81 let a byli součástí britské Biobanky. To je průběžná vládní zdravotní databáze 500 000 účastníků ve Velké Británii, která funguje od roku 2012.
Douaud vysvětlila, že je normální, že lidé s přibývajícím věkem ztrácejí každý rok 0,2 až 0,3 % šedé hmoty v oblastech mozku souvisejících s pamětí. Při hodnocení studie pacienti, kteří covid prodělali, však ztratili dalších 0,2 až 2 % tkáně ve srovnání s těmi, kteří jej neměli.
Kromě zobrazovacích metod byly u účastníků testovány také výkonné a kognitivní funkce pomocí testu Trail Making Test. To je nástroj, který pomáhá odhalit kognitivní poruchy spojené s demencí a testuje rychlost zpracování a funkci mozku člověka. Autoři zjistili, že ti, kteří měli největší úbytek mozkové tkáně, si v této zkoušce vedli také nejhůře.
Změny v mozku možná časem vymizí
Ačkoli se zdá, že nejvíce postižené oblasti mozku souvisejí s čichovým systémem, podle Douaud není jasné, proč tomu tak je.
„Vzhledem k tomu, že abnormální změny, které pozorujeme v mozku nakažených účastníků, mohou částečně souviset se ztrátou čichu, je možné, že při jeho obnovení budou tyto mozkové abnormality časem méně výrazné. Stejně tak je pravděpodobné, že škodlivé účinky viru (ať už přímé, nebo nepřímé prostřednictvím zánětlivých či imunitních reakcí) se po infekci časem snižují. Nejlepším způsobem, jak to zjistit, by bylo tyto účastníky znovu vyšetřit za jeden nebo dva roky,“ řekla.
A přestože studie zjistila určitou souvislost mezi infekcí a funkcí mozku, stále není jasné proč. Předchozí studie ukázaly, že u lidí s výraznou a opakovanou ztrátou čichu dochází také k souvisejícímu úbytku šedé hmoty. Tato studie však nehodnotila, zda u pacientů skutečně došlo ke ztrátě čichu.
Autoři upozornili, že zjištění se týkají pouze určitého okamžiku. Poznamenali však, že „zvyšují možnost, že dlouhodobé následky infekce SARS-CoV-2 mohou časem přispět k Alzheimerově chorobě nebo jiným formám demence“.
Přestože jsou tato zjištění markantní, nejsou dostatečně závažná, aby vyvolala poplach, uvedl Dr. Richard Isaacson, neurolog a ředitel Centra pro zdraví mozku na Floridské atlantické univerzitě. Isaacson se na studii nepodílel.
