Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyHromadný pokus dostat se z Maroka do Melilly má 23 obětí a...

Hromadný pokus dostat se z Maroka do Melilly má 23 obětí a desítky zraněných

Při pátečním hromadném pokusu dostat se z marockého území do španělské enklávy Melilla zemřelo 23 migrantů původem z Afriky. Aktualizovanou bilanci obětí večer s odvoláním na marocké zdroje přinesly zahraniční tiskové agentury. Španělský premiér Pedro Sánchez dnes podle médií ze zodpovědnosti za smrt běženců obvinil mafie pašeráků lidí. Překonat dvojitou bariéru a šestimetrový plot se v pátek pokusilo asi 2000 lidí, podle záběrů ze sociálních sítí šlo pouze o mladé muže, z nichž 133 se povedlo dostat na španělské území.

Místní marocké úřady nejdříve informovaly o 18 mrtvých, později bilanci zvýšily o dalších pět obětí. Podle agentury AFP evidovaly také 18 migrantů a jednoho příslušníka bezpečnostních složek ve vážném stavu. Marocké nevládní organizace předtím vyčíslily počet obětí páteční tlačenice na 27, desítky dalších lidí údajně utrpěly zranění. Zraněny byly i téměř dvě stovky marockých a španělských policistů.

Sánchez v reakci hájil konání marocké i španělské policie, která se snažila migrantům zabránit v hromadném ilegálním přechodu hranice. Událost označil za „násilný útok na územní celistvost země“. Už v pátek zastoupení španělské vlády v Melille označilo tento ilegální přechod hranice za „perfektně organizovaný a násilný“.

U marocké hranice do Melilly se v pátek nad ránem shromáždilo asi 2000 mladých mužů z Afriky, zejména ze Súdánu. Mladíci ve skupinách vylézali na střechu kontrolního stanoviště, odkud přestřihávali drátěný plot kleštěmi, uvedla agentura Reuters. Marocká policie se jim snažila zabránit v přechodu hranice slzným plynem. Podle marockých úřadů byli někteří migranti vyzbrojeni noži, holemi či háky na přelézání plotu, někteří u sebe měli i kyselinu, kterou už při podobných útocích v minulosti migranti stříkali na pohraničníky.

V obrovské tlačenici byli někteří ušlapáni, udusili se či zemřeli po pádu z výšky, někteří na místě, jiní podlehli zraněním v nemocnici, uvedly marocké úřady. Dnes na sociálních sítích kolují videa, jak na zemi leží velký počet lidí, mnozí z nich nehybně, z čehož někteří usuzují, že počet obětí tlačenice je vyšší. Záběry ze sociálních sítí zveřejněné v pátek zachycovaly také migranty, jimž se povedlo dostat se na území Španělska a kteří dávali najevo radost.

V noci na dnešek byl podle španělských médií na hranici Melilly klid.

Podobné hromadné pokusy migrantů dostat se do Melilly nejsou neobvyklé, většinou ale v minulosti končily jen zraněními. Naposledy v březnu se takto snažilo bariéru překonat najednou během dvou dnů na 3700 Afričanů, z nich zhruba 850 úspěšně.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama