Spisovatel a režisér Wes Craven byl proslulý tím, že se při tvorbě hororových příběhů inspiroval realitou. Jeho kultovní dílo Noční můra v Elm Street (A Nightmare on Elm Street) bylo inspirováno skutečným případem záhadných úmrtí osmnácti lidí. Málokdo to ví, ale i jeho hororová klasika Hory mají oči (The Hills Have Eyes) byla inspirována skutečným příběhem. A ten byl podle webů Collective World a Collider srovnatelně děsivý.
Rodina Carterových cestuje po Nevadě v obytném voze. Clevelandskému policejnímu detektivovi „Big Bobovi“ Carterovi se blíží výročí svatby s jeho ženou Ethel. Rozhodne se proto vzít svou rodinu na výlet do Kalifornie. Doufá, že oslaví jubileum a napraví napjaté rodinné vztahy. Nikdo však z jeho plánu nemá radost. A ještě menší nadšení způsobí nehoda v odlehlé nevadské poušti.
Did you know ‘The Hills Have Eyes' was based on the legend of the Bean clan; a Scottish family who would secretly ambush, kill and eat travelers?
— Creepy.org (@creepydotorg) December 22, 2023
For 25 years, the Bean clan would come out of their cave at night to commit their evil acts. The Bean clan were eventually caught… pic.twitter.com/sGeq27104q
Majitel místní čerpací stanice je přitom varoval, aby zůstali na hlavní cestě. Bob se ale rozhodl jet zkratkou. To ještě nevěděl, že učinil nejhorší rozhodnutí v životě. I hory obklopující poušť totiž měly oči. A hlad.
Když se Carterovi rozhodnou hledat pomoc, narazí jen na nekonečný písek a místo záchrany přichází smrt. Zaútočí na ně izolovaný klan kanibalů – zmutovaných, hladových a krvežíznivých potomků horníků, kteří v oblasti žili v době jaderných testů, jež okolí vystavily radiaci.
Rodina svádí boj o přežití a musí se semknout, aby se rozpálená poušť nestala její hrobkou. Snímek v roce 1977 šokoval veřejnost. V roce 2006 jeho popularitu připomněl remake, jenž děsivost díla povýšil na novou úroveň.
Inspirace ve Skotsku
Craven se při vymýšlení krvavého hororu inspiroval příběhem o skotské kanibalské rodině ze 16. století. O ní se vyskytly první zmínky v historické sbírce příběhů o zločinech, popravách a kriminálních případech The Newgate Calendar, vycházející hlavně v 18. a 19. století. Objevily se ovšem desítky let po napadeních, v průběhu času se tedy příběh měnil a byl považován za přehnaný.
Alexander „Sawney“ Bean, který žil na jihozápadním pobřeží Skotska, byl místní povaleč, který nikam nezapadal a vyrůstal s odporem k otcově práci kopání příkopů. Mladý muž odešel z domova s „místní čarodějnicí“ Agnes Douglas. Usadili se v jeskyni Bennane Head, kde zplodili celkem 14 dětí. Následně přibylo 22 vnoučat prostřednictvím incestu.
Jeskyni opouštěli jen pod rouškou noci a útočili na tuláky, okrádali je, zabíjeli a jedli. Ačkoli mizející lidé zasévali do srdcí místních hrůzu, rodina kanibalů nebyla dlouhá desetiletí odhalena.
Jednou se však konal jarmark a hlavní silnice byla rušná i během noci. Když kanibalové přepadli muže na koni, nepodařilo se jim ho shodit na zem. Boj zaznamenali kolemjdoucí, kteří muže zachránili a sledovali záhadné útočníky až do jeskyně. Podle legendy byli odsouzeni, krutě mučeni a popraveni. Klan podle příběhu zabil a snědl během pětadvaceti let přes tisíc obětí.
