Komunikační linky mezi Ruskem a Spojenými státy či Severoatlantickou aliancí pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.
Dva a půl roku trvající boje na Ukrajině vstupují podle ruských představitelů do své nejnebezpečnější fáze. Ruské síly postupují na východě země pomalu, ale setrvale vpřed a Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území.
Russia said that it still had an emergency hotline with the United States and the NATO military alliance to deflate crises as nuclear risks rise amid the gravest confrontation between Moscow and West since the depths of the Cold War https://t.co/DOQ8bosSYB
— Reuters (@Reuters) October 8, 2024
Prezident Vladimir Putin v září prohlásil, že souhlas Západu s takovým krokem by znamenal, „přímé zapojení zemí NATO, Spojených států a evropských zemí do války na Ukrajině“.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.
Změna doktríny umožňuje Moskvě použít jaderné zbraně ve více případech, kdy je Rusko napadeno konvenčními zbraněmi.
Spojené státy považují Čínu za svého největšího konkurenta a Rusko za největší hrozbu. Americký prezident Joe Biden tvrdí, že toto století definuje existenční souboj mezi demokraciemi a autokraciemi.
Takzvaná horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli.
Americko-ruská horká linka, nyní zabezpečený počítačový komunikační systém, byla využívána během velkých mezinárodních krizí, jako byla šestidenní válka v roce 1967, sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, útoky na USA z 11. září 2001 či po americké invazi do Iráku v roce 2003.
Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Poté, co Putin v únoru 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vznikla další, takzvaná „dekonfliktní“ linka mezi ruskou a americkou armádou. Jejím cílem je zabránit, aby ruská invaze na Ukrajinu přerostla v americko-ruskou válku.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov se v červenci obrátil na amerického ministra obrany Lloyda Austina s podezřením, že Ukrajina tajně připravuje útok na Rusko. Deník The New York Times v této souvislosti uvedl, že Austin 12. července přijal telefonát od Belousova ohledně ukrajinské operace plánované proti Rusku, o níž se Moskva domnívala, že má požehnání Spojených států. Začátkem srpna Ukrajina provedla vpád do ruské příhraniční Kurské oblasti, boje tam probíhají dodnes.
Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.
