Když se mluví o znečištění, většině z nás se vybaví vzduch a voda. Ale existuje i jiné, neviditelné nebezpečí, které nás neustále obklopuje: hluk.
Letní sezóna je v plném proudu. Kdo by nechtěl uniknout do tichého horského údolí nebo na odlehlou pláž? Jenže už samotná cesta, ať autem, vlakem, či letadlem, přispívá ke stále vyšší úrovni hlukového znečištění, které dopadá na miliony lidí po celé Evropě.
Podle nejnovějších odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je více než každý pátý obyvatel EU vystaven chronicky škodlivé úrovni hlukového znečištění, přičemž ve městech je toto číslo ještě vyšší. Hlavním viníkem je silniční doprava – jak ve městech, tak na venkově – následovaná hlukem z železnic a letišť.
Boj proti hluku je součástí cíle Evropské komise dosáhnout nulového znečištění. Do roku 2030 chce komise snížit podíl obyvatel, které dlouhodobě obtěžuje hluk z dopravy, o 30 procent oproti úrovni z roku 2017.
EU stanovuje prahové hodnoty hlukového znečištění ve směrnici o hluku v životním prostředí (END). Neurčuje však konkrétní limity hluku ani nepředepisuje opatření, která musí členské státy zahrnout do svých akčních plánů pro hluk. To spadá do kompetencí jednotlivých členských států.
EU rovněž reguluje emise hluku přímo u zdroje, například prostřednictvím legislativy, která stanovuje limity pro hlučnost vozidel. Za prahové hodnoty se považují úrovně hluku od 55 decibelů (dB) během dne, večera a noci (Lden) a od 50 dB v noci (Lnight). Hladina 55 dB odpovídá mírnému hluku, asi jako klidná ulice v obytné čtvrti nebo běžný rozhovor.
Jak nám hluk škodí
I když se 55 dB nemusí zdát jako mnoho, Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že chronická expozice hluku v životním prostředí má dopady jak na fyzické, tak na duševní zdraví lidí. „Život v oblasti, kde je člověk vystaven dopravnímu hluku, se spojuje se zvýšeným rizikem vzniku celé řady zdravotních problémů, včetně onemocnění kardiovaskulárních, metabolických a duševních,“ uvedla organizace už v roce 2018.
Pokud by se na území EU uplatnila přísnější kritéria WHO (45 dB Lden pro letadla, 53 dB pro silnice a 54 dB pro vlaky), počet obyvatel vystavených škodlivému hluku by místo současných 20 procent, tedy asi 106 milionů obyvatel, vyskočil na více než 30 procent.
Dlouhodobé vystavení hluku přispívá v Evropě každoročně ke 48.000 novým případům srdečních onemocnění a 12.000 předčasným úmrtím. Odhaduje se také, že více než 22 milionů lidí zažívá těžké a trvalé obtěžování hlukem a 6,5 milionu trpí poruchami spánku. Hluk v životním prostředí je rovněž spojován s poruchami kognitivních schopností a psychickými problémy.
Podle Dr. Maríe Ángeles Bonmatíové ze Španělské společnosti pro výzkum spánku (SES) brání noční hluk odpojení od podnětů a uvolnění, které je nezbytné k usnutí. „Může nás náhle probudit nebo udržovat v mělkých fázích spánku, což vede ke zhoršení kvality spánu v důsledku změn v jeho struktuře: usínání nám trvá déle, budíme se dříve, než potřebujeme, nebo trávíme méně času v hlubokém a REM spánku,“ vysvětlila.
Denní hluk pak podle ní zvyšuje krevní tlak, zvyšuje stres a zhoršuje náladu. „Je důležité, aby lidé mysleli na to, jak moc i jejich sousedé potřebují klid na spánek a odpočinek, a aby také instituce chránily ticho — tuto vzácnou komoditu,“ dodala.
Kromě dopadů na lidské zdraví má hluk z prostředí negativní vliv také na suchozemské i vodní živočichy. Vyvolává u nich poruchy chování, narušuje komunikaci a snižuje jejich reprodukční schopnosti.
Kdo dělá všechen ten rámus?
Za hlavního viníka byl označen hluk z dopravy, přičemž největším zdrojem znečištění je silniční provoz. Podle hodnocení EEA, zveřejněného loni v prosinci na základě dat z roku 2022, sice došlo k mírnému poklesu expozice, ale agentura zároveň varovala, že tento trend může zvrátit rostoucí počet lidí stěhujících se do měst, což zvyšuje dopravní zátěž.
Pokles hluku z letecké dopravy, který se v datech objevil během pandemie covidu-19, netrval dlouho. Podle Eurocontrolu se letos v létě počet letů v nejvytíženějších dnech vyšplhal na 37.000, a tak se objem dopravy a tedy i hluku vrátil na úroveň před pandemií.
Francouzská vláda minulý týden oznámila, že zpřísnila podmínky pro noční lety na letišti Paříž-Orly, aby snížila hlukové znečištění. Nepřistoupila však na snížení počtu letů, jak požadovali ekologové a místní obyvatelé.
Podle prohlášení ministerstva dopravy „nová opatření zahrnují částečný zákaz letů od 22 hodin pro nejhlučnější letadla – po této hodině smějí startovat a přistávat jen ta nejtišší“. Druhé nejrušnější letiště ve Francii má navíc kvůli ochraně spánku místních obyvatel přísně zakázány noční lety mezi 23:30 a 6:00.
V reakci na dlouhodobé protesty ekologů a místních proti hluku představila vláda také národní plán na zvýšené používání protihlukových opatření v okolí velkých letišť.
Psssst!
Snahy o snížení hlukového znečištění jsou v Evropě roztříštěné a často závisí na jednotlivých regionech či dokonce obcích.
Podle údajů italského institutu pro výzkum životního prostředí (ISPRA) je značná část populace vystavena hluku nad hranicí doporučenou WHO, a to ve dne i v noci. Přesto některé regiony dosud žádnou legislativu proti hlukovému znečištění nepřijaly a nástroje pro jeho řízení má jen něco přes polovinu obcí.
Ve Španělsku je podle údajů národní společnosti pro výzkum spánku (SES) z roku 2024 přibližně 60 procent populace přes den vystaveno hluku přesahujícímu limity WHO. Podle EEA má hluk každoročně na svědomí přes 1000 předčasných úmrtí a 4000 hospitalizací.
Za část hlukového znečištění mohou také sami lidé: v historických čtvrtích Madridu, Barcelony a Valencie, kde většina domácností nemá klimatizaci a ochlazení zajistí jen otevřená okna, je v létě téměř nemožné se pořádně vyspat.
Soudní spory kvůli hluku se už dávno netýkají jen barů a po celém Španělsku vznikají sdružení bojující proti hluku. „Jediné, čím se lišíme od jiných zemí, je, že jsme hlučnější,“ poznamenal nedávno španělský spisovatel Ignacio Peyró v deníku El País.
V Německu v roce 2023 vyzvaly některé spolkové země federální vládu, aby prosadila přísnější zákony proti dopravnímu hluku. Podle statistik spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) ze stejného roku je na hlavních silnicích vystaveno nebezpečnému hluku asi 8,5 milionu obyvatel a dalších 6,4 milionu obtěžuje hlučná železnice.
Ekologická organizace Environmental Action Germany (Deutsche Umwelthilfe) navrhuje jako účinné opatření proti hluku z dopravy zavedení rychlostního limitu 30 kilometrů za hodinu v zastavěných oblastech.
Hladiny hlukového znečištění v Severní Makedonii, kandidátské zemi na členství v EU, se pohybují kolem evropského průměru, ale z hlediska turistiky a davů je tam klidněji než v mnoha jiných oblíbených letoviscích. Podle statistik ministerstva vnitra je nejvíce hlukových incidentů hlášeno v nejnavštěvovanější turistické destinaci — Ochridu.
Je na čase investovat do špuntů do uší?
Evropský účetní dvůr (ECA) se ve své lednové zprávě podrobněji zaměřil na opatření Evropské komise v oblasti snižování znečištění a upozornil na nedostatky a zpoždění v posuzování a vykazování hlukového znečištění ze strany členských států. Kritizoval také, že EU nemá stanovené limity ani cíle pro snižování hluku. „Domníváme se, že absence cílů EU pro snižování hluku odrazuje členské státy od toho, aby zařadily účinný boj proti hlukovému znečištění mezi své priority,“ uvedli auditoři.
Podle ECA města měla problém přijímat účinná opatření, protože chyběla koordinace mezi úřady, panovaly pochyby o efektivitě opatření a obyvatelé často kladli odpor. Doporučila proto začlenit do směrnice END celoevropské cíle hlukové expozice a do roku 2029 je sladit s limity doporučenými WHO.
Vzhledem k nedostatku dat je těžké posoudit, jakého pokroku bylo dosaženo. EEA ve svém hodnocení z roku 2025 uvedla, že cíl snížit do roku 2030 počet lidí vystavených dopravnímu hluku o 30 procent je ohrožen. Oproti roku 2017 se situace zlepšila jen o dvě procenta.
