Nedávná dohoda podepsaná během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Taškentu představuje klíčový okamžik ve Střední Asii: Rusko se chystá v Uzbekistánu postavit první malou jadernou elektrárnu v regionu. Tento přelomový projekt nejenže znamená začátek nové etapy ve vztazích mezi Uzbekistánem a Ruskem, ale také podtrhuje rozšiřující se vliv Ruska a jeho vyspělý technologický export v Asii uprostřed probíhajících západních sankcí.
Na setkání, které uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev označil za „historické“, oba představitelé oslavili podpis dohody, podle níž se ruská státní jaderná korporace Rosatom ujme výstavby šesti jaderných reaktorů, z nichž každý bude mít výkon 55 megawattů. „Předznamenává začátek nové éry, komplexního strategického partnerství a spojeneckých vztahů mezi našimi zeměmi,“ prohlásil Mirzijojev a zdůraznil, že pro úspěch iniciativy jsou rozhodující značné zásoby uranu v Uzbekistánu.
Russia will build Central Asia's first nuclear power plant in an agreement with Uzbekistan https://t.co/jA25bSYRQT
— The Associated Press (@AP) May 28, 2024
Ačkoli je tento projekt sám o sobě významný, jeho rozsah je skromnější ve srovnání s předchozí dohodou z roku 2018, která počítala s výstavbou zařízení o výkonu 2,4 gigawattů a která zůstává nedokončena, připomíná server Aktuality.sk. Přesto je nový projekt připraven stát se první jadernou elektrárnou v některé z pěti bývalých sovětských republik ve Střední Asii, tedy v regionu, kde se Uzbekistán ani jeho soused Kazachstán, další producent uranu, zatím úspěšně do projektů jaderné energetiky nepustily.
Tento vývoj přichází v době, kdy Rusko čelí zvýšené izolaci a hospodářským sankcím ze strany západních zemí kvůli svým akcím na Ukrajině. Realizace jaderné energetiky v Uzbekistánu má ukázat schopnost Ruska proniknout na nové trhy s vyspělými technologickými produkty. Znamená také strategický obrat pro Uzbekistán, který je tradičně vývozcem energetických zdrojů, jako je plyn, do Ruska. V posledních letech však došlo k obratu tohoto trendu.
Mirzijojev formuloval jasnou strategickou vizi, když uvedl, že Taškent má za cíl nakupovat více ropy a plynu z Ruska, což znamená posun od historické role Uzbekistánu jako dodavatele ke spotřebiteli ruské energie. Tento posun byl usnadněn úpravami ruských strategií vývozu plynu, které se v reakci na napjaté vztahy se Západem přesměrovaly do Asie. V říjnu loňského roku začal Uzbekistán dovážet ruský plyn plynovody, které dříve vedly opačným směrem.
Návštěva rovněž připravila půdu pro rozšíření hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Putin oznámil, že Rusko vloží 400 milionů dolarů do společného investičního fondu zaměřeného na financování různých projektů v Uzbekistánu v různých odvětvích.
Ekonomiky Uzbekistánu jsou hluboce provázány a jeho ekonomická stabilita je významně ovlivňována převody peněz od uzbeckých občanů pracujících v Rusku. Navzdory pokusům Západu obejít Rusko alternativními dopravními trasami udržuje Uzbekistán úzké vazby s Moskvou, aniž by výslovně podporoval ruskou invazi na Ukrajinu.
