-7.6 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.

Trumpova cla zastavila schvalování dohody EU s USA

Evropský parlament pozastavil práce na schvalování obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou obě strany uzavřely loni v létě. Krok přišel po víkendové hrozbě Donalda Trumpa, že uvalí cla na evropské země, pokud nepřistoupí na americkou kontrolu nad Grónskem.

Taylor Swift byla uvedena do Síně slávy skladatelů

Taylor Swift dosáhla dalšího významného milníku své kariéry. Byla uvedena do Síně slávy skladatelů a zapsala se do historie jako nejmladší žena, které se této pocty dostalo. Ocenění potvrzuje její výjimečné postavení mezi autory písní napříč generacemi.

KOMENTÁŘ: Prodávejte Ameriku. Novému trendu na investičních trzích se v USA smějí

Kvůli další eskalaci vztahů na ose mezi USA a Evropou, kterou způsobilo především nárokování Grónska ze strany Donalda Trumpa, se na investiční trhy vrací antiamerický sentiment. Ten radí prodat vše, co je navázané na USA. Tamní ministr financí se ale těmto snahám vysmál.

Je Grónsko pro Evropu budíčkem? Ursula von der Leyen volá po nezávislosti

Nastal čas chopit se této příležitosti a vybudovat novou nezávislou Evropu. S takovými slovy vystoupila na výročním zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama