2.9 C
Czech
Pátek 19. prosince 2025
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

EU odkládá zákon proti odlesňování a čelí kritice ekologů

Evropská unie posouvá start klíčového zákona, který má omezit dovoz zboží spojeného s odlesňováním. Firmy získají více času na přípravu, ale ekologické organizace upozorňují, že každé další čekání znamená další mizící lesy.

Král Karel slavnostně otevřel nový pivovar Guinness a zkusil si čepování piva

Král Karel vyrazil před Vánoci do londýnského Covent Garden, aby oficiálně otevřel nový Guinness Open Gate Brewery London. Nezůstal jen u přestřižení pásky, ale přímo u výčepu si vyzkoušel, jak těžké je načepovat „ideální“ půllitr.

Trump mění protidrogovou politiku. Zmírnil federální klasifikaci marihuany

Administrativa Donalda Trumpa udělala výrazný posun v americké drogové politice. Prezident podepsal exekutivní příkaz, který přesouvá marihuanu mezi méně nebezpečné látky. Změna má usnadnit výzkum a ulevit legálnímu konopnému byznysu, rekreační užívání ale na federální úrovni nelegalizuje.

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama