6.2 C
Czech
Pondělí 27. října 2025
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Právě se děje

Princ Andrew na pokyn krále Karla opouští Royal Lodge

Po měsících napětí v královské rodině je rozhodnuto. Princ Andrew musí opustit luxusní sídlo Royal Lodge, které obýval přes dvacet let. Na příkaz krále Karla se stěhuje do menšího Frogmore Cottage, někdejšího domova Harryho a Meghan.

La Pachamama míří na COP30. Chilská farma mění odpad v energii a inspiruje svět

Na vyprahlém chilském pobřeží vznikla farma, která proměnila nedostatek v příležitost. La Pachamama využívá odpad k výrobě energie a už osm let funguje bez základních sítí. Její zakladatelé teď míří na klimatický summit COP30, kde představí svůj model soběstačného a udržitelného života.

Doporučujeme

Sáblíková vstupuje do poslední sezony, míří na olympiádu

Martina Sáblíková má před sebou poslední kapitolu své mimořádné kariéry. Po pětadvaceti letech na ledě se chystá rozloučit se sportem, v němž zanechala stopu jako jedna z nejúspěšnějších rychlobruslařek historie. Jejím cílem je kvalifikovat se na olympiádu v Miláně a Cortině d’Ampezzo.

Princ Andrew na pokyn krále Karla opouští Royal Lodge

Po měsících napětí v královské rodině je rozhodnuto. Princ Andrew musí opustit luxusní sídlo Royal Lodge, které obýval přes dvacet let. Na příkaz krále Karla se stěhuje do menšího Frogmore Cottage, někdejšího domova Harryho a Meghan.

La Pachamama míří na COP30. Chilská farma mění odpad v energii a inspiruje svět

Na vyprahlém chilském pobřeží vznikla farma, která proměnila nedostatek v příležitost. La Pachamama využívá odpad k výrobě energie a už osm let funguje bez základních sítí. Její zakladatelé teď míří na klimatický summit COP30, kde představí svůj model soběstačného a udržitelného života.

Trump označil oznámení o ruském testu jaderné střely Burevestnik za nevhodné

Za nevhodné dnes označil americký prezident Donald Trump nedělní oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o úspěšném testu mezikontinentální střely s jaderným pohonem. Putin by měl místo toho raději ukončit válku na Ukrajině, řekl šéf Bílého domu novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval slovy, že na testu střely Burevestnik není nic, co by mělo narušit vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, které jsou podle něj na minimální úrovni.

KOMENTÁŘ: Trump si vodí trhy jako pimprlata. Po jeho otočce směrem k Číně znovu rostou

Už jsou to dva týdny, co americký prezident Donald Trump zpražil globální trhy, když pohrozil Číně 100procentním clem. Tehdy na Wall Street zavládla panika a zdálo se, že se bude opakovat dubnový scénář. Jenže trhy opět bizarně ožily. Stačilo, aby Trump zašustil možnou dohodou s Pekingem.

Madagaskarský premiér odebral občanství uprchlému exprezidentovi Rajoelinovi

Madagaskarský premiér Herintsalama Rajaonarivelo zbavil občanství exprezidenta Andryho Rajoelinu, který má zároveň i francouzské občanství. Informovala o tom dnes agentura AP. Rajoelina před dvěma týdny kvůli rozsáhlým protestům tuto ostrovní zemi opustil, moc nad ní pak převzala armáda.

Izrael a mírové jednotky OSN v Libanonu se vzájemně obviňují z nedělních útoků

Mírové jednotky OSN v Libanonu a izraelská armáda se vzájemně obviňují z nedělních útoků v oblasti jiholibanonské obce Kfar Killá, uvedla agentura AFP. OSN tvrdí, že její jednotky v sebeobraně neutralizovaly izraelský dron, který nebezpečně přelétal nad její hlídkou. Později podle OSN přilétl další izraelský dron, který v blízkosti její hlídky shodil granát, a krátce poté směrem k vojákům vystřelil izraelský tank. Izraelská armáda tvrdí, že jednotky OSN sestřelily její průzkumný dron a že pak shodila granát na místo dopadu sestřeleného dronu.

Rusko i Ukrajina hlásí sestřelení množství nepřátelských dronů

Rusko a Ukrajina proti sobě i v noci na dnešek podnikaly vzdušné útoky. Ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram informovalo, že jeho protivzdušná obrana zlikvidovala 193 ukrajinských dronů nad 13 ruskými regiony. Více než tři desítky z nich mířily na Moskvu, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Ukrajinské letectvo oznámilo zneškodnění 66 ruských dronů z celkově 100 vyslaných, přičemž dalších 26 dronů podle něj zasáhlo devět blíže neupřesněných míst. Několik dronů zůstávalo podle Kyjeva v době hlášení ještě ve vzduchu.

Asijské trhy posílily, japonský index Nikkei poprvé překročil hranici 50 000 bodů

Asijské akcie v pondělí výrazně rostly a americké futures je následovaly. Japonský index Nikkei 225 poprvé v historii překročil hranici 50 000 bodů poté, co Donald Trump prohlásil, že očekává obchodní dohodu s Čínou.

Strana prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Strana pravicového prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského parlamentu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes 40 procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků. Milei prohlásil, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama