-6.4 C
Czech
Čtvrtek 8. ledna 2026
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Trump očekává, že USA budou Venezuelu spravovat po řadu let

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Po ruském útoku se dva regiony ocitly téměř zcela bez elektřiny, uvedl Kyjev

Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nejvíce utrpěly Dněpropetrovská a Záporožská oblast, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Artem Nekrasov. Oba regiony se podle něj ocitly téměř zcela bez elektřiny, k ránu zůstávalo bez proudu asi 800.000 spotřebitelů v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti se podařilo zásobování elektřinou obnovit, píše agentura Ukrinform.

Trump stupňuje nátlak na Venezuelu. Zabavuje tankery a klade požadavky

USA zabavily ve středu dva ropné tanky napojené na Venezuelu, jeden plul pod ruskou vlajkou. Americký prezident Donald Trump vytváří nátlak na prozatímní venezuelskou prezidentku Delcy Rodríguez. Režim bude muset splnit dva požadavky, než mu Trump povolí těžit vlastní ropu.

Trump vydal příkaz, aby USA opustily desítky mezinárodních organizací

Americký prezident Donald Trump ve středu nařídil, aby Spojené státy opustily 66 mezinárodních organizací, které podle jeho administrativy neslouží americkým zájmům. Oznámil to Bílý dům na sociální síti X. Jde o 35 organizací nespadajících pod OSN a 31 agentur OSN. Agentura AFP napsala, že zásadní je chystané americké odstoupení od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která položila základ pro celosvětová jednání o klimatických změnách a opatřeních proti nim. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra označil tento krok za politováníhodný a nešťastný.

Střety mezi syrskou vládou a kurdskými bojovníky v Aleppu vyhnaly tisíce civilistů

Severosyrské Aleppo zažívá nejvážnější střety za poslední měsíce. Boje mezi vládními silami a kurdskými jednotkami vyhnaly z domovů desetitisíce civilistů a znovu odkryly křehkost poválečného uspořádání země.

Dvojčata ze Švýcarska se perou o olympijskou nominaci

Dvě stejné tváře, jeden sen. Švýcarská dvojčata Thomas a Robin Bussard čekají na verdikt, který jim může otevřít dveře na olympiádu v Itálii. O nominaci bojují v novém sportu, kde se nejdřív šplhá do kopce a pak se jede co nejrychleji dolů.

Warner Bros Discovery znovu odmítla nabídku Paramountu

Představenstvo Warner Bros. Discovery doporučilo akcionářům znovu odmítnout nepřátelskou nabídku Paramount Skydance. Firma se dál drží už podepsané dohody s Netflixem, která se týká studiového a streamovacího byznysu.

Nick Reiner má stanout před soudem kvůli vraždě rodičů

Nick Reiner má ve středu stanout před soudem v Los Angeles kvůli obvinění, že v prosinci ubodal své rodiče, filmaře Roba Reinera a Michele Singer Reiner. Je mu 32 let a čelí dvěma bodům obžaloby z vraždy prvního stupně.

Inflace v eurozóně zpomalila na dvě procenta. Nejistota trvá

Inflace v eurozóně dosáhla v prosinci dvou procent, ukázaly údaje zveřejněné statistickým úřadem Eurostat. Jedná se o analytiky očekávaný výsledek a cíl Evropské centrální banky (ECB), který potvrzuje slova evropských představitelů, že cenové tlaky ustupují.

Írán varoval USA a Izrael, že je připraven podniknout silnou odvetu

Írán považuje prohlášení Spojených států a Izraele ohledně protestů v Íránu za hrozbu a varoval, že případný zásah do dění v zemi nenechá bez odezvy. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na šéfa íránské armády Amíra Hatamího. Íránská reakce přichází několik dnů poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, pokud Írán bude zabíjet demonstranty v ulicích.

Ukrajina a Rusko hlásí po jedné oběti po nepřátelských útocích

Po ukrajinském dronovém útoku na ropný sklad ve Starooskolském okrese ruské Belgorodské oblasti začalo hořet několik nádrží, ale nikdo nebyl zraněn, uvedl dnes gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. O ukrajinském útoku na ropný sklad v Belgorodské oblasti píše bez podrobností i agentura Reuters s odvoláním na velitele dronových jednotek. Gladkov později uvedl, že jednoho člověka zabil výbuch nepřátelského dronu v obci Gruzskoje. Rusové podle serveru Ukrajinska pravda naopak zabili jednoho člověka v jihoukrajinském městě Cherson.

KOMENTÁŘ: Trumpův obří transfer ropy z Venezuely? Američanům by zdroje vydržely jen dva dny

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že dohlédne na přepravu 30 až 50 milionů barelů ropy z Venezuely do USA a jejich prodej. Z transferu prý budou profitovat obě země. Jenže i kdyby se černé zlato neprodávalo a využili ho jen Američané, při aktuální spotřebě by jim vydrželo dva až tři dny.

Jih Austrálie svírá nejhorší vlna veder od Black Summer, roste riziko požárů

Jih a jihovýchod Austrálie se potýkají s extrémním počasím. Teploty šplhají nad 40 °C a úřady varují před požáry i přetíženou energetickou sítí. Meteorologové situaci přirovnávají k podmínkám, které země zažila během Black Summer.

Jemenská prezidentská rada obvinila vůdce separatistů z vlastizrady

Čtyři lidé dnes zahynuli při vzdušných úderech koalice vedené Saúdskou Arábií na provincii Dálí, která je baštou vůdce jihojemenských separatistů Ajdarúse Zubajdího, píše agentura AFP. Toho současně jemenská prezidentská rada vyloučila ze svých řad a obvinila z vlastizrady, které se měl dopustit úsilím o odtržení několika provincií od Jemenu.

Petro řekl, že Trump má senilní mozek. Obvinění z narkoterormismu odmítá

Kolumbijský prezident Gustavo Petro řekl, že Donald Trump má „senilní mozek“ a lidi označuje za „narkoteroristy“, protože mu nechtějí vydat ropu nebo uhlí. Trump zase Petra obvinil z provozování „továren na kokain". Trump po sobotním útoku na Venezuelu pohrozil i dalším zemím, předseda Sněmovny Mike Johnson odmítl možnost násilné anexe Grónska.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama