-5.5 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.

Izrael bombardoval Libanon, podle prezidenta ohrožuje zasedání komise o příměří

Izrael provedl další vzdušné útoky na jižní Libanon. V noci na dnešek bombardoval třípatrovou budovu ve třetím největším pobřežním městě Sidon, poblíž nemocnice Ráí. Libanonský prezident Joseph Aún útok odsoudil jako úmyslnou snahu Izraele zabránit zasedání výboru pro monitorování příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které se má uskutečnit tuto středu. Napsal to libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).

Machado ocenila útok USA na Venezuelu jako velký krok pro lidstvo a svobodu

Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado v rozhovoru se stanicí Fox News uvítala intervenci Spojených států ve Venezuele jako velký krok pro lidstvo a svobodu. Do Venezuely se chce vrátit co nejdříve. Prohlásila, že ze své vlasti, která disponuje největšími ropnými zásobami na světě, hodlá učinit energetické centrum Ameriky. Speciální síly USA v sobotu zaútočily na Venezuelu a unesly jejího prezidenta Nicoláse Madura do USA, kde čelí obviněním z podílu na pašování drog do země.

Trump slíbil přístup k venezuelskému ropnému bohatství a investoři na to slyší

Akcie energetických gigantů rostou po únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Madury. Investoři jsou optimističtí, americký prezident Donald Trump totiž uvedl, že USA budou jihoamerickou zemi dočasně řídit, a že uvolní obrovské zásoby její ropy.

U prezidentského paláce v Caracasu létaly drony a střílelo se

U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to dnes ráno agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států. Venezuelské úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům proti dronům, které v oblasti letěly bez povolení.

Kolumbie je velmi nemocná. Trump pohrozil útokem

Americký prezident Donald Trump naznačil možný vojenský úder na Kolumbii poté, co nařídil únos venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra obvinil ze zapojení do obchodu s kokainem. Petro pohrozil, že se v případě útoku sám chopí zbraně.

Úřady v Rusku a na Ukrajině hlásí mrtvé a raněné po vzájemných dronových útocích

Jeden člověk přišel o život a dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském dronovém útoku v ruské Tverské oblasti, uvedl dnes úřad jejího gubernátora Vitalije Koroljova. Dva lidé zahynuli při náletech ukrajinských dronů v Belgorodské oblasti na západě Ruska, informoval tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Tři mrtvé a sedm raněných si vyžádaly ruské útoky v ukrajinských regionech, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihovýchodě země.

Maduro si pro boj s USA najal právníka Juliana Assange

Zadržený venezuelský prezident Nicolás Maduro stanul před soudem. V New Yorku ho bude hájit právník, který roky vedl obranu zakladatele WikiLeaks Juliana Assange. Případ otevírá otázky imunity hlav států, legality zásahu amerických sil i hranic americké jurisdikce.

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama