Reklama
12.9 C
Czech
Pátek 6. března 2026
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Maďarsko zadrželo sedm Ukrajinců, Kyjev doporučuje Maďarsku se vyhnout

Maďarský daňový úřad oznámil zadržení sedmi Ukrajinců, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zadržuje také dvě vozidla pro přepravu peněz. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na zmíněný úřad. Kyjev o něco dříve obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi pracovníků ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajina požaduje jejich okamžité propuštění, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X. Kyjev zároveň vyzval Ukrajince, aby se vyhnuli cestám do sousedního Maďarska.

USA vyšetřují zásah školy v Íránu. Analýza naznačuje souvislost s americkým útokem

Američtí vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za úder na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb, při němž zahynuly desítky dětí, pravděpodobně nesou odpovědnost Spojené státy. Vyšetřování nicméně zatím stále probíhá. K tragédii došlo během prvního dne amerických a izraelských útoků na Írán.

Izrael zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.

Trump má problém. Soud mu nařídil vrátit peníze vybrané z cel

Americký soud pro mezinárodní obchod nařídil Celní a pohraniční stráži vrátit částku přes 130 miliard dolarů (asi 2,99 bilionu korun) dvěma tisícům amerických podniků. Rozhodnutí padlo poté, co Nejvyšší soud zrušil cla americké administrativy uvalená na obchodní partnery na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA).

Írán by měl mít dobrého vůdce, řekl Trump s tím, že USA mají několik kandidátů

Írán by měl mít dobrého vůdce, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. USA mají v hledáčku několik lidí, kteří by mohli odvádět dobrou práci, dodal v exkluzivním rozhovoru pro NBC News. Jeho komentář následoval den poté, co Trump zpravodajskému serveru Axios řekl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely.

Írán si americkou základnu, kde zemřelo šest vojáků, zřejmě vytipoval

Íránské zpravodajské služby zřejmě sledovaly pohyb amerických vojáků mezi základnami a tipovaly cíle pro milice přidružené k islámské republice. Podařilo se identifikovat zbývající dva vojáky zabité na základně v kuvajtském přístavním městě Šuajpa.

Moderátorka NBC Savannah Guthrie plánuje návrat do vysílání. Pátrání po její matce pokračuje

Americká televizní moderátorka Savannah Guthrie se po týdnech nejistoty chystá vrátit do vysílání pořadu Today. Zatím však zůstává především po boku rodiny a soustředí se na pátrání po své matce, která zmizela začátkem února.

USA a Izrael dále útočí na íránské cíle, Teherán vyslal rakety na Tel Aviv

Spojené státy a Izrael dnes pokračují sedmým dnem v útocích proti Íránu. Oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů. Izraelské vojsko (IDF) zase uvedlo, že zahájilo další širokou vlnu útoků na infrastrukturu režimu v Teheránu. Írán krátce nato uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izrael znovu zaútočil i na jih Libanonu.

Americký krypto zákon narazil na další překážku

Snaha prosadit v USA klíčový krypto zákon znovu narazila. Jednání se zadrhla na sporu mezi bankami, kryptofirmami a Bílým domem a roste nejistota, zda se návrh podaří schválit ještě letos. Pro kryptosektor by to byla citelná komplikace, protože firmy dál fungují v nejasném regulatorním prostředí.

USA požádaly Ukrajinu o pomoc proti íránským dronům

Spojené státy požádaly Ukrajinu o pomoc při obraně svých spojenců na Blízkém východě před íránskými drony. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že Kyjev může nabídnout odborníky i technologie získané během války s Ruskem. Pomoc však podmínil tím, že neoslabí obranu Ukrajiny.

Británie vyšle do Kataru letouny Typhoon, NATO posílilo ochranu před raketami

Británie se chystá vyslat do Kataru čtyři bojové letouny Typhoon k posílení obranných operací v Kataru i celém regionu, oznámil dnes britský premiér Keir Starmer. Na tiskové konferenci také řekl, že speciální vztah Londýna a Washingtonu funguje normálně. Severoatlantická aliance oznámila, že posílila ochranu před balistickými raketami po středečním incidentu, kdy byla u Turecka zničena jedna taková raketa vypálená z Íránu.

Hyský po dalším krachu neskrýval zklamání

Fotbalisté Plzně prožívají mimořádně nepříjemný týden. Po ligové porážce 0:3 ve Zlíně schytali stejný výsledek i ve čtvrtfinále domácího poháru v Karviné a ze soutěže vypadli. Pro tým, který se na pohárový úspěch výrazně upínal, jde o tvrdou ránu.

USA chystají nové podmínky pro vývoz čipů Nvidia a AMD

Spojené státy zvažují nové podmínky pro vývoz pokročilých čipů Nvidia a AMD do zahraničí. Země, jejichž firmy budou chtít nakupovat velké objemy čipů pro datová centra zaměřená na umělou inteligenci, by podle návrhu musely slíbit investice přímo v USA. Informoval o tom deník Financial Times.

USA a Venezuela po letech obnoví diplomatické vztahy

Spojené státy a Venezuela se po sedmi letech vracejí k diplomatickým vazbám. Jde o výrazný obrat ve vztazích dvou zemí, které proti sobě dlouhodobě stály. Dohoda přichází jen krátce po sesazení Nicoláse Madura a ukazuje, že Washington chce v zemi rychle získat větší vliv.

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Noem ve funkci skončí, oznámil Trump

Americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí, oznámil dnes na své sociální síti Truth Social prezident Donald Trump. Novým ministrem vnitřní bezpečnosti by se podle něj měl stát republikánský senátor z Oklahomy Markwayne Mullin.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama