-6.3 C
Czech
Sobota 31. ledna 2026
ZprávyHamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Hamás je ochoten propustit desítku rukojmích za další příměří, píší média

Palestinské hnutí Hamás je ochotno propustit víc rukojmích, než původně nabízelo, na základě nové dohody o příměří ve válce v Pásmu Gazy, uvedla dnes podle serveru The Times of Israel (ToI) televize Al-Arabíja. Saúdskoarabský kanál s odvoláním na své zdroje oznámil, že příprava nové dohody je v závěrečné fázi a že Hamás předběžně souhlasil se zvýšením počtu rukojmích, které předá Izraeli. Podle libanonských médií a izraelské skupiny rodin unesených se nyní jedná o propuštění deseti zadržovaných.

Jednání údajně vázla kvůli požadavku Izraele, aby teroristické hnutí výměnou za prodloužení příměří propustilo 11 rukojmích, zatímco Hamás nabídl předání pouze pěti. Podle zpráv z uplynulého víkendu Izrael v posledním návrhu vyjádřil ochotu snížit požadovaný počet rukojmích k propuštění.

Al-Arabíja také uvedla, že Spojené státy, které jsou spolu s Egyptem a Katarem zprostředkovateli jednání, Hamásu sdělily, že vyvinou tlak na Izrael, aby zahájil jednání o ukončení války.

Fórum Tikva, pravicově orientovaná skupina rodin unesených, podle ToI uvedlo, že Izrael v současné době žádá předání deseti rukojmí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli večer telefonoval rodičům jednoho z dosud zadržovaných Izraelců, aby je informoval o vývoji jednání s tím, že vláda nyní pracuje na dohodě o propuštění deseti rukojmích, uvedlo fórum v prohlášení.

Také nejmenovaný představitel Hamásu, na nějž se odvolala libanonská stanice Al-Majádín, řekl, že hnutí nyní zkoumá izraelský návrh na 45denní klid zbraní výměnou za propuštění deseti rukojmích.

Vysoce postavený představitel Hamásu dnes mezitím zopakoval, že hnutí je připraveno propustit všechny zbývající rukojmí za „seriózní výměnu vězňů“ a za záruky, že Izrael ukončí válku. Židovský stát přitom obvinil, že blokuje cestu k příměří. Delegace Hamásu dnes jednala se zástupci Egypta a Kataru v Káhiře.

„Jsme připraveni propustit všechny (zadržované) Izraelce v rámci seriózní dohody o výměně (palestinských) vězňů, ukončení války, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a přísunu humanitární pomoci,“ řekl agentuře AFP zástupce hnutí Táhir Nunu. „Problémem není počet“ rukojmích, kteří mají být propuštěni, „ale spíše fakt, že okupant (Izrael) neplní své závazky, blokuje naplňování dohody o příměří a pokračuje ve válce. Proto Hamás trvá na tom, že jsou nutné záruky, které okupanta donutí dohodu dodržovat,“ dodal.

První fáze příměří začala 19. ledna a podle původní dohody měla trvat 42 dnů, během nichž měla být dojednána fáze druhá. To se však nestalo a Izrael příměří 18. března ukončil, když obnovil rozsáhlé vojenské operace, podle vlády s cílem vyvinout tlak na Hamás k vydání rukojmích.

Podle zdrojů agentury Reuters skončilo dnešní kolo jednání v Káhiře bez zjevného průlomu, když Hamás trvá na postoji, že jakákoli dohoda musí vést k ukončení války. I přes tento zásadní rozpor však podle zdrojů delegace Hamásu vedená šéfem skupiny v Gaze Chalílem Hajjou projevila určitou flexibilitu ohledně toho, kolik rukojmích by mohla propustit výměnou za palestinské vězně zadržované Izraelem v případě prodloužení příměří.

Hamás si podle egyptského zdroje Reuters vyžádal více času na posouzení zatím posledního návrhu, kterým je právě propuštění deseti rukojmích. Tento návrh dnes izraelskému armádnímu rozhlasu potvrdil i člen Netanjahuova bezpečnostního kabinetu Zeev Elkin.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po útoku Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy. Z nich Hamás stále zadržuje 58 osob, naživu jich však podle poznatků Izraele už je jen 24. Většina ostatních byla propuštěna během dvou příměří výměnou za stovky palestinských vězňů, osm osvobodila izraelská armáda při záchranných operacích.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví zabito téměř 51.000 Palestinců, údaje úřadu ovládaného Hamásem ovšem nerozlišují mezi ozbrojenci a příslušníky Hamásu a civilisty. Většina z 2,3 milionu palestinských obyvatel se musela kvůli bojům evakuovat, velká část i několikrát, a válka způsobila na tomto území rozsáhlou humanitární krizi.

Reklama

Doporučujeme

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.

Plastový odpad zaplavuje planetu

Plasty nám usnadnily život, ale svět teď dusí jejich odpad. Každý rok skončí v oceánech miliony tun plastů a další hromady leží na souši. Problém roste rychleji než řešení a zasahuje přírodu i lidi.

Vlna veder na jihu Austrálie přinesla 50stupňové teploty i výpadky proudu

Vlna veder ve státě Jižní Austrálie přepisuje rekordy, kdy například ve městě Port Augusta dnes naměřili 50 stupňů Celsia, o půl stupně více než před šesti lety. Kvůli horku, které má příští týden polevit, postihly výpadky elektřiny za necelý týden přes 100.000 nemovitostí, napsal dnes web ABC.

Zemřela herečka Catherine O’Hara

Kanadsko americká herečka Catherine O'Hara zemřela ve věku 71 let. Diváci si ji nejčastěji vybaví jako Kate McCallister, matku Kevina z filmů Sám doma, výraznou stopu ale zanechala i v komediích a seriálech posledních let.

Americký prezident Trump tvrdí, že Írán chce se Spojenými státy uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že Írán podle něj chce uzavřít dohodu se Spojenými státy. Podle agentury Reuters však nesdělil žádné podrobnosti. Šéf Bílého domu už dříve dnes varoval, že k Íránu míří americké vojenské uskupení, které je podle něj větší než flotila vyslaná do Venezuely.

Americké ministerstvo zahájilo federální vyšetřování Prettiho smrti

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo ohledně sobotního zastřelení zdravotníka Alexe Prettiho v Minneapolisu federální vyšetřování pro podezření z porušení občanských práv. Dnes to podle agentury AP řekl náměstek ministryně spravedlnosti, která je i nejvyšší žalobkyní, Todd Blanche. Podle něj se vyšetřování zaměří i na levicové skupiny.

Trump do čela Fedu nominoval Kevina Warshe, kritika instituce a bývalého člena Rady guvernérů

Novým šéfem Federálního rezervního systému se pravděpodobně stane bývalý člen Rady guvernérů Kevin Warsh, jehož nominaci v pátek oznámil prezident Donald Trump. Americkou centrální banku by měl vést po skončení funkčního období Jeromea Powella v květnu. Častý kritik Fedu tak dostane příležitost uvést do praxe svou představu o „změně režimu“ měnové politiky v době, kdy Bílý dům usiluje o větší vliv na stanovování úrokových sazeb.

Djokovič po pětisetové bitvě vyřadil Sinnera a je ve finále Australian Open

Novak Djokovič zvládl na Australian Open pětisetové drama s Jannikem Sinnerem a postoupil do finále. Srb otočil nepříznivý vývoj a po více než čtyřech hodinách vyhrál 3:6, 6:3, 4:6, 6:4, 6:4. V neděli si zahraje o další grandslamový titul proti Carlosi Alcarazovi.

Cena zlata prudce padá

Zlato v pátek výrazně zlevnilo a trh během pár hodin vystřízlivěl z rekordní jízdy. Spolu se zlatem klesají i další drahé kovy, hlavně stříbro, platina a palladium. Investoři teď znovu řeší, jak se může změnit kurz americké centrální banky.

Ruské útoky si na jihovýchodě Ukrajiny vyžádaly oběť a několik zraněných

Jeden člověk přišel o život a dalších pět bylo zraněno při ruském útoku v Chersonu. Další tři lidé utrpěli zranění při ruských útocích na Záporoží a okolí, uvedly dnes ukrajinské úřady. Ruské úřady informovaly o raněné ženě při útoku dronu. Rusko během noci odpálilo proti Ukrajině raketu Iskander-M a vyslalo 111 dronů, z nichž se 80 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností dodalo, že zaznamenalo zásahy jedné rakety a 25 dronů na 15 místech. Nálety pokračují, dodalo.

Kurdové se podle nové dohody s Damaškem postupně začlení do syrské armády

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie. Uvedla to dnes Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí syrská vláda ani ta současná neuznaly.

Dokument o Melanii Trump stáhli z kin v Jižní Africe těsně před premiérou

Dokument Melania, který sleduje první dámu během příprav na návrat do Bílého domu, měl tento týden vstoupit do kin po celém světě. V Jižní Africe se ale nakonec neobjeví. Distributor film stáhl jen pár dní před premiérou a důvody zůstávají nejasné.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama