1.1 C
Czech
Středa 21. ledna 2026
ZprávyGiorgia Meloni kritizuje dohodu EU o nejvyšším počtu pracovních míst jako ignorování...

Giorgia Meloni kritizuje dohodu EU o nejvyšším počtu pracovních míst jako ignorování pravicového posunu

Italská premiérka Giorgia Meloni vyjádřila své rozčarování nad nedávnou dohodou evropských lídrů o rozdělení nejvyšších pracovních míst v EU mezi hlavní proevropské strany a prohlásila, že nebere v úvahu posun bloku směrem doprava. Dohoda zahrnovala jmenování Ursuly von der Leyen na druhé funkční období předsedkyně Evropské komise a rozdělení dalších dvou klíčových postů mezi socialisty a liberály. Meloni kritizovala rozhodující představitele s tím, že „občané nejsou dostatečně zralí na přijímání určitých rozhodnutí“, a obvinila je, že upřednostňují oligarchii před demokracií.

Meloni, která vede frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR), třetí největší parlamentní skupinu, byla z dohody o obsazení nejvyšších postů vynechána. Navzdory své frustraci se údajně dohodla s českým premiérem na podpoře balíčku výměnou za vlivné posty v příští Evropské komisi. ECR by mohla potenciálně ovlivnit potvrzení von der Leyen v Evropském parlamentu, kde by mohla potřebovat širší podporu mimo proevropské skupiny, protože někteří poslanci by se mohli zdržet hlasování, informuje Guardian.

Kritika italské premiérky odráží kritiku maďarského premiéra Viktora Orbána, dalšího euroskeptického lídra mimo hlavní proevropské skupiny. Ačkoli Meloni a Orbán nesjednotili svůj odpor, oba vyjádřili obavy, že dohoda způsobí rozkol v EU. Navzdory této opozici se očekává, že většina vedoucích představitelů EU na nadcházejícím summitu dohodu o pracovních místech potvrdí, což by také vedlo k tomu, že by se Estonka Kaja Kallas stala šéfkou diplomacie bloku a Portugalec António Costa předsedou Evropské rady, píše POLITICO.

Probíhající debata o nejvyšších funkcích v EU vyvolává napětí mezi různými politickými frakcemi v rámci bloku. Diplomatické zdroje zdůraznily obavy z možných průtahů a vyzvaly k rychlému rozhodovacímu procesu, aby se předešlo nejistotě před nadcházejícími parlamentními volbami v některých členských státech. Byla zdůrazněna potřeba stability a varování před tím, aby se během summitu zabředlo do diskusí o složení nové Evropské komise. Ačkoli odpor lídrů, jako jsou Meloni a Orbán, přetrvává, minulé případy ukázaly, že kontroverzní jmenování může postoupit i přes odpor významných členských států.

Tváří v tvář rozdílným politickým přesvědčením a protichůdným zájmům stojí EU před výzvou, jak vyvažovat různé frakce, aby byla zachována soudržnost a efektivní řízení. Nadcházející potvrzení dohody o obsazení nejvyšších pracovních míst prověří jednotu evropských lídrů a jejich schopnost orientovat se v rozmanitém prostředí politiky EU.

Reklama

Doporučujeme

Tučňáci posunuli své období pro páření. Hrozí kolaps

Globální oteplování mění chování mnoha druhů živočichů i rostlin. Nová desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University teď odhalila dramatické změny v chování tučňáků v Antarktidě. Zvířata posunují své období pro rozmnožování.

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrátil preventivně z důvodů opatrnosti.

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama