EkonomikaFirmy plánují uzavřít uhelné elektrárny v Asii kvůli snižování emisí

Firmy plánují uzavřít uhelné elektrárny v Asii kvůli snižování emisí

Známé finanční společnosti odstartovaly plán na uzavření co nejvíce uhelných elektráren v Asii. Mezi iniciátory patří banky jako Asian Development Bank (ADB), HSBC nebo Citi, ale také britská pojišťovna Prudential.

Společně chtějí za pomoci dohody s vládními institucemi odkoupit uhelné elektrárny v Asii a uzavřít je dřív, než je v současnosti plánováno. Chtějí tím urychlit snižování emisí a přechod k obnovitelné energii. Uvedl to server BBC.

Plán zhotovený známými finančními firmami není ještě zcela hotový, v úterý o něm ale jako první informoval server Reuters. Uvedl, že pět lidí seznámených s chystanými kroky příběh potvrdilo. Dle dosavadních informací jsou pak rozhovory mezi multilaterálními bankami a asijskými vládami doposud slibné.

I když by ale finanční společnosti za podpory tamních vlád uhelné elektrárny odkoupily, není dosud jasné, co by se s nimi stalo po jejich uzavření. Instituce také ještě musí upřesnit, jak by měly instituce přesvědčit současné vlastníky elektráren k jejich prodeji. Plán pak musí firmy dokončit do listopadu, kdy ho chtějí na konferenci COP26 ve Skotsku oficiálně představit.

„Pokud elektrárny odkoupíme s tím, že mají ještě 50 let fungovat, ale ukončíme je po 15 letech, ušetříme tím 35 let vypuštěných emisí,“ popsal jeden z viceprezidentů ADB Ahmed M Saeed. Výrobci elektřiny pocházející z elektráren na uhlí přitom zodpovídají za pětinu světových emisí ze skleníkových plynů.

Mezinárodní energetická agentura dále předpověděla, že světová poptávka po uhlí stoupne letos o 4,5 procenta. Osmdesát procent této poptávky pak tvoří Asie. Na druhou stranu ale Mezinárodní panel pro klimatickou změnu apeluje, aby elektřina z uhlí klesla do roku 2030 z 38 na 9 procent.

Chceme vytvořit most mezi soukromým sektorem a vládními institucemi, míní banky

První nákup uhelné elektrárny by pak mohly instituce provést příští rok. Důvod, proč se o podobný plán banky zajímají, je především tlak jejich investorů. Komerční a rozvojové banky se tak stahují z financování nových tepelných elektráren a obrací se na projekty, které podporují dosažení cílů na zmírnění dopadů globálního oteplování.

„Soukromý sektor má skvělé nápady, jak bojovat s klimatickou změnou, a my jsme ti, kteří spojí mezeru mezi nimi a oficiálními a vládními aktéry,“ uvedl dále viceprezident ADB Ahmed Saeed. Použít chce proto model, který by byl zaštítěný vládními finančními institucemi. Mimo jiné už je také investorům v oblasti infrastruktury dobře známý, nejedná se tedy o naprostou novinku.

Největší risk by pak na sebe musely vzít rozvojové banky, jelikož by ručily za první dluhy a přijaly by nižší výnosy. Plán instituce zatím představily ministrům financí ekonomického uskupení ASEAN, Evropské komisi a také oficiálním představitelům evropského rozvoje.

Reklama

Doporučujeme

KLDR odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země

Severní Korea v noci na dnešek odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že střely dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama