EkonomikaFirmy plánují uzavřít uhelné elektrárny v Asii kvůli snižování emisí

Firmy plánují uzavřít uhelné elektrárny v Asii kvůli snižování emisí

Známé finanční společnosti odstartovaly plán na uzavření co nejvíce uhelných elektráren v Asii. Mezi iniciátory patří banky jako Asian Development Bank (ADB), HSBC nebo Citi, ale také britská pojišťovna Prudential.

Společně chtějí za pomoci dohody s vládními institucemi odkoupit uhelné elektrárny v Asii a uzavřít je dřív, než je v současnosti plánováno. Chtějí tím urychlit snižování emisí a přechod k obnovitelné energii. Uvedl to server BBC.

Plán zhotovený známými finančními firmami není ještě zcela hotový, v úterý o něm ale jako první informoval server Reuters. Uvedl, že pět lidí seznámených s chystanými kroky příběh potvrdilo. Dle dosavadních informací jsou pak rozhovory mezi multilaterálními bankami a asijskými vládami doposud slibné.

I když by ale finanční společnosti za podpory tamních vlád uhelné elektrárny odkoupily, není dosud jasné, co by se s nimi stalo po jejich uzavření. Instituce také ještě musí upřesnit, jak by měly instituce přesvědčit současné vlastníky elektráren k jejich prodeji. Plán pak musí firmy dokončit do listopadu, kdy ho chtějí na konferenci COP26 ve Skotsku oficiálně představit.

„Pokud elektrárny odkoupíme s tím, že mají ještě 50 let fungovat, ale ukončíme je po 15 letech, ušetříme tím 35 let vypuštěných emisí,“ popsal jeden z viceprezidentů ADB Ahmed M Saeed. Výrobci elektřiny pocházející z elektráren na uhlí přitom zodpovídají za pětinu světových emisí ze skleníkových plynů.

Mezinárodní energetická agentura dále předpověděla, že světová poptávka po uhlí stoupne letos o 4,5 procenta. Osmdesát procent této poptávky pak tvoří Asie. Na druhou stranu ale Mezinárodní panel pro klimatickou změnu apeluje, aby elektřina z uhlí klesla do roku 2030 z 38 na 9 procent.

Chceme vytvořit most mezi soukromým sektorem a vládními institucemi, míní banky

První nákup uhelné elektrárny by pak mohly instituce provést příští rok. Důvod, proč se o podobný plán banky zajímají, je především tlak jejich investorů. Komerční a rozvojové banky se tak stahují z financování nových tepelných elektráren a obrací se na projekty, které podporují dosažení cílů na zmírnění dopadů globálního oteplování.

„Soukromý sektor má skvělé nápady, jak bojovat s klimatickou změnou, a my jsme ti, kteří spojí mezeru mezi nimi a oficiálními a vládními aktéry,“ uvedl dále viceprezident ADB Ahmed Saeed. Použít chce proto model, který by byl zaštítěný vládními finančními institucemi. Mimo jiné už je také investorům v oblasti infrastruktury dobře známý, nejedná se tedy o naprostou novinku.

Největší risk by pak na sebe musely vzít rozvojové banky, jelikož by ručily za první dluhy a přijaly by nižší výnosy. Plán instituce zatím představily ministrům financí ekonomického uskupení ASEAN, Evropské komisi a také oficiálním představitelům evropského rozvoje.

Doporučujeme

Americká armáda zasáhla íránská vojenská zařízení

Hormuzský průliv zažil další vážnou eskalaci. Americká armáda tvrdí, že její lodě čelily íránským raketám, dronům a rychlým člunům. Teherán naopak obviňuje Washington z porušení příměří.

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama