ZprávyFinsko: Plány na výstavbu plotu na hranicích s Ruskem mají podporu klíčových...

Finsko: Plány na výstavbu plotu na hranicích s Ruskem mají podporu klíčových politických stran

Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu podél části hranic země s Ruskem, přičemž práce na krátkém pilotním úseku by měly začít, jakmile budou přiděleny finanční prostředky. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian společně s Radio Free Europe.

Helsinky jsou stále více znepokojeny rozsáhlým nelegálním překračováním 1336 kilometrů dlouhé východní hranice, kterou sdílejí s Ruskem. Důvodem obav je útěk tisíců Rusů před částečnou mobilizací Moskvy v reakci na neúspěšnou válku na Ukrajině.

Finsko se také obává, že Moskva nasadí organizovanou masovou migraci jako formu hybridní války. Právě z vedení hybridní války bylo loni obviněno Bělorusko Polskem a dalšími státy Evropské unie.

„Shodli jsme se na potřebě,“ řekla finská premiérka Sanna Marin po jednání. „Nyní vláda předloží parlamentu konkrétní návrhy,“ dodala. O financování pilotního úseku se podle ní bude hlasovat do začátku příštího měsíce, uvedl zpravodajský server The Guardian.

„Je to otázka zajištění řádné ostrahy finských hranic,“ řekla Marin. „Chceme zajistit, aby naše pohraniční stráž měla dostatečnou podporu pro provádění náležité a účinné hraniční kontroly a musíme být připraveni na případné rušivé situace,“ uzavřela.

Funkce a realizace plotu

Finská pohraniční stráž minulý měsíc navrhla postavit na 160 kilometrech hranice několik metrů vysoký plot s ostnatým drátem a kamerami.

Plot by chránil oblasti, které byly identifikovány jako potenciální riziko rozsáhlé migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska. Právě v této oblasti překračuje hranice většina dopravy, ale také v okolí hraničních stanic na severu země.

Podle odhadů pohraniční stráže by realizace projektu trvala až čtyři roky a mohla by stát několik set milionů eur. Konečné schválení hlavní fáze by mohlo být odloženo až do dubna, kdy se mají ve Finsku konat parlamentní volby.

O pilotním úseku plotu v délce asi 3 kilometrů bude rozhodnuto v nejbližší době a pokud bude schválen, bude rychle postaven v souvislosti s obavami z nárůstu nelegálního přistěhovalectví v důsledku ruské války na Ukrajině, uvedlo Radio Free Europe.

Problémy v sousedním Norsku

Norsko, které rovněž hraničí s Ruskem na dalekém severu, ve středu uvedlo, že v posledních dnech zatklo sedmého ruského občana. Všichni tito podezřelí jsou obviněni z nelegálního létání s drony nebo fotografování v zakázaných oblastech.

Norský premiér Jonas Gahr Støre prohlásil, že je samozřejmě nepřijatelné, aby zahraniční rozvědka létala s drony nad zemí poté, co policie oznámila, že v pondělí byl zadržen syn blízkého důvěrníka Vladimira Putina.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama