ZprávyFinsko: Plány na výstavbu plotu na hranicích s Ruskem mají podporu klíčových...

Finsko: Plány na výstavbu plotu na hranicích s Ruskem mají podporu klíčových politických stran

Hlavní finské politické strany podpořily výstavbu plotu podél části hranic země s Ruskem, přičemž práce na krátkém pilotním úseku by měly začít, jakmile budou přiděleny finanční prostředky. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian společně s Radio Free Europe.

Helsinky jsou stále více znepokojeny rozsáhlým nelegálním překračováním 1336 kilometrů dlouhé východní hranice, kterou sdílejí s Ruskem. Důvodem obav je útěk tisíců Rusů před částečnou mobilizací Moskvy v reakci na neúspěšnou válku na Ukrajině.

Finsko se také obává, že Moskva nasadí organizovanou masovou migraci jako formu hybridní války. Právě z vedení hybridní války bylo loni obviněno Bělorusko Polskem a dalšími státy Evropské unie.

„Shodli jsme se na potřebě,“ řekla finská premiérka Sanna Marin po jednání. „Nyní vláda předloží parlamentu konkrétní návrhy,“ dodala. O financování pilotního úseku se podle ní bude hlasovat do začátku příštího měsíce, uvedl zpravodajský server The Guardian.

„Je to otázka zajištění řádné ostrahy finských hranic,“ řekla Marin. „Chceme zajistit, aby naše pohraniční stráž měla dostatečnou podporu pro provádění náležité a účinné hraniční kontroly a musíme být připraveni na případné rušivé situace,“ uzavřela.

Funkce a realizace plotu

Finská pohraniční stráž minulý měsíc navrhla postavit na 160 kilometrech hranice několik metrů vysoký plot s ostnatým drátem a kamerami.

Plot by chránil oblasti, které byly identifikovány jako potenciální riziko rozsáhlé migrace z Ruska, především na jihovýchodě Finska. Právě v této oblasti překračuje hranice většina dopravy, ale také v okolí hraničních stanic na severu země.

Podle odhadů pohraniční stráže by realizace projektu trvala až čtyři roky a mohla by stát několik set milionů eur. Konečné schválení hlavní fáze by mohlo být odloženo až do dubna, kdy se mají ve Finsku konat parlamentní volby.

O pilotním úseku plotu v délce asi 3 kilometrů bude rozhodnuto v nejbližší době a pokud bude schválen, bude rychle postaven v souvislosti s obavami z nárůstu nelegálního přistěhovalectví v důsledku ruské války na Ukrajině, uvedlo Radio Free Europe.

Problémy v sousedním Norsku

Norsko, které rovněž hraničí s Ruskem na dalekém severu, ve středu uvedlo, že v posledních dnech zatklo sedmého ruského občana. Všichni tito podezřelí jsou obviněni z nelegálního létání s drony nebo fotografování v zakázaných oblastech.

Norský premiér Jonas Gahr Støre prohlásil, že je samozřejmě nepřijatelné, aby zahraniční rozvědka létala s drony nad zemí poté, co policie oznámila, že v pondělí byl zadržen syn blízkého důvěrníka Vladimira Putina.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama