Premiér Petr Fiala vysvětlil důvody nižšího výběru mimořádné daně od bank, který se dramaticky lišil od původních odhadů. Vyšší úroky vyplacené střadatelům byly hlavním faktorem, který ovlivnil výsledný číselný údaj.
V posledním vyjádření reagoval premiér Petr Fiala na interpelaci od Aleny Schillerové, předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí, kde se snažil objasnit, proč stát na daních z neočekávaných zisků bank vybral pouze 700 milionů korun místo předpokládaných 33 miliard. Schillerová označila výsledek za „fiasko“, avšak Fiala argumentuje, že zásadním faktorem bylo zvýšení úroků vyplacených střadatelům.
Premiér Fiala poukázal na změny v chování střadatelů, kteří v reakci na vyšší úrokové sazby přesunuli své prostředky na lépe úročené účty, což vedlo k výraznému nárůstu úrokových nákladů bank. Tento růst měl přímý dopad na množství vybraných daní. Schillerová však tento argument odmítá s tím, že úrokové sazby byly stejné nebo vyšší již před zavedením daně.
Podle dat z Ministerstva financí, na která se Fiala odvolává, vyšší úrokové sazby měly také významný dopad na výběr daně z příjmů fyzických osob. Na srážkové dani z úroků z nepodnikatelských účtů, které strhávají banky, došlo ke zvýšení výběru o 8,8 miliardy korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na tomto růstu se daň z úroků podílela čtyřmi až sedmi miliardami korun, což by odpovídalo možnému výběru z mimořádné daně mezi 16 a 28 miliardami korun, píše server Investicniweb.cz.
Jak píše deník Echo24, mimořádná daň, známá jako windfall tax, byla uvalena na energetické, petrochemické, těžební firmy a velké banky. V loňském roce odváděli poplatníci pouze zálohy na této dani, přičemž daňové přiznání za tento rok mají podat až letos. Celkově stát z této daně vybral 39,1 miliardy korun, což je podstatně méně než plánovaných 85 miliard korun.
Na otázku Schillerové ohledně podpory hospodářského růstu, Fiala zdůraznil, že konsolidační úsilí vlády spojené s investicemi do dopravní infrastruktury by mělo mít pozitivní dopad na ekonomiku. Předpokládá, že růst české ekonomiky bude letos převyšovat růst mnoha evropských zemí, včetně eurozóny. Ministerstvo financí očekává růst ekonomiky o 1,4 %, zatímco Evropská komise predikuje růst o 1,1 %.
Premiérův optimistický pohled na budoucí vývoj ekonomiky stojí v kontrastu s kritikou opozice, která poukazuje na špatné výsledky zavedení mimořádných daní a vyzývá k přehodnocení finančních strategií vlády.
Premiér však trvá na svém přístupu, zdůrazňuje, že vláda je připravena podniknout další kroky ke stimulaci hospodářského růstu a obraně ekonomické stability. V odpovědi na další interpelace uvedl, že vládní opatření, jako jsou investice do infrastruktury a další konsolidační úsilí, jsou klíčové pro dosažení dlouhodobějšího hospodářského růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodní úrovni.
V kontextu diskuse o ekonomickém vývoji a daňové politice se objevují rozdílné názory na efektivitu mimořádné daně a její dopad na finanční sektor a širší ekonomiku. Zatímco vláda vidí potřebu dalších reforem a investic, kritici z řad opozice a ekonomických expertů upozorňují na potenciální rizika a nezamýšlené důsledky těchto politik.
