Milník v životě lidí ve střední dospělosti, kteří se po rozvodu či rozchodu marně snažili navázat nový vztah. Zjištění, že nemusíme cukrovat ve dvou jako hrdličky za každou cenu. Singl život může být taky fajn!
Tenhle moment přichází většinou mezi čtyřicátým a padesátým rokem života. U žen i mužů. Historii milostného života mají. Svého času byli šťastně zadaní. Mysleli si, že to bude navždy. Zamilovanost, euforie, plány. Pak se ale něco pokazilo a dospělo to k rozchodu.
Někomu romance vydržela několik let, jinde se vztah ukázal jako totální šlápnutí vedle hned po pár měsících. Někteří mají ze vztahu děti, někteří ne. Jedno ale měli společné – touhu najít si nového partnera a začít znovu, od nuly.
Jenomže najít podruhé lásku, oboustrannou lásku, se jim i přes veškerou snahu dosud prostě nepodařilo. Nepočítaně pozvání na rande, flirtů i slibných začátků vztahů. Každý záblesk naděje na nový plnohodnotný vztah ale skončil ve slepé uličce.
Metoda pokus-omyl
Vždy se to zezačátku tváří skvěle. Nový objev je sympatický, líbí se nám, zdá se, že má všech 5P. Postupem času, jak se dva víc poznávají, ale vztah narazí na překážky. Není taková, jak jsem si o ní myslel, štěstí kazí její/jeho děti anebo ten druhý z neznámých důvodů prostě ztratí zájem.
Několik let to takhle zkoušíte pořád dokola a stále doufáte. Že se ten pravý/pravá najde. Srdíčko vždy zaplesá, když přijde nějaký nový impulz. A pak zklamání. Jak plyne čas, člověka to jednoduše přestane bavit. Zjistí, že tento způsob života ve stylu pokus-omyl je vyčerpávající. Profily na seznamce, trapné momenty při schůzkách naslepo, nucené zdvořilostní konverzace, když už dopředu víte, že tohle není ono…
Že je vlastně mnohem lépe mít svůj klid a pokoj. Věnovat se vlastním zájmům a řídit si chod dne podle sebe. Žádné zpocené ruce z nervozity a následné pocity frustrace. Koupit si angorského králíka, s tím se pomuchlovat, když je smutno, občas pozvat k sobě domů pár přátel a u skleničky se bavit až do rána. Co vám chybí? Řeknete si.
Odhodit stres
Právě tak to má i Aleš K. „Mně je 41 a dospěl jsem do stavu, kdy jsem radši sám. Syna mám ve střídavé péči a do dalšího vztahu se za každou cenu nehrnu. Je to lepší než se chytit na lep nějaké ženě, která mě bude jen využívat a na moje zájmy nebude brát žádné ohledy,“ napsal svůj názor v diskuzním fóru, pravda, trochu skepticky.
Podobně to vidí i sedmačtyřicetiletý podnikatel David K. „Na balení holek už kašlu. Pokusů bylo víc než dost. Zjistil jsem, že to nikam nevede,“ svěřil se deset let rozvedený otec dospívající dcery. Ještě před nedávnem přitom „vyhlašoval konkurz“ na plavčici k bazénu na zahradě u jeho nově zrekonstruované vily. Ani status dobré partie mu nepřinesl v lásce štěstí.
Už jen kamarádi s výhodami
„Lovení“ vzdala i jednačtyřicetiletá matka samoživitelka, podnikatelka, atraktivní dlouhovláska Petra. Už během těhotenství věděla, že se svým tehdejším přítelem nezůstane. Jen co její syn povyrostl, snažila se seznámit, kde to šlo. Žádný z navázaných vztahů dlouhodobě nevydržel déle než rok. Prorandila sedm let. „Naděje, že najdu vážnou známost, si už nedělám. Ale nevadí. Stačil by mi nějaký šikovný kamarád s výhodami,“ směje se.
Pětačtyřicetiletá Dáša dokonce muže jako takové ve svém životě definitivně zavrhla. „Pro pobavení, proč ne, ale jestli s někým žít, tak už jenom s ženskou,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.
Být šťastný singl
A proč ne. Nikde přece není psáno, že štěstí spočívá jen v životě v páru – muž a žena. Všechno má své pro a proti. Důležité je k tomu přistupovat rozumně. Třeba jako to dělá již zmiňovaný pan Aleš.
„Stačí se občas účastnit společenských akcí a buď nějaký nový vztah přijde nebo ne. Nechávám to otevřené. Důležité je se s tím nijak nestresovat a nesnažit se za každou cenu někoho najít. To je z vlastní zkušenosti cesta do pekla,“ dodává ke svému příspěvku v diskuzi.
Motto tedy zní: Řídit se nikoli společenskými normami a stereotypy, ale tím, jak to cítíme.
