Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.
Jun Sok-jol je obžalován kvůli událostem z prosince 2024, kdy se pokusil vyhlásit stanné právo a zavést vojenskou vládu. Výjimečný stav sice trval pouze několik hodin, přesto vyvolal vážnou politickou krizi a otřásl důvěrou v demokratické instituce země. Parlament následně prezidenta zbavil funkce a soud nařídil jeho zadržení.
Bývalý prezident obvinění odmítá. Tvrdí, že vyhlášení stanného práva bylo pouze symbolickým gestem, jehož cílem bylo upozornit veřejnost na podle něj závažná selhání opoziční strany. Jakýkoli úmysl použít násilí či zrušit demokratický řád popírá.
Podle jihokorejského práva je však vedení povstání jedním z nejzávažnějších trestných činů. Zákon za něj stanoví pouze dva možné tresty – smrt nebo doživotní vězení – a ukládá prokurátorům povinnost o jeden z nich požádat. Jižní Korea sice nikoho nepopravila téměř třicet let, trest smrti však v právním řádu nadále existuje.
Chtěli zlikvidovat stovky lidí?
Státní zástupci argumentují, že skutečnost, že při pokusu o převrat nikdo nezemřel, nemění nic na povaze činu. Podle nich byl Junův záměr od počátku násilný. Před soudem vystoupil vojenský velitel, který vypověděl, že Jun nařídil zatčení zákonodárců, aby zabránil parlamentu jednat.
Jako důkaz obžaloba předložila také memorandum jednoho z plánovačů stanného práva, bývalého důstojníka armády. Dokument obsahuje návrhy na „likvidaci“ stovek osob, mezi nimi novinářů, odborových předáků i poslanců.
Proces s Junem Sok-jolem byl sloučen s řízeními proti dalším dvěma klíčovým postavám jeho administrativy, bývalému ministrovi obrany Kim Jong-hjonovi a někdejšímu policejnímu prezidentovi Čo Či-hovi. Rozsudek se podle soudních zdrojů očekává pravděpodobně v únoru.
Bývalý prezident je ve vazbě již několik měsíců a čelí více trestním řízením. Jen v minulém měsíci prokuratura navrhla desetiletý trest vězení za maření spravedlnosti a další delikty spojené s pokusem o vyhlášení stanného práva.
