Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Rumunský prezident žádá mezinárodní reakci poté, co v jeho zemi dron zasáhl dům

Rumunský prezident Nicušor Dan vyzval ke koordinované mezinárodní reakci kvůli zásahu obytného domu ruským dronem v jeho zemi, incident z dnešní noci označil za bezprecedentní. Bukurešť si kvůli tomu už předvolala ruského velvyslance, informuje agentura Reuters.

ECB čeká těžké rozhodnutí. V sázce je její pověst

Tvůrci politik Evropské centrální banky (ECB) čelí dilematu – zvyšovat úrokové sazby pod hrozbou recese, nebo je nechat stabilní a riskovat nekontrolovaný růst inflace. Nakonec možná nebude třeba rychle měnit měnovou politiku díky očekáváním na trzích.

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, uvedl Bezos na sociální síti X s tím, že je příliš brzy na určení příčiny výbuchu.

Ruský dron v Rumunsku u hranic s Ukrajinou zasáhl dům a zranil dva lidi

Ruský dron v noci na dnešek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska desetipatrový panelový dům a lehce zranil dva lidi. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galati u hranic s Ukrajinou jsou značné škody. Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. Diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Agentura Reuters uvádí, že je to první případ od začátku ruské války proti Ukrajině, kdy dron v Rumunsku zasáhl hustě zabydlenou oblast a někoho zranil.

Trump teď nedá dohodě s Íránem zelenou, zchladil očekávání Vance

Americký viceprezident J. D. Vance ve čtvrtek prohlásil, že USA a Írán učinily pokrok směrem k mírové dohodě, prezident Donald Trump ji však není připraven schválit. Nutné podle něj bude vyřešit několik sporných bodů, z nichž některé se týkají íránského jaderného programu.

Rakousko izolovalo člověka s podezřením na ebolu

Rakouské úřady řeší možné zavlečení eboly do země. Člověk, který se vrátil z Ugandy, má příznaky odpovídající nákaze, první test ale infekci nepotvrdil. Lékaři teď čekají na druhý rozbor a hygienici zjišťují, s kým byl pacient v kontaktu.

Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozkázal armádě, aby ignorovala podmínky říjnového příměří a převzala kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy. Podle agentury AFP to prohlásil ve videu vysílaném v jedné z místních televizí. Izrael momentálně podle Netanjahua ovládá 60 procent tohoto palestinského území. To je více, než předpokládala dohoda o příměří z loňského října.

Rohlík se poprvé dostal do zisku

Rohlík hlásí důležitý zlom. Skupina v posledním kvartálu fiskálního roku, který skončil v dubnu, poprvé vykázala kladný provozní výsledek EBITDA a zároveň dál výrazně rostla. Zakladatel Tomáš Čupr tím chce uzavřít debaty o tom, zda online supermarket dokáže po letech investic skutečně vydělávat.

USA a Írán dosáhly dohody o memorandu, nyní se čeká na souhlas Trumpa

Spojené státy a Írán podle serveru Axios dosáhly dohody na 60denním memorandu o porozumění, které by prodloužilo současné příměří a položilo základy pro rozhovory o íránském jaderném programu. Text nyní čeká na souhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa, doplnil server s odvoláním na dva americké úředníky a jeden zdroj zapojený do zprostředkování jednání. Podle zdrojů serveru The Times of Israel (ToI) jsou tyto informace nepřesné, žádná ze stran zatím nedala konečnou odpověď.

Muž pobodal a zranil několik lidí na švýcarském nádraží. Policie ho zadržela

Ve švýcarském Winterthuru vypukla ve středu ráno panika poté, co muž ozbrojený nožem zaútočil v prostoru hlavního vlakového nádraží na několik lidí. Při incidentu utrpěly zranění tři osoby a policie krátce po útoku podezřelého zadržela.

Stan Lee se vrací díky umělé inteligenci

Stan Lee zemřel v roce 2018, jeho jméno ale z popkultury nikdy nezmizelo. Teď se kolem legendy Marvelu rozbíhají hned dva výrazné projekty. Jeden chce ukázat složité poslední roky jeho života, druhý využívá umělou inteligenci k návratu jeho hlasu a podoby.

Švédsko se chystá darovat Ukrajině několik gripenů JAS 39 C/D

Švédská vláda se chystá oznámit, že daruje Ukrajině "několik" vojenských letounů Gripen starší verze JAS 39 C/D. Zároveň zahájí jednání s Kyjevem o plánovaném prodeji strojů v nejmodernější verzi E. Ukrajina bude tento nákup financovat s pomocí půjčky od Evropské unie. Bez uvedení zdroje o tom ve středu pozdě večer informoval švédský deník Aftonbladet.

Ukrajina ratifikovala dohodu o půjčce 90 miliard eur od Evropské unie

Ukrajinský parlament dnes jasnou většinou hlasů ratifikoval dohodu s Evropskou unií o půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Peníze jsou rozdělené na roky 2026 a 2027 a první platbu slíbila Evropské unie poskytnout nejpozději na začátku června. Dvě třetiny půjčky půjdou na obranu před ruskou invazí a zbývající třetinu Ukrajina využije v rozpočtu k reformám a modernizaci.

Ukrajina hlásí noční útoky 147 ruskými drony, Rusko oznámilo ukrajinské údery

Rusko během noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 147 drony a raketou Kinžal. Na síti Telegram o tom ráno informovala ukrajinská protivzdušná obrana. Údery bezpilotními stroji oznámilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruské síly zlikvidovaly 62 ukrajinských dronů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Ropa opět zdražuje po íránském úderu na americkou základnu

Írán zaútočil na nespecifikovanou americkou základnu na Blízkém východě, uvedla stanice CNBC. Stalo se tak po americkém preventivním úderu na cíle v jižním Íránu. Ceny ropy reagují růstem, stále se však pohybují pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama