Reklama
10.2 C
Czech
Pondělí 6. dubna 2026
Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Reklama

Doporučujeme

V luhanském dole po útoku uvízli horníci, Novorossijsk hlásí deset zraněných

V podzemí uhelného dolu v Ruskem okupované Luhanské oblasti uvízlo po ukrajinském útoku 41 horníků. Dnes to oznámil Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Nejméně osm zraněných si podle ruské státní agentury TASS vyžádal útok ukrajinských dronů na přístav Novorossijsk, kterým Rusko vyváží svou ropu.

Artemis II večer překoná rekord Apolla 13

Mise Artemis II má v pondělí večer posunout hranice pilotované kosmonautiky. Loď Orion s čtyřčlennou posádkou má překonat 56 let starý rekord mise Apollo 13 a stát se nejvzdálenějším pilotovaným objektem v historii.

Syn Audrey Hepburn popsal její život mimo filmové plátno

Audrey Hepburn je dodnes spojovaná hlavně s filmem, módou a hollywoodskou elegancí. Její syn Sean Hepburn Ferrer ale v nové biografii ukazuje i méně známou stránku jejího života. Místo lesku premiér se soustředí na rodinu, válku, vztahy i práci pro Unicef.

Revoluční gardy oznámily smrt šéfa své tajné služby, k útoku se přihlásil Izrael

Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřel velitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard. K útoku se podle agentury AP přihlásil Izrael. Jeho ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že Izrael dopadne íránské vůdce "jednoho po druhém".

Kvantové počítače by mohly prolomit ochranu bitcoinu

Představa, že by kvantový počítač dokázal prolomit bitcoin během několika minut, vyvolala na trhu pozornost i obavy. Nejde ale o okamžitou hrozbu, spíš o scénář, který ukazuje, jak by se bezpečnost kryptoměn mohla změnit v budoucnu.

Pákistán údajně předložil Íránu a USA návrh na okamžité příměří

Pákistán předložil Spojeným státům a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu klíčového pro dopravu ropy, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters, podle které by plán na ukončení bojů mohl vstoupit v platnost ještě dnes. Reuters dále uvedl, že náčelník pákistánských ozbrojených sil Asim Munír byl po celou noc ve spojení s americkým viceprezidentem J.D. Vancem, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Zlato oslabilo pod tlakem silného dolaru a napětí kolem Íránu

Napětí kolem Íránu dál drží finanční trhy v pohybu. Zatímco ropa zůstává vysoko kvůli obavám o dodávky, zlato na začátku týdne spíš zlevnilo. Investoři totiž vedle války sledují i silná data z amerického trhu práce, která posílila dolar a snížila naděje na brzké snižování úrokových sazeb v USA.

Jako na houpačce. Ceny ropy jsou extrémně volatilní

Ceny ropy jsou extrémně nestabilní. Po vulgárních výhrůžkách amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Íránu prudce vzrostly a následně klesly. Jak je stabilizovat? Na to odpověděl Marko Papic, hlavní stratég investiční výzkumné společnosti BCA Research. Členské země OPEC+ zvýší v rámci stabilizace produkci ropy.

Írán ho hledal marně. Záchrana amerického letce je pro Teherán tvrdou lekcí, říká generál

Írán nedokázal včas najít pohřešovaného amerického letce. Úspěšná americká záchranná mise pro něj byla tvrdou ranou. V pořadu Face the Nation to řekl generál ve výslužbě Frank McKenzie, bývalý velitel amerického centrálního velitelství CENTCOM. Sestřelený Američan přežil ukrytý v horské štěrbině.

Paříž omezila auta a vsadila na kola a zeleň

Paříž během poslední dekády výrazně změnila svou podobu. Ulice, kde dřív dominovala auta, dnes patří chodcům a cyklistům. Město omezilo dopravu, rozšířilo zeleň a snížilo znečištění. Proměna se stala symbolem ekologického přístupu k životu ve velkoměstě.

Muže z New Yorku obvinili z vraždy batolete. Zastřelil ho v kočárku, zřejmě omylem

Newyorská policie obvinila jednadvacetiletého Amuriho Greena z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž 1. dubna zemřela sedmiměsíční Kaori Patterson-Moore. Dítě zasáhla kulka, když sedělo v kočárku.

Obrana bude stát víc. Česko řeší, kde na to vezme

Česká debata o výdajích na obranu už dávno není jen bezpečnostní téma. Stále víc jde i o rozpočet, priority státu a o to, co všechno lze ještě schovat pod kolonku obrana. Právě to je teď podstatou sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem.

Údery od noci hlásí Kuvajt, SAE a Bahrajn, zasažena ropná zařízení

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Britská marmeláda bude muset kvůli dohodě s EU o potravinách upravit název

Marmeláda je už dlouho ikonickým britským pokladem. Recepty některých rodin se předávají z generace na generaci. Již brzy by se ale mohla na pultech britských obchodů mírně změnit její etiketa. Podle nové potravinářské dohody s EU bude muset být klasická marmeláda prodávána jako "citrusová marmeláda", upozornil server televize BBC.

Rusové informují o ukrajinských útocích na ropná zařízení v Baltu i jinde

Trosky sestřeleného nepřátelského dronu poškodily jeden z úseků ropovodu u ruského přístavu Primorsk, oznámil dnes gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko. Ukrajina, která se už pátým rokem brání ruské invazi, podle médií v nedávné době několikrát útočila na ruské přístavy Usť-Luga a Primorsk v Baltském moři, které jsou důležité pro vývoz ruské ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama