Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

České hokejistky převezme Američan Brian Idalski

Česká ženská hokejová reprezentace vstupuje do nové éry. Národní tým po čtyřech letech opouští kanadská trenérka Carla MacLeod a její místo zaujme Američan Brian Idalski. Vedení svazu oznámilo změnu v úterý po rozhodnutí výkonného výboru. Idalski naposledy vedl Vancouver v profesionální ženské soutěži PWHL.

Texas žaluje Netflix za to, že bez souhlasu sbírá data uživatelů včetně dětí

Společnost Netflix čelí v Texasu žalobě, kterou podal generální prokurátor Ken Paxton. Ten viní streamovací společnost z neoprávněného sběru dat o dětech i dospělých a používání „návykových“ prvků, které mají uživatele udržet co nejdéle na platformě.

Americký Senát chystá velkou regulaci kryptoměn

Americký Senát tento týden řeší návrh zákona CLARITY Act, který má poprvé jasně nastavit pravidla pro trh s kryptoměnami a digitálními aktivy.

Zelenskyj není předmětem vyšetřování, řekl šéf ukrajinské protikorupční agentury

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj momentálně není předmětem žádného vyšetřování Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU), řekl dnes podle médií šéf této agentury Semen Kryvonos. Učinil tak poté, co úřady v pondělí sdělily bývalému vlivnému šéfovi Zelenského prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, že jej podezírají z praní špinavých peněz.

Těžba písku se stává globálním ekologickým problémem

Písek patří k nejvíce využívaným surovinám na planetě. Používá se při výrobě betonu, skla nebo při rozsáhlých stavebních projektech. Jeho těžba ale v mnoha částech světa začíná vytvářet vážné ekologické problémy.

Dva lidé bojují o život po střelbě v Cambridge

Dva lidé utrpěli kritická zranění po střelbě na rušné silnici v americkém Cambridge ve státě Massachusetts. Ozbrojený muž začal v pondělí odpoledne střílet do projíždějících aut poblíž řeky Charles nedaleko Harvardovy univerzity a Massachusettského technologického institutu.

Při výbuchu bomby na tržišti v Pákistánu zahynulo deset lidí

Osm civilistů a dva policisté dnes zahynuli při výbuchu bomby na tržišti v okrese Lakki Marvat na severozápadě Pákistánu. Podle agentury Reuters to sdělil vysoce postavený policejní důstojník Sadžád Chán. Místní nemocnice přijala 37 pacientů, z nichž někteří jsou v kritickém stavu.

Zlatý mobil Trump Phone T1 se stále nedostal k zákazníkům

Zlatý smartphone Trump Phone T1 měl být jedním z nejvýraznějších technologických projektů spojených se jménem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Téměř rok po oznámení ale zákazníci stále nemají ani telefon, ani termín vydání. Přesto už firma vybrala desítky milionů dolarů na zálohách.

Starmer i přes výzvy k odchodu sdělil ministrům, že zůstává britským premiérem

Keir Starmer na dnešním zasedání sdělil členům svého kabinetu, že zůstává ve funkci, oznámil úřad britského předsedy vlády. Labouristická strana disponuje procesem pro volbu nového předsedy, a ten nebyl iniciován, dodal premiér. List The Telegraph napsal, že šest předních ministrů na zasedání premiéra vyzve, aby po katastrofálních výsledcích místních voleb z minulého týdne odstoupil z funkce.

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků nepřítele

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, uvedl dnes ráno na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než 200 bezpilotními letouny a na frontě shodila přes 80 leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují o nejméně čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS oznámila, že za poslední den bylo zničeno přes 100 ukrajinských dronů a že po skončení dočasného příměří ruské síly obnovily boje proti Ukrajině.

Trump chce pozastavit daň z pohonných hmot

Americký prezident Donald Trump v pondělí avizoval dočasné pozastavení federální daně z benzinu. Důvodem jsou rostoucí ceny u čerpacích stanic kvůli válce s Íránem a zablokované dopravě v Hormuzském průlivu. Toto opatření, které navíc vůbec nemusí projít hlasováním v Kongresu, však spotřebitelům výraznou úlevu nepřinese.

Pro útočníky ze 7. října trest smrti? Izrael schválil zvláštní tribunál

Stovky ozbrojenců palestinské teroristické organizace Hamás, obviněné z válečných zločinů během útoku ze 7. října 2023 na Izrael, mohou čelit trestu smrti. Židovský stát v pondělí schválil zřízení zvláštního vojenského tribunálu pro stíhání jejich případů. Koncem března navíc izraelský parlament schválil zákon, který umožňuje soudům udělovat Palestincům odsouzeným za terorismus trest smrti.

Pistorius v Kyjevě jednal o společném vývoji a výrobě dronů

Německý ministr obrany Boris Pistorius přijel včera na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě po jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým protějškem Mychajlem Fedorovem oznámil, že Německo a Ukrajina hodlají společně vyvíjet a vyrábět drony různých kategorií. Kyjev a Berlín budou spolupracovat na šesti různých obranných projektech - a to je teprve začátek, prohlásil před novináři po schůzce Zelenskyj.

Trumpa budou na návštěvě Číny doprovázet Musk a šéfové Applu a Boeingu

K americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se tento týden na jeho návštěvě Číny připojí 17 šéfů významných amerických podniků, informuje server BBC s odvoláním na představitele Bílého domu. V podnikatelské delegaci podle něj bude například šéf automobilky Tesla a kosmické společnosti SpaceX Elon Musk či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock a další.

Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát

Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že by z Venezuely udělal 51. americký stát, uvedl na X zpravodaj televize Fox News John Roberts. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez ale v Haagu uvedla, že se nikdy nepřemýšlelo o tom, že by se její země stala součástí USA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama