Reklama
10.4 C
Czech
Pondělí 30. března 2026
Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Reklama

Doporučujeme

Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do války v Íránu

Španělsko zakázalo americkým letounům zapojeným do útoků na Írán využívat svůj vzdušný prostor i vojenské základny. Podle tamní vlády jde o snahu zabránit eskalaci konfliktu a neúčastnit se války, kterou země považuje za nezákonnou.

U Trumpova sídla na Floridě zasahovaly stíhačky

Americké stíhačky v neděli vzlétly k zásahu poté, co civilní letoun narušil zakázaný vzdušný prostor poblíž sídla Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Incident se odehrál v době, kdy se prezident nacházel ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach.

Zloději ukradli přes 400 tisíc tyčinek KitKat

Z Evropy zmizela zásilka zhruba 12 tun čokolád KitKat, která mířila z Itálie do Polska. Podle Nestlé šlo o 413 793 kusů a spolu s nákladem se ztratil i celý vůz. Firma uvedla, že zásilka je stále nezvěstná.

Americké emise za tři dekády stály svět 230 bilionů korun, vypočítala studie

Spojené státy za poslední tři desetiletí způsobily světu ekonomické škody v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů (230 bilionů korun). Vyplývá to z nové studie, která se snaží vyčíslit dopady klimatické změny na globální ekonomiku. Paradoxní přitom je, že přibližně čtvrtina těchto ztrát dopadla přímo na samotné USA.

Novým vrchním velitelem barmské armády se po 15 letech stal Ye Win U

Ye Win U se dnes stal novým vrchním velitelem barmské armády a faktickým vůdcem vládnoucí junty. Jeho předchůdce Min Aun Hlain, který vedl armádu 15 let, byl nominován jako kandidát pro prezidentskou volbu, napsala agentura Reuters s odvoláním na média vlastněná armádou. V Barmě je od převratu v roce 2021 občanská válka.

KOMENTÁŘ: Index strachu kvůli Íránu olizuje dno. Nedávná historie ukazuje, že bylo i hůř

Trhy se kvůli probíhající válce v Íránu dál halí do červených čísel, v porovnání s loňskou celní válkou, začátkem konfliktu na Ukrajině nebo covidovou pandemií však reakce zdaleka neni tak razantní. Které indikátory ukazují, že investoři doufají ve šťastný konec?

Ruský tanker je u Kuby, Trump proti tomu nemá výhrady

Ruský tanker s ropou je v kubánských vodách a během dne dopluje na ostrov. Americký prezident Donald Trump, který na ostrovní zemi zvýšil tlak, nyní podle agentury Reuters prohlásil, že nemá výhrady proti tomu, aby cizí země Kubu zásobovaly. Reuters poznamenal, že Trump tak naznačil změnu přístupu vůči Havaně.

Děkujeme, Trumpe! Američané kvůli válce s Íránem ruší dovolené v zahraničí

Plánování dovolené v zahraničí se pro Američany stává výzvou, kterou raději odkládají. Hlavním důvodem je geopolitický chaos, podceňovaný administrativou Donalda Trumpa, a s tím související dopady na ekonomiku. Největším problémem je v současnosti válka s Íránem. Zdražují pohonné hmoty, což se promítá i do cen letenek. Ohrožuje to především nízkonákladové letecké společnosti.

Jeden mrtvý a osm zraněných při dronovém útoku na ruský Taganrog

Jeden člověk zemřel a osm utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na město Taganrog v jihoruské Rostovské oblasti, informoval gubernátor Jurij Sljusar na telegramu. Podle obyvatel města na březích Azovského moře šlo o největší útok na Taganrog od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Napsal to telegramový kanál Astra. Ukrajina, která se ruské agresi brání od února 2022, hlásí ruské útoky v různých regionech.

Trump řekl Financial Times, že USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) zveřejněným v noci na dnešek to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky.

Poleví napětí? Trump vidí dohodu s Íránem, Pákistán připravuje mírové rozhovory

Pákistán bude brzy hostit mírové rozhovory mezi USA a Íránem, uvedl tamní ministr zahraničí Išak Dar. Odehrát by se měly v nadcházejících dnech, více podrobností nicméně neposkytl. Režim v Íránu se změnil, dohodu můžeme uzavřít brzy, zopakoval americký prezident Donald Trump, který i tak zvažuje okupaci ostrova Charg.

Ve Finsku se zřítily dva drony. U jednoho už se potvrdilo, že byl ukrajinský

Na jihu Finska poblíž města Kouvola se v neděli zřítily dva neidentifikované drony. Finské ministerstvo obrany událost vyšetřuje jako možné narušení územní celistvosti státu. Později se u jednoho z bezpilotních letounů potvrdilo podezření, že šlo o ukrajinský dron.

Procházka a Ulberg si to rozdají o titul na UFC 327

Jiří Procházka se vrací do boje o titul. Na galavečeru UFC 327 v Miami se 11. dubna utká s Carlosem Ulbergem o pás v polotěžké váze. Ten zůstal volný poté, co Alex Pereira oznámil přesun do těžké divize a titul uvolnil.

Kuba dostane ruskou ropu, Trump s tím souhlasí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy nebudou bránit vplutí ruského tankeru s ropou na Kubu. Ostrov se už týdny potýká s výpadky proudu, nedostatkem paliva i dalšími dopady hluboké hospodářské krize.

Sobotních shromáždění proti Trumpovi se podle hnutí zúčastnilo osm milionů lidí

Sobotních shromáždění ve Spojených státech na protest proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings (Žádní králové) jde o rekordní účast, napsala dnes agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly 12 milionů účastníků. V Los Angeles byli podle agentury Reuters zadrženi dva výtržníci kvůli napadení příslušníků bezpečnostních složek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama