Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Coinbase propustí 14 procent zaměstnanců, připravuje se na éru AI

Kryptoměnová burza Coinbase propustí zhruba 700 zaměstnanců, tedy přibližně 14 procent své globální pracovní síly. Firma krok zdůvodnila snahou snížit náklady, zjednodušit provoz a připravit se na období, kdy větší část práce převezmou nástroje umělé inteligence. K propouštění sáhla v době, kdy se burzy digitálních aktiv potýkají se slabší obchodní aktivitou po poklesu kryptoměnových trhů z říjnového vrcholu.

Met Gala 2026 ovládly kostýmy, umění a návrat Beyoncé

Letošní Met Gala nabídla přesně to, co od módní události roku čekáme. Známá jména, odvážné šaty a modely, o kterých se bude ještě dlouho mluvit. Téma večera dalo celebritám prostor ukázat fantazii i odvahu.

Policie vyšetřuje další žhářský útok v Londýně, cílil na bývalou synagogu

Britská policie vyšetřuje další žhářský útok, zaměřený tentokrát proti bývalé synagoze na východě Londýna, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Požár podle policie způsobil pouze malé škody a nikdo nebyl zraněn. Britský premiér Keir Starmer svolal kvůli sérii antisemitských útoků v hlavním městě schůzi, na níž přislíbil, že pokusy Íránu či jakékoliv další země, která může usilovat o destabilizaci britské společnosti, nebude tolerovat.

Ropa po prudkém růstu cen zlevnila, pokles nicméně brzdí boje v Hormuzu

Světové ceny ropy po pondělním nárůstu v úterý začaly klesat. Včera přitom Spojené státy spustily operaci, která má pomoci obnovit lodní dopravu přes Hormuzský průliv. Výraznějšímu zlevnění ovšem brání pokračující boje mezi USA a Íránem a obavy z narušení dodávek.

Raiffeisenbank mírně klesl zisk

Raiffeisenbank v Česku v prvním čtvrtletí mírně klesl čistý zisk. Banka vydělala 1,68 miliardy korun, což je meziročně o 0,6 procenta méně. Výsledek se liší od většiny velkých bank na trhu, kterým zisky letos spíše rostou.

Írán hrozí eskalací v Hormuzském průlivu

Hlavní íránský vyjednavač v rozhovorech se Spojenými státy Mohammad Bágher Ghálíbáf dnes na síti X varoval, že Teherán s konfrontací kolem Hormuzského průlivu ještě ani nezačal. Uvedla to agentura AFP. Situace kolem úžiny zůstává napjatá i přes příměří mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé.

Bitcoin překonal hranici 81 tisíc dolarů

Bitcoin se v úterním asijském obchodování dostal nad 81 tisíc dolarů a vystoupal na nejvyšší úroveň od konce ledna. Největší kryptoměna tak navázala na růst z posledních dnů, přestože trhy dál sledují napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Muž v Lipsku najel autem do lidí. Dva zabil, desítky zranil

V německém Lipsku vjel řidič autem do davu lidí v centru města. Incident, který podle předběžných závěrů vyšetřovatelů nemá politické ani náboženské pozadí, si vyžádal dvě oběti na životech. Dalších 22 lidí utrpělo zranění, z toho tři vážná.

Čína: Výbuch v továrně na pyrotechniku zabil desítky lidí

Při explozi v továrně na zábavní pyrotechniku v čínské provincii Chu-nan zahynuly desítky lidí a další desítky utrpěly zranění. K výbuchu došlo v areálu ve městě Liou-jang, které patří k hlavním centrům výroby pyrotechniky v Číně.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích, dronům čelilo Rusko

Nejméně čtyři lidi zabily a 31 dalších zranily ruské drony a rakety během nočních útoků v Poltavské oblasti, oznámil náčelník tohoto ukrajinského regionu Vitalij Djakivnyč na sociální síti. Tři raněné hlásí záchranáři z okolí Kyjeva a další dva raněné z okolí města Černihiv na severu Ukrajiny. O dvou raněných po ruských útocích informoval šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Náletům stovek ukrajinských dronů čelilo během noci i Rusko, kde úřady hlásí jednoho raněného.

S výletní lodí u Kapverd zdravotníci nově spojují sedm případů hantaviru

S výletní lodí u pobřeží Kapverdských ostrovů, kde se vyskytla nákaza hantavirem, lékaři nově spojují sedm možných případů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že laboratorně potvrzené jsou zatím dva případy, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Tři lidé zemřeli a čtyři jsou nemocní, z nichž jeden je v kritickém stavu. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.

Evropská komise řeší možné výpadky leteckého paliva

Evropská komise vydá tento týden pokyny pro letecké společnosti týkající se leteckého paliva, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii v polovině dubna uvedl, že Evropa má podle něj zásoby leteckého paliva zhruba na šest týdnů. Komise má podle mluvčí plný přehled o tom, co se děje, a situaci koordinuje s jednotlivými členskými státy.

Muž podezřelý z otrávení dětských výživ obvinění popírá

Muž, který byl o víkendu zadržený v Rakousku pro podezření z otrávení dětských výživ značky HiPP, obvinění popírá. Informují o tom dnes rakouská média. Podle zpravodajského webu oe.at je zadrženým slovenský rodák žijící v Rakousku. Podle jeho právního zástupce jde o bývalého zaměstnance německé firmy.

Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině

Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), kterou se chystá Evropská unie poskytnout Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer dnes podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda jedná o účasti Londýna na unijní půjčce Kyjevu, přičemž část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní. Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Vědci mění plastový odpad na čisté palivo

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama