Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Je čas ukončit válku, dokud jsme vůči USA v silné pozici, řekl íránský prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je čas ukončit válku se Spojenými státy, dokud je Teherán podle něj vůči Washingtonu v silné pozici. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Spojené státy jsou kvůli válce nenáviděny po celém světě, prohlásil také íránský prezident, který ale kategoricky odmítl kapitulaci.

Danone rozšiřuje byznys s funkční výživou

Francouzská potravinářská skupina Danone získala souhlas s převzetím britské značky Huel, známé především díky nutričně kompletním nápojům a práškovým směsím. Britský antimonopolní úřad rozhodl, že transakci nebude posílat do další, podrobnější fáze vyšetřování. Hodnota obchodu se podle médií pohybuje kolem 1,2 miliardy dolarů.

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu a zranil několik lidí

Útočník ozbrojený mečem dnes zranil několik lidí při útoku na střední škole ve švédském městě Fagersta severozápadně od Stockholmu, uvedly podle agentury Reuters tamní úřady. Radnice dále uvedla, že policie pachatele postřelila a zadržela. Počet zraněných úřady zatím nezveřejnily, ale podle místního deníku Aftonbladet zranění utrpěli alespoň dva lidé.

Téměř 100 dní od zmizení. Rodiče v Nigérii protestují za unesené děti

Téměř sto dní čekají rodiny v severovýchodní Nigérii na návrat dětí unesených ze školy. Desítky z nich stále zůstávají v zajetí a jejich rodiče ve čtvrtek vyšli do ulic města Uba. Po vládě žádají jediné: aby děti našla a přivedla domů.

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama