Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Trump hájil kryptoměnový zákon na soukromé akci v Mar-a-Lagu

Americký prezident Donald Trump znovu podpořil kryptoměnový průmysl. Na soukromé akci ve svém floridském klubu Mar-a-Lago vystoupil před největšími držiteli memecoinu $TRUMP a varoval banky, aby neblokovaly dlouho odkládanou kryptoměnovou legislativu.

Ozbrojené skupiny podnikly koordinované útoky po celém Mali. Ministr obrany je po smrti

Koordinované útoky ozbrojených skupin otřásly Mali a zasáhly i oblasti kolem metropole Bamako. Násilí patří k největším za poslední roky a situace zůstává nepřehledná. Podle dostupných zpráv byl při jednom z útoků zabit ministr obrany Mali. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

EU odkládá velký zákaz toxických chemikálií

Evropská unie chtěla spustit největší zákaz toxických chemikálií ve své historii. Plán měl z trhu postupně vytlačit celé skupiny nebezpečných látek, které se objevují v běžných výrobcích i v životním prostředí. Po čtyřech letech ale ekologické organizace upozorňují, že se velká část opatření zasekla.

Trump v březnu nakoupil dluhopisy za nejméně 51 milionů dolarů

Americký prezident Donald Trump v březnu provedl rozsáhlé nákupy dluhopisů. Podle zveřejněných majetkových přiznání investoval nejméně 51 milionů dolarů, tedy zhruba 1,2 miliardy korun. Transakce zahrnovaly komunální dluhopisy, americké státní dluhopisy i firemní emise z několika odvětví.

Abbásův Fatah se prohlásil za jasného vítěze místních voleb na Západním břehu

Palestinská nacionalistická sekulární strana Fatah, jejímž lídrem je šéf Palestinské autonomie Mahmúd Abbás, dnes oznámila jasné vítězství v sobotních místních volbách na Izraelem okupovaném Západním břehu. Informovala o tom agentura WAFA. Mnozí Palestinci jsou ale podle katarské televize Al-Džazíra k volbám skeptičtí, ve většině okrsků totiž mohli hlasovat jen o jedné společné kandidátce, uvedla katarská televize. Volební účast činila nicméně 53 procent, což je podle agentury AP na tento region účast relativně vysoká.

Střelba přerušila galavečeři novinářů ve Washingtonu. Trump musel být evakuován

Střelba během slavnostní večeře novinářů ve Washingtonu vyvolala chaos a okamžitý zásah ochranky. Prezident Donald Trump i další hosté vyvázli bez zranění, útočník skončil v rukou policie.

Maroko chce díky slunci snížit závislost na fosilních palivech

Maroko vsadilo na slunce ve velkém. Na okraji Sahary vznikl jeden z největších solárních komplexů světa. Ambice jsou obrovské, realita složitější. Země chce snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stát se lídrem regionu.

Diamantová liga výrazně zvyšuje prémie pro atlety

Atletická Diamantová liga vstupuje do nové éry. Organizátoři oznámili výrazné navýšení finančních odměn. Od roku 2025 se mezi sportovce rozdělí celkem 9,24 milionu dolarů. Jde o nejvyšší částku od vzniku seriálu v roce 2010.

Desítky lesních požárů sužují Floridu a Georgii, tam už živel zničil 120 domů

Dva rozsáhlé lesní požáry, které zuří v americkém státě Georgia sužovaném suchem, zničily přes 120 domů a ohrožují zhruba tisícovku dalších. Mrtví ani zranění zatím hlášeni nejsou, napsala dnes agentura AP. Hasiči v Georgii ve čtvrtek zasahovali u 31 nových a poměrně malých požárů a na sousední Floridě dnes také u více než 120 lesních požárů.

Letiště v Teheránu poprvé od začátku války obnovilo mezinárodní spoje

Letiště Imáma Chomejního v Teheránu dnes ráno obnovilo provoz pro komerční mezinárodní linky, informoval server BBC. Je to poprvé od 28. února, kdy americko-izraelské útoky na Írán spustily válku v regionu. Předminulý týden v ní začalo platit příměří.

Nejméně čtyři mrtví po nočních ruských útocích na Ukrajinu, přes 30 zraněných

Ukrajina v noci čelila rozsáhlému útoku 619 ruských dronů a 47 řízených střel a raket, oznámilo ukrajinské letectvo. Z toho 580 donů a 30 střel bylo sestřeleno nebo zneškodněno. Útok zabil čtyři lidi a dalších více než 30 osob utrpělo zranění, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejméně 14 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Dnipro, ranění jsou také v Charkovské, Černihivské či Oděské oblasti, dodal Zelenskyj. Kvůli ruskému útoku vyslalo Polsko preventivně do vzduchu stíhačky. Trosky dronu dopadly ve městě Galati na východě Rumunska, uvedlo rumunské ministerstvo obrany.

USA a Írán obnovují cestu k jednání

Spojené státy a Írán se znovu pokoušejí rozhýbat mírová jednání. Do Pákistánu míří zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí už dorazil do Islámábádu. Přímé setkání s americkou stranou ale Írán veřejně odmítá.

Bořil dostal stop na sedm zápasů sezona pro něj skončila

Kapitán Slavie Jan Bořil dohrál sezonu předčasně. Disciplinární komise mu po víkendovém zápase v Hradci Králové udělila trest na sedm soutěžních utkání. Obránce tak přijde o závěr ligy i nadstavbu a zasáhne až do dalšího ročníku.

Meta propustí tisíce lidí. Zaměstnanci mluví o posedlosti AI

polečnost Meta podle stanice ABC oznámila propuštění zhruba 8 000 zaměstnanců v nadcházejícím měsíci. Jde o zhruba 10 procent pracovní síly. Tisíce pracovních míst přitom nechá neobsazených. Hlavním důvodem jsou zvýšené výdaje na umělou inteligenci, na kterou letos vynaloží 135 miliard dolarů (asi 2,8 bilionu korun).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama