Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Írán chce pokračovat v jednáních a Spojené státy na to přistoupily, uvedl Trump

Írán chce pokračovat v jednáních a Spojené státy na to přistoupily, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Zároveň ale zdůraznil, že příměří s Teheránem skončilo. Šéf Bílého domu to napsal na své sociální síti Truth Social.

Kvůli tajfunu Bavi ruší Japonsko, Tchaj-wan a Čína lety, Filipíny už mají mrtvé

K jihozápadním japonským ostrovům se dnes přiblížil silný tajfun Bavi, kvůli němuž obyvatelé raději zabezpečují svůj majetek. Tajfun míří severozápadně přes Tchaj-wan do Číny, kde už byly zrušeny letecké spoje. Bavi by mohla být nejničivější bouří v této oblasti za poslední roky, napsala agentura Reuters. Sesuv půdy způsobený silnými dešti, které zhoršil průchod tajfunu, si už na jihofilipínském ostrově Mindanao vyžádal nejméně 15 mrtvých, uvedla agentura AFP.

Rusko oznámilo zneškodnění 376 ukrajinských dronů, Kyjev hlásí další oběť útoků

Rusko i Ukrajina v noci čelily dalším rozsáhlým dronovým útokům. Moskva oznámila zneškodnění 376 ukrajinských bezpilotních letounů, Kyjev uvedl, že zlikvidoval 114 z 137 ruských dronů. Informuje ČTK. Na ruském území hořely ropné objekty, na Ukrajině si útok vyžádal nejméně jednu oběť.

ANALÝZA: Vlastní střely do Patriotů jsou pro Ukrajinu zatím jen vzdáleným snem

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byl summit Severoatlantické aliance (NATO) obzvláště důležitý. Rusko totiž využívá slabin obránců proti balistickým střelám a odpaluje je na civilní infrastrukturu. Zelenskyj se proto vypravil do Ankary, aby mimo jiné získal od spojenců podporu v oblasti protivzdušné obrany. Nakonec dostal více, než čekal. Je však otázkou, zda to k něčemu bude.

Stromy pohlcují uhlík ještě dlouho po skončení růstu

Stromy mohou z atmosféry odebírat oxid uhličitý ještě několik měsíců poté, co přestanou růst. Nový výzkum ukazuje, že fotosyntéza a tvorba nového dřeva spolu nesouvisí tak úzce, jak se dosud předpokládalo. Zjištění může změnit odhady, kolik uhlíku budou lesy schopné dlouhodobě ukládat v době pokračující změny klimatu.

Nejméně 12 lidí zahynulo při lesním požáru v provincii Almería na jihu Španělska

Nejméně 12 lidských životů si vyžádal lesní požár, který vypukl ve čtvrtek pozdě odpoledne v provincii Almería ve španělské Andalusii. Zranění utrpělo šest lidí. Dalších 19 osob zůstává pohřešováno a záchranné složky v této oblasti pokračují v pátracích a záchranných operacích, uvedl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Cadena Ser předseda andaluské vlády Juanma Moreno, kterého citovala agentura Reuters.

Bílý dům propaguje levné pumpy Freedom Fuel

Ve Spojených státech se objevila síť čerpacích stanic Freedom Fuel, která láká na levnější benzin než konkurence v okolí. Bílý dům projekt výrazně propaguje jako ukázku snahy prezidenta Donalda Trumpa srazit ceny u pump. Provozovatel je ale soukromá firma a administrativa tvrdí, že benzin nijak nedotuje.

Svět překvapivě odolává šokům z Blízkého východu. Analytici vysvětlují proč

Po eskalaci napětí mezi USA a Íránem z počátku týdne se opět téměř zastavila doprava v Hormuzském průlivu. Ceny ropy se přitom drží hluboko pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Podle odborníků se trh na současnou situaci adaptoval. To však neznamená, že ceny černé zlato nemohou prudce růst. K největšímu poklesu tranzitů došlo podél ománského pobřeží.

Tvrdý úder u Krymu. Ukrajina zasáhla desítky lodí ruské stínové flotily

Ukrajina v posledních dnech intenzivně útočila na lodě poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym. Kyjev se tak snaží oblast odříznout od námořních logistických a zásobovacích tras. Podle ukrajinské armády se pomocí dronů podařilo zasáhnout desítky plavidel. Ruský prezident Vladimir Putin vyzval vládu k udělení dotací na zdražující palivo na Krymu.

Coinbase mění vedení právního týmu

Coinbase čeká výrazná změna ve vedení. Z pozice hlavního právníka odchází Paul Grewal, který šest let patřil k nejviditelnějším tvářím burzy v právních sporech i politickém boji kryptoměnového sektoru ve Washingtonu. Firma zároveň posiluje tým, který má pomoci s další expanzí a prosazováním pravidel pro digitální aktiva.

Matka kanibalka? Žena v Austrálii obviněná z vraždy svého čtyřletého syna podle policie snědla jeho části

Policie v Novém Jižním Walesu v Austrálii řeší hrůzný případ vraždy malého dítěte, kterou má na svědomí jeho matka. Ta se podle policie sama přiznala k tomu, že části svého syna uvařila a snědla.

Klimatické cíle Googlu požírá hladová umělá inteligence

Společnost Google v nové zprávě přiznává rostoucí spotřebu elektřiny a emise v důsledku masivního budování infrastruktury umělé inteligence (AI). Na vině jsou zejména datová centra, která jsou energeticky extrémně náročná a navíc spotřebují obrovské množství vody k chlazení. Podobnou zprávu zveřejnila i společnost Amazon – také v jejím případě vzrostla spotřeba elektřiny i emise.

Německo se s USA dohodlo na nákupu střel Tomahawk a jejich rozmístění v zemi

Německo se s vládou USA dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl dnes podle agentur Reuters a DPA kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá, původně ohlášené rozmístění amerického praporu s tomahawky v Německu ale zrušil americký prezident Donald Trump, spolková republika proto jako řešení viděla nákup těchto střel.

Americké útoky v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily

Americké útoky za poslední dva dny v Íránu zabily 14 lidí a dalších 78 zranily, uvedlo dnes podle agentury AFP íránské ministerstvo zdravotnictví. Železniční spojení mezi Teheránem a Mašhadem, kde má být dnes pohřben bývalý íránský vůdce Alí Chameneí, bylo kvůli americkým útokům přerušeno.

Ceny ropy rostou a doprava v Hormuzském průlivu téměř stojí

Ceny ropy rostou a indexy klesají po amerických a íránských úderech a prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že příměří pro něj skončilo. Šéf Bílého domu také pohrozil opětovnou blokádou íránských přístavů. Zhroucení dohody by znamenalo i obnovené riziko, že se Spojené státy pokusí obsadit pro Teherán strategicky důležitý ostrov Charg.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama