Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Slavia po derby trestá fanoušky i hráče

Pražské derby mezi Slavií a Spartou má tvrdou dohru. Klub už rozdal první tresty fanouškům, zavřel Tribunu Sever a zároveň odstavil dva hráče A týmu. Tomáš Chorý a David Douděra podle šéfa klubu Jaroslava Tvrdíka za Slavii už nikdy nenastoupí.

Americký Senát se chystá projednat klíčový zákon o kryptu

Američtí senátoři se příští týden vrátí k dlouho očekávanému zákonu, který má nastavit jasnější pravidla pro kryptoměny. Návrh známý jako Clarity Act by mohl ukončit spor, v němž proti sobě stojí kryptofirmy a bankovní sektor.

Šéf Kanárských ostrovů se obával plavajících krys s hantavirem

Experti museli několik hodin před začátkem evakuace lodi, kterou zasáhla nákaza hantavirem, rozptýlit obavy, že by na Kanárské ostrovy mohli doplavat nakažení hlodavci. Podle španělských médií takovou obavu vyjádřil šéf regionální vlády souostroví Fernando Clavijo. Mimo jiné se odkazoval na text vytvořený umělou inteligencí, podle kterého jsou krysy výbornými plavci. Podle expertů je však vyloučené, že by se takovým způsobem mohl na Kanárských ostrovech hantavirus rozšířit.

Írán poslal USA odpověď na návrh na ukončení války, uvádí média

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války, uvedla dnes odpoledne íránská státní média. Podle zdroje agentury Reuters Pákistán, který je zprostředkovatelem jednání, íránské sdělení převzal a předal ho Spojeným státům.

Putin: Konflikt na Ukrajině se chýlí ke konci

Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla blížit ke konci. Prohlásil to na sobotní zredukované vojenské přehlídce ke Dni vítězství v Moskvě.

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům

Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.

Povstalci zabili na východě Konga 69 lidí

Ozbrojenci z povstaleckého uskupení CODECO zabili na východě Konga nejméně 69 lidí. K útoku v provincii Ituri došlo již na konci dubna, přítomnost povstalců v oblasti ale způsobila, že těla obětí byla nalezena s mnohadenním zpožděním, sdělily v sobotu agentuře AFP zdroje z konžských bezpečnostních složek.

Izrael deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile mířící do Gazy

Izrael dnes deportoval dva aktivisty, které zadržel na flotile směřující do Pásma Gazy. Oba byli vyhoštěni poté, co bylo ukončeno jejich vyšetřování, uvedlo podle agentury Reuters izraelské ministerstvo zahraničí. Izraelské úřady vinily Španěla Saifa Abu Kesheka a Brazilce Thiaga Ávilu z vazeb na palestinské teroristické hnutí Hamás prostřednictvím organizace PCPA, která sdružuje Palestince v zahraničí. Oba tato obvinění odmítli. Není zřejmé, kam byla dvojice deportována.

Nový Zéland chce přiznat velrybám právní osobnost

Nový Zéland řeší neobvyklý návrh zákona. Poslanec za Zelené Teanau Tuiono předložil parlamentu takzvaný Whale Health Bill, který by velrybám přiznal právní osobnost a vlastní práva. Návrh navazuje na dlouholetou snahu původních obyvatel Polynésie o silnější ochranu oceánu a mořských savců.

Slavistickou ostudu komentuje i bývalý oblíbenec z Edenu

Ostudný závěr pražského derby mezi Slavií a Spartou má další dozvuky. K řádění části fanoušků v Edenu se vyjádřil i bývalý brazilský fotbalista Adauto, který ve Slavii působil na začátku tisíciletí a mezi fanoušky patřil k oblíbeným tvářím. Jeho vzkaz byl krátký, ostrý a pro sešívané hodně nepříjemný.

Cestující z lodi zasažené hantavirem čeká vylodění u Tenerife

Výletní loď MV Hondius, na které se objevil hantavirus, se přiblížila k Tenerife. Španělské úřady tam připravily řízené vylodění a repatriaci 147 cestujících do jejich domovských zemí. S nákazou jsou spojena tři úmrtí, další lidé byli z plavidla už dříve evakuováni k léčbě.

Nový parlament zvolil Magyara coby premiéra Maďarska

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Ten už dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu.

Putin v projevu na Rudém náměstí odsoudil NATO

Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí k obhajobě války na Ukrajině a k ostré kritice NATO.

Nová předsedkyně maďarského parlamentu nařídila vrátit na budovu vlajku EU

V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie, napsala agentura AFP. Očekává se, že dnes zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá poslaneckého mandátu. Podle AP dnes novou přísahu nesložil.

Fico se v Moskvě sešel s Putinem, vojenské přehlídky se nezúčastnil

Slovenský premiér Robert Fico se dnes v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 81. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC. Fico je jediným lídrem ze zemí Evropské unie, který je oslavám ke Dni vítězství v Moskvě přítomen.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama