Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Zdraví oceánů závisí na mikrobech v rybách

Běžný mechanismus, který vědcům dlouho vrtal hlavou, má konečně jasnější obrysy. Mořské ryby sice pomáhají regulovat chemii světových oceánů a globální koloběh uhlíku, ale na tuto těžkou práci rozhodně nejsou samy. Nové důkazy ukazují, že jim s produkcí klíčového minerálu výrazně pomáhají neviditelní podnájemníci v jejich vlastních střevech.

Varšava navrhla zřídit stálou základnu amerických vojsk v Polsku

Polsko předalo americkému ministrovi obrany návrh na zřízení nové, stálé základny amerických vojsk v Polsku, oznámil polský ministr Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zapojení Spojených států do bezpečnosti Polska neklesá, naopak může být ještě větší, napsal na sociální síti.

Evropa chce snížit závislost na amerických technologiích

Evropská unie chce posílit vlastní technologické firmy a omezit závislost na dodavatelích ze zahraničí. Nový balík opatření míří hlavně na cloud, umělou inteligenci, čipy a digitální služby, které dnes tvoří základ moderní ekonomiky. Brusel zdůrazňuje, že nejde o uzavírání trhu ani přímý útok na americké giganty, ale o dlouhodobou strategii. Evropa si chce vybudovat silnější domácí zázemí a získat větší kontrolu nad citlivými systémy.

Nick Jonas dál patří k Jonas Brothers, ale hraje i sám za sebe

Nick Jonas má za sebou víc než dvacet let kariéry a pořád zůstává jednou třetinou Jonas Brothers. Zároveň ale čím dál víc ukazuje, že nechce být jen členem slavné sourozenecké kapely. Letos se soustředí na hudbu, herectví a další projekty, díky nimž si buduje vlastní jméno.

Na jihozápadě Anglie havaroval vrtulník britského námořnictva

Na poli na jihozápadě Anglie dnes havaroval vrtulník britského námořnictva, informovala britská média a agentura Reuters s odvoláním na policii. Podle serveru BBC britský premiér Keir Starmer označil incident za hluboce znepokojivý pro zasažené rodiny.

KOMENTÁŘ: Má hodnotu bilion dolarů a míří na burzu. Chvíle, která ukáže, jestli je AI bublina

Společnost Anthropic podala u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států prospekt potřebný k veřejnému úpisu akcií. Započala tím tak tažení, které může do pár týdnů vyvrcholit startem na burze. Svět tak nahlédne pod pokličku jedné z největších AI společností světa. A konečně zjistí, jestli příběh kolem AI doprovází i reálný finanční profit.

Nikdo z nás nespí. Námořníci uvěznění v Hormuzském průlivu popisují hrůzy války

Moře je tak klidné, že pákistánský kapitán Hassan Khan občas zapomene, že jeho loď zůstala uvězněná ve válečné zóně. V Hormuzském průlivu nebo okolních přístavech uvízlo zhruba 20 tisíc námořníků. Nad jejich hlavami létají stíhačky, rakety a drony, pod vlnami číhají miny. Všichni mají strach.

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo zranění několik lidí

Při dronových útocích na Petrohrad utrpělo dnes zranění několik lidí, napsala agentura TASS s odvoláním na ruské úřady, podle nichž bezpilotní letouny poškodily několik objektů infrastruktury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že drony mířily na důležité cíle včetně petrohradského ropného terminálu. Ve druhém největším ruském městě dnes začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský prezident Vladimir Putin.

Válka skončila, řekl Rubio, zatímco USA a Írán obnovily útoky

Americké Ústřední velení (CENTCOM) zlikvidovalo několik íránských raket a dronů a zahájilo vlastní údery na cíle spojené s Íránem. Ten odpálil na sousední země několik balistických střel, žádná z nich však nezasáhla zamýšlené cíle. Dvě rakety nedosáhly cíle nebo se rozpadly a tři rakety mířící na Bahrajn zachytila americká a bahrajnská protivzdušná obrana.

Mezinárodní letiště v Kuvajtu zasáhl íránský útok, je několik zraněných

Mezinárodní letiště v Kuvajtu dnes zasáhl íránský dronový a raketový útok. Několik lidí utrpělo zranění a musel být přerušen provoz, píší agentury Reuters a AFP s odvoláním na kuvajtský úřad pro civilní letectví a kuvajtskou armádu.

Trumpova administrativa ruší fond za 1,8 miliardy dolarů. Měl vyplácet útočníky na Kapitol

Administrativa Donalda Trumpa ustoupila od plánu vytvořit fond v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů pro lidi, kteří tvrdí, že se stali obětí zneužití státní moci. Oznámil to úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche po několika dnech silné kritiky z Kongresu, a to nejen od demokratů, ale i od části republikánů.

V USA přibylo volných míst navzdory ekonomické nejistotě

Americký trh práce v dubnu překvapil silnějším počtem volných pracovních míst. Zaměstnavatelé nabízeli 7,6 milionu pozic, zatímco v březnu jich bylo 6,9 milionu. Výsledek překonal očekávání ekonomů a ukázal, že poptávka po pracovnících zůstává odolnější, než se čekalo.

Sydney Sweeney zakládá vlastní produkční společnost

Sydney Sweeney po finále Euphoria oznamuje další kariérní krok. Zakládá vlastní produkční společnost Honey Trap a ukazuje, že chce mít v Hollywoodu větší vliv nejen jako herečka, ale i jako producentka.

Trump chce dostat nové modely AI pod dohled vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit dohled vlády nad novými modely umělé inteligence. Technologické firmy mají dát úřadům prostor k jejich posouzení ještě před veřejným uvedením. Bílý dům tím mění dosavadní volnější přístup k rychle rostoucí technologii.

Britští policisté zatýkali umírajícího, kdežto vrah ze sebe dělal oběť rasového útoku. Záběry z kamer odhalily děsivé skutečnosti

Britští policisté zveřejnily záznamy z kamer loňské vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. Záznam odhalil, že policisté umírajícího člověka na zemi zatkli a spoutali, přičemž si nevšímali jeho smrtelných zranění.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama