Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

V Hormuzském průlivu hrozí ekologická katastrofa. Uvězněné lodě jsou jako časované bomby

Americko-izraelská válka s Íránem způsobila největší narušení dodávek ropy v historii. Důvodem jsou útoky na energetickou infrastrukturu i blokáda Hormuzského průlivu. Zůstala v něm plavidla naložená ropou a vědci se obávají ekologické katastrofy. V regionu již zaznamenali ropné skvrny.

Důkazy z hlubinného vrtu odhalily zranitelnost Grónska

Nové důkazy z hlubinných vrtů ukazují, že severozápadní část Grónska byla před sedmi tisíci lety zcela bez ledu. Prudhoe Dome, který je považován za jeden z klíčových a stabilních bodů ledového příkrovu, roztál během přirozeného oteplení v období holocénu. Zjištění vědců naznačují, že grónský led je mnohem křehčí, než se dosud předpokládalo, a současné oteplování způsobené člověkem by mohlo vést k podobně rychlému úbytku ledové masy.

Bez obnovení dodávek ruské ropy nebude unijní půjčka pro Ukrajinu, uvedl Orbán

Maďarsko schválí unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) teprve tehdy, až bude obnoven dovoz ruské ropy do země prostřednictvím ropovodu Družba. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to dnes zopakoval odcházející maďarský premiér Viktor Orbán. Odmítl možnost opačného pořadí, kdy by Budapešť nejprve přestala schválení půjčky blokovat a poté by opět začala proudit ruská ropa přes Ukrajinu. Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Ukrajina očekává obnovení toku ropy ropovodem Družba v úterý. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale podle agentury Reuters řekl, ropovod by měl být připraven k provozu do konce dubna.

Zbrojovka Brno se vrací do první ligy

Fotbalisté Zbrojovky Brno mají jasno. Po třech letech se vracejí mezi elitu. Postup potvrdila remíza 1:1 mezi Artisem Brno a Táborskem v dohrávce 24. kola druhé ligy. Šest kol před koncem už nikdo lídra tabulky nedožene.

Jeff Bezos buduje nové impérium umělé inteligence

Zakladatel Amazonu Jeff Bezos se vrací k aktivnímu řízení byznysu se svým novým projektem Prometheus. Tato laboratoř zaměřená na umělou inteligenci se v aktuálním kole financování blíží k hodnotě 38 miliard dolarů. Cílem firmy je vytvořit technologie, které rozumí fyzikálním zákonům a dokážou zcela proměnit průmyslovou výrobu nebo stavebnictví.

Trump si příspěvky na sítích sám podráží nohy v jednání s Íránem

S blížícím se víkendem se zdálo, že USA a Írán jsou blízko dohodě, která ukončí sedmitýdenní válku. A pak americký prezident Donald Trump rozjel kampaň na sociálních sítích. Někteří úředníci z jeho administrativy si stěžují, že svými příspěvky škodí USA. Jsou spontánní a neradí se o nich se svými poradci.

Mexičan zastřelil kanadskou turistku a dalších 13 lidí zranil

Mexické úřady vyšetřují tragický útok v archeologickém areálu Teotihuacán, kde ozbrojený muž zastřelil dvaatřicetiletou Kanaďanku. Při incidentu utrpělo zranění dalších nejméně třináct lidí, z toho sedm osob zasáhly kulky a zbytek se zranil při pádu během následné paniky. Útočník, kterého prokuratura identifikovala jako mexického občana jménem Julio Cesar Jasso Ramirez, po činu spáchal sebevraždu přímo na místě. Mezi hospitalizovanými oběťmi jsou kromě Kanaďanů také občané Kolumbie a Ruska.

Bulharské volby drtivě vyhrál Rumen Radev. Komentátoři mluví o „bulharském Ficovi“

Nově vzniklá strana „Progresivní Bulharsko“ (PB) vedená Rumenem Radevem drtivě zvítězila v bulharských parlamentních volbách, už osmých za pět let. Poprvé od roku 1997 získala jedna politická síla dostatek mandátů k samostatnému vládnutí.

Farmaceutický gigant sází miliardy na novou metodu léčby rakoviny

Americký farmaceutický gigant Eli Lilly oznámil velkou investici do budoucnosti medicíny. Za částku, která může v přepočtu dosáhnout až 7 miliard dolarů, kupuje biotechnologickou společnost Kelonia Therapeutics. Tato menší firma se specializuje na vývoj převratných metod léčby rakoviny, které by mohly zásadně změnit životy pacientů.

KOMENTÁŘ: USA ještě v euforii, Evropa ostražitá. Další zvrat v Íránu odkryl burzovní paradox

Užuž to vypadalo, že se schyluje ke konci války USA a Íránu. Tedy spíš si to trhy v pátek myslely, když zprávu o znovuotevření Hormuzského průlivu četly v podstatě jako konec konfliktu. Jenže už o pár hodin později se úžina znovu zašpuntovala. Na burze tak došlo k další bizarní otočce.

Eddie Murphy převzal cenu za celoživotní dílo a neskrýval dojetí

Legendární komik a herec Eddie Murphy zažil večer, na který jen tak nezapomene. V Los Angeles převzal prestižní ocenění a obklopili ho lidé, kteří formovali jeho kariéru. Atmosféra byla silná, místy velmi dojemná.

Ropa zdražuje. Naděje na trvalé řešení je v nedohlednu

Dočasné příměří mezi USA, Izraelem a Íránem se chýlí ke konci a napětí znovu eskaluje. V Hormuzském průlivu došlo k útokům na tankery. Ceny ropy tak reagují růstem. Nejistotu vzbuzují i úterní plánované rozhovory v Islamábádu. Írán se jich odmítá zúčastnit.

Diplomacie je podle Pezeškjána nutná, ale Teherán Washingtonu nedůvěřuje

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je třeba využít veškeré rozumné diplomatické cesty ke snížení napětí se Spojenými státy. Zároveň ale zdůraznil, že Teherán je v komunikaci s Washingtonem obezřetný a nedůvěřivý, což označil za "nepopiratelně nutné". Informovala o tom íránská státní tisková agentura IRNA. Ve středu má vypršet dvoutýdenní příměří mezi Íránem a USA. Spojené státy oznámily, že vysílají delegaci do Pákistánu na jednání s Íránem. Teherán však dosud nepotvrdil, zda íránská delegace do Islámábádu dorazí, píše agentura Reuters.

Po zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhly Japonsko první vlny tsunami

Severovýchodní pobřeží Japonska dnes zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, uvedly podle agentur místní úřady. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovými vlnami cunami. První vlny již zasáhly pobřeží země. Dosud nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. JMA varovala, že se očekává náraz dalších cunami. Zemětřesení bylo podle agentury AFP tak silné, že otřáslo i výškovými budovami v Tokiu, vzdáleném stovky kilometrů.

Svět v pasti. Írán se kontroly nad Hormuzským průlivem nikdy nevzdá

„Nikdy.“ Tehdy se podle bývalého velitele Islámských revolučních gard (IRGC) Ebrahima Aziziho Teherán vzdá kontroly nad Hormuzským průlivem. Mezitím trvá křehké dočasné příměří. Izraelské obranné síly (IDF) však pokračují v demolici budov na jihu Libanonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama