Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE. 

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

SAE označily útok na kapitána letadla Flydubai jako teroristický čin

Útok na kapitána letadla Flydubai Spojené arabské emiráty označily jako teroristický čin. Pilot, který se pokusil převzít kontrolu nad strojem se 182 lidmi na palubě, se jmenuje Hamám Hamání. Informovala o tom agentura AP, které to sdělily tři zdroje obeznámené s případem.

Rusko vyzvalo diplomaty a cizince k opuštění Kyjeva, varovalo před údery

Rusko dnes vyzvalo zahraniční diplomaty a cizince v Kyjevě, aby město opustili, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že ruská armáda bude na metropoli i nadále podnikat masivní údery, které označilo za odvetné. Odpovědnost za případné negativní důsledky budou nést výhradně ti, kteří budou varování ignorovat, dodalo. Moskva v poslední době zintenzivnila útoky na Kyjev. Ruské dronové útoky v posledních dnech poškodily důležitý Jižní most přes řeku Dněpr a dnes zasáhly také Severní most. Ukrajina čelí ruské invazi od roku 2022.

Johnny Depp se vrací ve velké roli. Jako Scrooge čelí duchům i pohřbení zaživa

Johnny Depp se v nové adaptaci Dickensovy Vánoční koledy proměnil v lakomce Ebenezera Scrooge. Nový trailer ukazuje, že návštěvy duchů budou tentokrát pořádně děsivé. Film Ebenezer: Vánoční koleda natočil režisér Ti West, známý hororovou trilogií X, Pearl a MaXXXine. Do českých kin dorazí 12. listopadu.

Severní Korea odpálila nejméně jednu balistickou střelu

Severní Korea dnes odpálila balistickou střelu, která podle jihokorejské armády uletěla více než 700 kilometrů směrem k moři u východního pobřeží země. Severokorejská média následně uvedla, že šlo o strategickou střelu středního doletu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Přírodní zahrady ve městě výrazně zvyšují počet hmyzu

Obyčejné travnaté pásy mezi chodníkem a silnicí mohou ve městech získat mnohem větší význam pro přírodu. Výzkum v australském Melbourne ukázal, že po vysazení původních rostlin na těchto místech výrazně přibylo hmyzu a zvýšil se také počet zaznamenaných druhů.

V Lotyšsku začalo hlasování v parlamentních volbách

V Lotyšsku dnes začalo hlasování v parlamentních volbách, v nichž voliči vybírají nové složení 100členného parlamentu. Volby se konají v době zvýšených obav o bezpečnost země kvůli ruské válce proti Ukrajině a narušování lotyšského vzdušného prostoru. Očekává se, že země navzdory vzestupu populistických a protestních stran zachová své proevropské a proukrajinské směřování, napsaly agentury Reuters a AFP.

Christa Pike po nezdařené popravě bojuje o život. Je v bezvědomí a na ventilátoru

Christa Pike, která ve středu přežila pokus o popravu smrtící injekcí v americkém Tennessee, zůstává v kritickém stavu. Podle jejích právníků je v bezvědomí, napojená na ventilátor a lékaři se snaží odstranit z jejího těla pentobarbital. Při nezdařené popravě dostala dvě smrtící dávky této látky.

Litva testuje ukrajinský systém ochrany před drony

Litva testuje systém na ochranu před drony vyvinutý na Ukrajině. Systém Sky Fortress (Nebeská pevnost) je navržen tak, aby detekoval nízko letící objekty, napsala dnes agentura DPA.

Skupina G7 ihned uvolní významné zásoby nafty, shodli se lídři zemí

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní 100 milionů barelů nafty a ropy, shodli se dnes lídři států v prohlášení zveřejněném italskou vládou. Již během příštích 20 dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po dnešní videokonferenci. Americký prezident Donald Trump krátce předtím oznámil, že Evropa souhlasila s okamžitým uvolněním části svých zásob nafty.

Francie čelí studentským nepokojům, za jediný den zadrželi 600 lidí

Francouzští policisté v souvislosti s násilnými studentskými protesty a blokádami, které se dotkly stovek škol, jen za dnešní den zatím zadrželi okolo 600 osob. Zaznamenány jsou také případy polévání učitelů benzinem nebo vyhrožování napadené policistce smrtí, napsal web Le Figaro.

Vraždu influencerky Abby Choi projednává soud v Hongkongu. Podezřelí ji pečlivě plánovali

Soud v Hongkongu začal projednávat brutální vraždu modelky a influencerky Abby Choi. Podezřelí jsou její exmanžel a jeho příbuzní, podle prokuratury hrůzný čin pečlivě naplánovali.

Mořské želvy na Galapágách zůstávají překvapivě poblíž pobřeží

Mořské želvy jsou známé dlouhými cestami napříč oceánem. Skupina karet obrovských žijících u Galapág ale vědce překvapila. Během satelitního sledování neopustila ani jedna z nich tamní souostroví a většina se držela poblíž pobřeží.

Brazilci budou v neděli volit prezidenta, první kolo ještě nerozhodne

Na 160 milionů Brazilců může v neděli volit svého prezidenta, který pátou největší zemi světa povede v příštích čtyřech letech. Favority jsou osmdesátiletý prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pětačtyřicetiletý syn jeho předchůdce v úřadu Flávio Bolsonaro. Levicový politický veterán Lula má v průzkumech mírný náskok, nezíská ale přes padesát procent, takže rozhodne až druhé kolo 25. října. I to bude zřejmě velmi těsné.

Británie zpět v EU? Burnham připustil přehodnocení brexitu

Britský premiér Andy Burnham připustil, že by Velká Británie v budoucnu mohla uspořádat referendum o návratu země do Evropské unie (EU), tedy zrušení brexitu. Země se podle něj nenachází v dobré pozici a měla by přehodnotit své vztahy s blokem.

Rusko znovu zaútočilo na důležitý most v Kyjevě, oznámil starosta Kličko

Ruská armáda znovu zaútočila na Jižní most v Kyjevě, přes který vede důležitý silniční tah i trasa metra. Dnes ráno to oznámil starosta Vitalij Kličko. Později uvedl, že most je uzavřen pro dopravu a na dalších dvou mostech - Patonově a Metro - je provoz omezen částečně. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že ruské drony zasáhly silniční a železniční most v Kyjevě, jenž slouží k přesunům vojsk a přepravě vojenského nákladu pro ukrajinskou armádu na Donbase. Jižní most je silniční a jezdí přes něj také metro, píše ruská služba stanice BBC.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama