Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Krym, jenž se potýká s nedostatkem pohonných hmot, vyhlásil nouzový stav

Moskvou dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov vyhlásil na poloostrově nouzový režim, který má podle něj pomoci řešit otázky ekonomického charakteru. Konkrétní důvody nesdělil. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajina se už pátým rokem brání ruské vojenské invazi, v poslední době zintenzivnila své vzdušné útoky na ruské cíle.

Jihokorejská bývalá první dáma Kim Kon-hi dostala sedm let za úplatkářství

Jihokorejský soud dnes uložil bývalé první dámě Kim Kon-hi sedm let vězení za přijímání drahých darů výměnou za zprostředkování pracovních míst a obchodních výhod, informovala agentura Jonhap. Podle agentury Reuters má také zaplatit pokutu 64,8 milionů wonů (přes 896.000 Kč) a přijít o všechny přijaté dary. Třiapadesátiletá Kim si už odpykává čtyřletý trest za manipulaci s akciemi a za korupci. Její manžel, exprezident Jun Sok-jol, zase dostal doživotí za předloňské vyhlášení stanného práva.

Král Karel III. nebude bydlet v Buckinghamském paláci

Král Karel III. se po dokončení rozsáhlé rekonstrukce Buckinghamského paláce nepřestěhuje do jeho obytných prostor. S královnou Camillou zůstane v nedalekém Clarence House, zatímco palác má dál sloužit hlavně jako ceremoniální a pracovní centrum monarchie a více se otevřít veřejnosti.

Počet utonulých při vlně veder ve Francii vzrostl na 55

Počet utonulých ve Francii, kteří se v současné vlně veder chtěli osvěžit koupáním, vzrostl na 55, uvedla dnes podle agentury AFP ministryně sportu Marina Ferrariová. Pařížská policie dnes vyzvala organizátory hudebního festivalu Solidays, pochodu hrdosti na podporu komunity LGBT+ a sportovních akcí, aby je kvůli panujícím vedrům zrušily. Organizátoři pochodu Paris Pride posléze oznámili, že jej odkládají.

Ceny ropy se dočasně vrátily na předválečnou úroveň. Ohrožuje je přetrvávající nejistota

Ceny ropy klesly na předálečnou úroveň, než zase mírně vzrostly. Celkově však ceny pokračují v poklesu. Hormuzským průlivem proplouvá stále více lodí. Jednání o finální mírové dohodě pokračují, ale provází je napětí a neshody. Kromě toho došlo k útoku na plavidlo nedaleko ománského pobřeží, což přimělo Mezinárodní námořní organizaci (IMO) dočasně pozastavit evakuační plán v Hormuzském průlivu.

Japonsko kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů

Japonsko dnes kvůli dvěma blížícím se tropickým bouřím zrušilo přes 200 letů a desítky vlakových spojení a doporučilo lidem evakuovat se z některých oblastí, kde hrozí povodně a sesuvy půdy. Nevlídné počasí zasáhlo také Tchaj-wan, kde byly evakuovány stovky lidí a nejezdí některé vlaky, napsaly agentury AFP a Reuters.

Včelí královny nevznikají jen díky mateří kašičce

Včely medonosné patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě a jejich role je zásadní pro fungování přírodních ekosystémů i zemědělské krajiny. Nový výzkum nyní odhalil, že vznik včelí královny je mnohem složitější proces, než se dosud předpokládalo. O její budoucnosti nerozhoduje pouze potrava, ale také prostředí, které pro ni vytváří celé včelstvo.

Soud uložil doživotní trest muži, který zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku

 Na doživotí poslal dnes německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil.

Soud nařídil odtajnit další Epsteinovy spisy, včetně výpovědi proti Trumpovi

Federální soud ve Washingtonu nařídil americkému ministerstvu spravedlnosti, aby buď zveřejnilo dosud začerněné části spisů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, nebo vysvětlilo, proč tak nemůže učinit. Okresní soudce Emmet Sullivan tak reagoval na žalobu nezávislé novinářky Katie Phang, která se kauzou dlouhodobě zabývá.

OSN pozastavila evakuaci v Hormuzském průlivu poté, co byla jedna nákladní loď napadena

OSN pozastavila evakuaci lodí z Hormuzského průlivu poté, co jedna nákladní loď hlásila zásah projektilem u pobřeží Ománu. Incident znovu vyvolal obavy o bezpečnost klíčové námořní trasy i o křehkou dohodu, která má ukončit válku mezi USA a Íránem.

Stovky lidí uvězněných v troskách. Venezuelu zasáhlo nejsilnější zemětřesení za více než sto let

Silné zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo nejméně 188 obětí a přes 1 500 zraněných. Záchranáři dál pátrají po stovkách lidí uvězněných pod troskami a úřady očekávají, že počet mrtvých ještě poroste.

Nejvyšší soud USA umožnil zrušit ochranu migrantů z Haiti a Sýrie

Americký nejvyšší soud umožnil administrativě Donalda Trumpa ukončit dočasnou právní ochranu pro migranty z Haiti a Sýrie. Rozhodnutí se může dotknout stovek tisíc lidí, kteří do Spojených států odešli kvůli násilí, přírodním katastrofám nebo válce. Bez zvláštního statusu jim může hrozit deportace.

Britská influencerka obviněná z vraždy přítele v Dubaji. Hrozí jí zastřelení popravčí četou

Třiadvacetiletá britská influencerka Brooke George čelí ve Spojených arabských emirátech obvinění z vraždy svého partnera. V případě odsouzení jí podle tamních zákonů hrozí trest smrti. Na případ upozornila lidskoprávní organizace Detained in Dubai, která tvrdí, že žena jednala v sebeobraně během údajného domácího násilí.

Trump si řekl o 87 miliard dolarů. Nejvíce peněz dostane Pentagon

Bílý dům požádal Kongres o schválení balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů (asi 1,8 bilionu korun). Většina peněz bude použita na „naléhavé potřeby“ spojené s válkou s Íránem. Žádost přišla den poté, co Senát hlasoval pro symbolickou rezoluci o válečných pravomocích prezidenta USA coby vyjádření nesouhlasu s konfliktem na Blízkém východě.

Evropa se dusí. Současná vlna veder přitom jen tak neskončí

Velkou část Evropy od 19. června svírá úmorná vlna veder. Meteorologové přitom varují, že následující dny úlevu nepřinesou, napsal server Phys. Nejdramatičtější situace je ve Francii, kde musely školy upravit vyučování a domácnosti postihují výpadky proudu kvůli přetíženému elektrickému vedení. Ve Velké Británii i Francii se tento týden očekávají teploty kolem 40 stupňů Celsia.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama