Protext ČTKExperti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a...

Experti probírali vyhlídky českého autoprůmyslu a konkurenceschopnost tuzemské ekonomiky v EU a ve světě

Konkurenceschopnost Evropské unie a budoucnost automobilového průmyslu byly tématem další z veřejných besed, které se konaly v PressCentru ČTK jako součást společného projektu ČTK Connect a Evropského parlamentu s názvem „Volby pro budoucnost EU.“ Akce v sobě soustředila hned dvě témata z nedávné Konference o budoucnosti Evropy, která ČTK Connect v těchto diskusích sleduje: byly to okruhy Silnější ekonomika a Životní prostředí.

Do sálu byli pozváni zástupci všech politických subjektů, které jdou do červnových voleb do Evropského parlamentu, a stávajících europoslanci. Příležitost využili kandidáti SPD, Svobodných a Voltu. V auditoriu usedli představitelé CzechTrade a Svazu průmyslu a dopravy ČR. Záznam pořadu ZDE

Debata byla rozdělena do dvou bloků. V prvním z nich usedli Robert Kiml, viceprezident pro výrobu Toyota Motor Manufacturing Czech Republic, Petr Michnik, vedoucí administrativní subdivize Hyundai Motor Manufacturing Czech, Pavel Juříček, předseda představenstva BRANO GROUP a Petr Knap, odborník EY pro automobilový sektor. Moderovala Libuše Bautzová, šéfredaktorka časopisu Český autoprůmysl.

Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.„Přežili jsme krize a automobilový průmysl je velice konkurenceschopný. A tuto krizi a to množství krizí, které byly za poslední tři, čtyři roky, přežil velice dobře v ČR. Na druhou stranu, my jako zástupci automobilek a průmyslu, my se nebavíme o současnosti. My se bavíme o věcech, které budou za tři, za pět, za deset let. A tady už zase tak optimistický nejsem,“ zmínil úvodem Robert Kiml. Zákazník automobilek není podle něj tam, kde by ho EU chtěla. „Zákazník má svoje potřeby, svůj životní styl a ten nechce měnit kvůli tomu, že Evropská unie něco nařídila, nebo někam směřuje. Zákazník je ochoten věřit v CO2 emise, v oteplování, životní prostředí, ale do určité míry, než to začne zasahovat jeho životní úroveň,“ vystihl problém.

Petr Michnik upozornil na ohromný rozsah agendy, kterou musí autovýrobci řešit, často na úkor svého hlavního byznysu. „Musíme vyhodnocovat, řešit, připravovat se. Různých nařízení, různých legislativních aktů je neuvěřitelně mnoho. Samotná výroba aut se pomaličku dostává na menšinu té operativy, kterou se musíme zabývat. Trend směrem k bezemisní budoucnosti včetně elektromobility je poměrně jasně nastaven. Ale když se tady dneska bavíme v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu o konkurenceschopnosti Evropy, je opravdu velká otázka, jak se s tím podaří vypořádat českým firmám. Mám pocit, že současné nastavení je spíš takové, že Evropa si něco nastavila, ale využívají toho spíš jiné země, které byly schopné na ten trend naskočit rychleji a efektivněji“.

Evropa ztratila na dynamice, kterou mívala, navázal Pavel Juříček. Konkrétně Čína, doplnil a přidal několik postřehů z vlastního podnikání v této zemi. „V Evropě řešíte náklad za nákladem, vyhodnocujete dopady toho či onoho. Číně jsme zato předali náš byznys na zlatém podnosu. Navíc elektromobilita rozhodně není tak ekologická, jak se tvrdí. Vždyť automobilový průmysl se podílí na emisích CO2 podle různých studií od 0,7 do 1,5 procenta,“ uvedl. Výsledkem stále většího počtu nařízení a nových pravidel je stoupající počet insolvencí firem v EU, které se s těmito zadáními neumí vypořádat. 

Trošku se zapomíná na zákazníka, připustil Petr Knap. „Potýkáme se spoustou požadavků, hlavně regulatorních, a to je ta šílená skutečnost. Celý ten tlak je nesmyslně vedený – pojďme podchytit výrobce, a zákazník se nějak přizpůsobí. On si asi to auto nakonec koupí. To je velké riziko, tím spíše, že všechny (hospodářsky důležité země) mají ohromný kus automobilového průmyslu včetně dodavatelů“.

Řeč se logicky stočila i na vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. „Nefunguje nám trh práce, a nemáme ani vymyšlený způsob, jak sem nové mozky dostat,“ připomněl Petr Knap.               

Sestřih názorů z prvního bloku debaty ZDE:

Ve druhé části se k Pavlovi Juříčkovi z BRANO GROUP připojil vrchní ředitel Sekce průmysl a stavebnictví MPO Eduard Muřický, viceprezident KZPS ČR pro důlní a naftový průmysl Zbyšek Sochor a ekonom, člen NERV Petr Zahradník. „Mám pocit, že Česká republika v posledních dvou, třech letech ztratila cestu, a teď ji váhavě hledá. Evropa však bohužel ztrácí jako celek a za těch dvacet let, co jsme v unii, jsme v ní sice ukázali poměrně slušný výkon, ale v podmínkách kontinentu, který je ekonomicky zcela jednoznačně nejpomalejší ze všech těch center globální ekonomiky,“ podtrhl zkraje tohoto bloku Petr Zahradník.             

Eduard Muřický se dotkl složitého procesu vyvlastňování, který vidí rovněž jako jednu z překážek rychlejšího rozvoje. „Pracujeme na novele lithiového zákona, kde je problém v tom, že existuje mnoho veřejných zájmů. Zkuste si někde otevřít kamenolom nebo nový důl. Institut vyvlastnění v demokratických zemích většinou zůstal, u nás ne, a my ho vracíme. Je to důležité u strategických investic typu jaderné elektrárny, těžby, Panelisté prvního bloku diskuse v PressCentru ČTK: zleva Rober Kiml, Peter Michnik, Libuše Bautzová, Pavel Juříček a Petr Knap.vysokorychlostních tratí. Zažil jsem čtyři hodiny veřejného slyšení v teplickém divadle plného lidí, kteří odmítají těžbu lithia. Ale my ji potřebujeme, protože je pro nás konkurenční výhodou.“             

Pavel Juříček pokračoval výhradou, že práce s časem Česku opravdu nejde, stejně jako zacházení s lidskými zdroji. „Sklouzli jsme k orientaci na ty horší, kterým se všichni přizpůsobují,“ podotkl.            

Zbyšek Sochor apeloval na to, aby byla Zelená dohoda (Green Deal) uzpůsobena s ohledem na konkurenceschopnost evropských podniků. „Jinak si vyženeme průmysl a podniky mimo EU. Měla by odpovídat technickým a technologickým možnostem, které jsou v současnosti známé a dají se v dohledné době předpokládat. Druhá věc je potřeba zelenou dohodu upravit s ohledem na finanční možnosti unie. To je zcela zásadní. Ceny energie ty nevznikly z ničeho, ty jsme si v Evropě vyrobili, a to opatřeními, která byla přijata. Pokud bude nově zvolená Evropská komise pokračovat v dosavadních krocích, za čtyři roky nebudeme mít o čem hovořit,“ varoval Sochor.

Sestřih názorů z druhého bloku debaty ZDE:

Seriál evropských diskusí pokračuje tento týden přímým přenosem z Evropského parlamentu. V něm budou bilancovat a předkládat své vize vybraní čeští europoslanci, kteří současně kandidují do dalšího období. Vysíláme ze Štrasburku ve středu 24. dubna od 19 hodin.

Doporučujeme

Sparta rozhodla v Liberci až v závěru

Sparta zvládla 4. kolo ligové nadstavby ve skupině o titul a vyhrála v Liberci 2:0. Dlouho se hrálo bez branek a bez větších šancí. Pražský tým ale v poslední desetiminutovce dvakrát udeřil a potvrdil druhé místo v tabulce. Liberec zakončí sezonu na šesté příčce.

USA vyhodnocují možnou hrozbu dronových útoků ze strany Kuby

Kuba si pořídila více než 300 vojenských dronů a nedávno začala projednávat plány jejich případného využití k útokům na americkou základnu Guantánamo na Kubě, americké vojenské lodě, případně na floridský ostrov Key West, který leží jen 160 kilometrů severně od Havany. S odvoláním na vysoce postaveného amerického představitele to dnes napsal server Axios.

Úder dronu způsobil požár v jaderné elektrárně v SAE, únik radioaktivity nehrozí

Po úderu dronu dnes vypukl požár ve vnějším okruhu jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech (SAE), jediné v arabském světě. Útok si nevyžádal zraněné a nezpůsobil únik radioaktivity, poukázal však na riziko opětovného zažehnutí americko-izraelské války s Íránem, v níž nyní platí křehké příměří. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na tamní úřady.

Do vedení Fatahu byl zvolen i syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás

Do vlivného ústředního výboru palestinské strany Fatah byl tento týden zvolen i nejstarší syn šéfa Palestinské autonomie Jásir Abbás, informovala dnes agentura AFP. Nacionalistický sekulární Fatah je vládní stranou na Izraelem okupovaném Západním břehu, kde má omezenou správu Palestinská autonomie, a jeho lídrem je už dvě dekády Mahmúd Abbás. Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl, že tohoto nyní devadesátiletého politika mnozí kritizují za autoritářství a korupci.

Kvůli bombě z 2. světové války je v německém Pforzheimu evakuováno 30.000 lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu na jihozápadě Německa muselo dnes ráno opustit své byty a domy 27.000 až 30.000 lidí. Hasiči poté začali kontrolovat, zda všichni místní obyvatelé v dané oblasti výzvy uposlechli, uvedl podle agentury DPA mluvčí policie. Evakuace by podle něj mohla trvat ještě několik hodin. Dosud není jasné, kdy během dne bude bomba vážící 1,8 tuny zneškodněna.

Muž najel v Itálii autem do lidí, pak do nich bodal. Osm zranil, čtyři těžce

V severoitalském městě Modena o víkendu najel muž autem do skupiny chodců, pak na ně zaútočil nožem. Podle úřadů utrpělo zranění osm lidí, z toho čtyři vážná. Mezi nejhůře zraněnými je žena, které lékaři museli amputovat obě nohy.

Po střetech s policií při silničních blokádách u La Pazu bylo zadrženo 57 lidí

Po střetech s policií při sobotních blokádách silnic vedoucích do bolivijské metropole La Paz bylo zadrženo nejméně 57 demonstrantů žádajících zejména zvýšení platů. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na oficiální zdroje.

Dronový útok u Moskvy si vyžádal tři mrtvé

Ukrajina v noci na neděli podnikla jeden z největších dronových útoků na Rusko za celou dobu války. Ruské úřady hlásí více než pět set sestřelených dronů a tři mrtvé v Moskevské oblasti. Útok zasáhl i okolí ruské metropole, letiště Šeremetěvo a oblast u moskevské rafinerie.

WHO kvůli ebole vyhlásila globální zdravotní nouzi

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli šíření eboly v Kongu a Ugandě stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Nákaza se během krátké doby dostala i do hlavních měst obou zemí a úřady zatím pracují s výraznou nejistotou ohledně skutečného rozsahu epidemie.

Mistrovství světa 2026 může zasáhnout nebezpečné vedro

Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 může výrazně ovlivnit extrémní počasí. Nová analýza skupiny World Weather Attribution upozorňuje, že zhruba čtvrtina zápasů se odehraje v podmínkách, které hráčská unie FIFPRO považuje za rizikové. Turnaj hostí Spojené státy, Kanada a Mexiko. Hrát se bude od poloviny června do července, tedy v období nejvyšších letních teplot.

Trumpův sál v Bílém domě narazil v Senátu

Plán republikánů získat miliardu dolarů na bezpečnostní úpravy Bílého domu, které souvisejí i s chystaným Trumpovým tanečním sálem, narazil v Senátu na procedurální problém. Elizabeth MacDonough, která v Senátu dohlíží na výklad procedurálních pravidel, dospěla k závěru, že návrh v současné podobě nesplňuje pravidla pro schvalování rozpočtovým postupem.

Eurovize 2026 má vítěze. Finálový večer ovládla bulharská zpěvačka Dara

Jubilejní 70. ročník Eurovize přinesl velké emoce, překvapivého vítěze i politické napětí, které letos soutěž provázelo od samého začátku. Ve Vídni nakonec slavilo historický úspěch Bulharsko.

Horák vychytal Slovincům výhru nad Českem

Čeští hokejisté na mistrovství světa poprvé klopýtli. Po úvodní výhře nad Dánskem nezvládli druhý zápas ve Fribourgu a se Slovinskem prohráli 2:3 v prodloužení. Outsider slaví historicky první vítězství nad českým týmem, hlavní postavou večera byl brankář Lukáš Horák.

USA se chystají obvinit kubánského vůdce Raúla Castra

Spojené státy se chystají vznést obvinění proti Raúlu Castrovi, který byl několik desetiletí předním lídrem na Kubě, kde má dodnes i ve svých 94 letech velký vliv. O kroku, který zvýší tlak USA na komunistický režim karibské země, dnes informovaly tiskové agentury a další média s odvoláním na zdroje z americké vlády. Podle agentury Reuters se Washington chystá obvinění oznámit ve středu. Mluvčí ministerstva spravedlnosti se k plánu podle stanice CBS odmítl vyjádřit.

Polsko řeší kryptoskandál i novou regulaci

Polský parlament schválil nový zákon o kryptoměnách. Země tím reaguje nejen na evropská pravidla MiCA, která musí členské státy Evropské unie zavést do července, ale také na kauzu kolem burzy Zondacrypto. Tisíce uživatelů se podle vyšetřovatelů stále nemohou dostat ke svým penězům.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama