Ozbrojené konflikty mezi státy v současnosti dosahují nejvyšší úrovně za posledních 70 let a NATO se připravuje na dosud největší proměnu své obrany. Ne všichni s tím však souhlasí.
V úterý odstartuje v Haagu další summit NATO, který bude jednat mimo jiné o návrhu nového cíle v oblasti výdajů na bezpečnost – zvýšit je do roku 2032 na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Šéf NATO Mark Rutte chce prosadit nový cíl: 3,5 procent HDP by mělo jít na základní obranné výdaje a dalších 1,5 procenta na investice související s obranou a bezpečností, například do infrastruktury a průmyslu. Dnešní závazek členských zemí je přitom jen dvě procenta HDP.
Ačkoli mnoho evropských zemí navyšuje své vojenské rozpočty, ne všechny podporují tak výrazné zvýšení, a to navzdory prudkému nárůstu ozbrojených konfliktů ve světě.
Podle zprávy Ústavu pro výzkum míru v Oslu (PRIO) byl loni počet ozbrojených konfliktů, do nichž byly zapojeny vlády nebo oficiální ozbrojené síly, nejvyšší za více než 70 let.
„Tohle není jen krátkodobý nárůst, jde o zásadní posun. Dnešní svět je mnohem násilnější a rozdělenější než před deseti lety,“ uvedla Siri Aas Rustadová, ředitelka výzkumu v PRIO a autorka zprávy.
Podle zprávy si násilí spojené s ozbrojenými střety v roce 2024 vyžádalo odhadem 129.000 obětí. Většina z nich souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu (76.000) a válkou v Gaze (26.000).
Právě na tomto pozadí a v době rostoucí vojenské eskalace mezi Íránem a Izraelem a požadavků amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země více investovaly do obrany, se příští týden uskuteční summit NATO
Německo: rostoucí hrozby ospravedlňují vyšší rozpočty
Německý ministr financí vyjádřil připravenost zvýšit obranné výdaje země v následujících letech na 3,5 procent HDP.
„Svět se poslední tři až čtyři roky proměňuje a mou nejvyšší prioritou je zajistit bezpečnost obyvatel,“ uvedl v pondělí Lars Klingbeil. „K tomu dnes potřebujeme více investovat,“ dodal. „Pokud to bude znamenat [výdaje ve výši] tří procent HDP, dáme tři procenta; pokud 3,5 procenta, dáme 3,5.“
Podle Klingbeila letos Německo zpočátku vynaloží na obranu dvě procenta HDP. Zároveň ale dodal, že tato částka poroste. „Domnívám se, že ta čísla budou výrazně vyšší,“ sdělil před summitem NATO, který se koná příští týden.
Klingbeil, člen středolevé sociálnědemokratické strany (SPD), zároveň upozornil, že by se debata neměla omezovat pouze na čísla.
Francie: Nejde jen o čísla
Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý měsíc vyjádřil frustraci z debat NATO o obranných výdajích, zároveň však znovu potvrdil cíl Francie ve výši 3,5 procent HDP „pro nadcházející roky“.
„Síla armády se neměří penězi, ale jmény vyrytými na válečných památnících a těch, kdo položili život,“ prohlásil na tiskové konferenci v albánské Tiraně.
„Nelíbí se mi tato debata mezi spojenci, která se točí jen kolem čísel. Znám spoustu evropských zemí, které v misích přišly o mnoho vojáků a vždy stály po boku ostatních,“ dodal.
„A proto to řeknu naprosto jasně: cíl ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu je dobrý cíl pro nadcházející roky, ale nedosáhneme ho za šest měsíců. Musí se k němu přistupovat věcně a důsledně.“
Francie v současnosti vydává na obranu přibližně dvě procenta svého HDP.
Itálie: souhlasí, ale cíl vidí daleko
Ministři zahraničí a diplomaté z Itálie, Francie, Německa, Británie, Polska, Španělska, Ukrajiny a EU se minulý týden setkali s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Hostitel schůzky, italský ministr zahraničí Antonio Tajani, jehož země vynakládá na obranu 1,5 procent HDP, uvedl, že je s Rutteho návrhem rozpočtu „velmi spokojen“.
„Jsme pro vyšší výdaje na bezpečnost, ale otázkou je pro nás načasování,“ uvedl Tajani. „Řekli jsme, že k dosažení nových cílů (je zapotřebí) alespoň deseti let.“
V společném prohlášení po schůzce ministři zahraničí Itálie, Francie, Německa, Británie, Polska a Španělska spolu s vysokou představitelkou EU Kajou Kallasovou slíbili, že se na plnění cílů budou podílet.
„Evropské země musí více přispívat k zajišťování vlastní bezpečnosti,“ uvedli. „Summit NATO v Haagu ukáže naši jednotu založenou na trvalém transatlantickém poutu, neochvějném závazku k vzájemné obraně a spravedlivém rozdělení zátěže.“
Španělsko: proti návrhu
Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek dopisem informoval generálního tajemníka NATO Marka Rutteho o nesouhlasu své země s novým cílem.
Sánchez napsal, že navrhované navýšení je „nejen nepřiměřené, ale dokonce kontraproduktivní“ pro jeho zemi, a vyjádřil obavy, že je neslučitelné s udržením silného sociálního státu.
Proto podle něj Madrid na nadcházejícím summitu NATO v Haagu „nebude moci přislíbit konkrétní výdajový cíl“. Zároveň požaduje, aby byl tento cíl dobrovolný, nebo aby Španělsko získalo výjimku.
Španělsko patří mezi členské země NATO, které do obrany investují nejméně, přestože se vláda premiéra Sáncheze zavázala zvýšit vojenské výdaje do roku 2025 na dvě procenta HDP.
Ještě před zveřejněním zprávy o dopise premiéra Sáncheze generálnímu tajemníkovi Rutteovi uvedl obranný analytik madridského královského institutu Elcano Félix Arteaga, že postoj menšinové levicové koaliční vlády je ovlivněn „vnitropolitickými důvody“.
Sánchez se snaží najít rovnováhu mezi sladěním postupu se spojenci v NATO a uklidněním svého krajně levicového koaličního partnera, volební aliance Sumar, která se staví ostře proti zvyšování vojenských výdajů.
Větší vzdálenost Pyrenejského poloostrova od Ruska oproti východoevropským zemím, jako je Polsko, „u nás snižuje obavy a pocit naléhavosti… necítíme se být ohroženi a nechceme se zapojovat do ozbrojených konfliktů,“ uvedl Arteaga.
„Vláda musí španělským občanům vysvětlovat, proč je třeba projevit solidaritu se zeměmi severní a východní Evropy,“ dodal.
Dánsko: tichá proměna
Dánsko, které dříve patřilo k nejspořivějším členům NATO, prošlo rychlou změnou postoje. Premiérka Mette Frederiksenová připomněla, že při jejím nástupu do úřadu v roce 2019 činily výdaje na obranu pouhých 1,3 procent HDP. Dnes je Dánsko na cestě překročit hranici tří procent ještě letos a zavázalo se dosáhnout i cíle 5 procent, který navrhl Rutte.
Nizozemsko: pořadatel summitu a zastánce návrhu
V Nizozemsku panuje v parlamentu široká shoda na nutnosti splnit nový cíl v oblasti obranných výdajů, spory se ale vedou o to, kde na to vzít peníze.
Poté, co se vládní koalice rozpadla kvůli odchodu krajně pravicové PVV, čekají zemi v říjnu předčasné volby. O financování obranných výdajů tak rozhodne až nová vláda.
Portugalsko: opozdilec ve zbrojení
Portugalsko, jeden ze zakládajících členů NATO, dlouhodobě investuje do obrany méně než ostatní. Země má velmi slabou průmyslovou základnu, zastaralou výzbroj a čelí odlivu vojáků.
Premiér Luís Montenegro nedávno pod tlakem ze zahraničí posunul cíl vydávat na obranu dvě procenta HDP z roku 2030 na rok 2025. Představitelé země však uznávají, že dosažení hranice pěti procent je spíše výhledem do vzdálenější budoucnosti.
Česko: s návrhem souhlasí bez výhrad
Česká republika patří mezi země, které navrhované zvýšení výdajů na obranu podporují.
Podle Prahy představuje Rusko nejvážnější přímou hrozbu pro celý euroatlantický prostor, a proto podporuje posilování obranného průmyslu.
Úlohou České republiky, obklopené spojeneckými státy NATO, je především zajištění tranzitních tras a hostitelské podpory při přesunu vojenských sil, uvedl minulý měsíc prezident Petr Pavel. To podle něj obnáší řadu požadavků na logistiku a veškerou podporu při přesunu jednotek.
Výdaje, které by Česká republika tak jako tak musela vynaložit na zlepšení dopravní infrastruktury napříč celou zemí, se do oněch 1,5 procenta započítají, uvedl Pavel. Podle něj by nemělo být obzvlášť obtížné této úrovně výdajů dosáhnout.
Slovensko: opatrné a zdrženlivé
V době, kdy si výrobci zbraní mnou ruce a Evropa mluví o válce, by podle premiéra Roberta Fica bylo pro Slovensko nejlepší zůstat neutrální. Zpochybnil dokonce členství Slovenska v NATO.
Na sociálních sítích napsal, že Slovensko musí být důsledným zastáncem míru a nemělo by se nechat zatahovat do žádných vojenských dobrodružství. „Bohužel další světová válka je za rohem. NATO je jako golfový klub. Kdo chce hrát, musí platit členský příspěvek. Spojené státy se rozhodly zvýšit svůj příspěvek na pět procent HDP. I když je to v době fiskální konsolidace a budování sociálního státu iracionální, je to také realita, které čelíme,“ uvedl.
Prezident Peter Pellegrini, Ficův spojenec, se tentokrát s premiérem rozešel a označil ho za „odborníka na zaplevelování veřejného prostoru tématem, o kterém budeme všichni dvacet dní diskutovat a zůstane bez výsledku“.
Uvedl také, že Slovenská republika nebude na summitu NATO v Haagu narušovat jednotu.
Severní Makedonie: odhodlaná a pevně rozhodnutá
Rozpočet na obranu Severní Makedonie pro rok 2025 činí 329 milionů eur, což představuje více než 2,5 procent HDP. Z této částky je více než 32 procent (106 milionů eur) vyčleněno na modernizaci a vybavení.
Ministr obrany Vlado Misajlovski uvedl, že mnoho členských zemí NATO již začalo plánovat, jak během příštích deseti let dosáhnout výdajů na obranu ve výši 3,5 procent HDP. „I my na tom budeme pracovat. Zlepšíme všechny naše strategické dokumenty ve spolupráci se všemi institucemi, aby se postupně navýšil státní rozpočet, což je velmi důležité pro zajištění většího rozpočtu pro ministerstvo obrany,“ sdělil Misajlovski agentuře MIA.
Slovinsko: postupné navyšování výdajů
Slovinský parlament nedávno potvrdil plán zvýšit obranné výdaje na dvě procenta HDP už v letošním roce a postupně je navyšovat až na tři procenta do roku 2030.
Tento krok přichází navzdory výzvě menší koaliční strany Levice, která požaduje vyhlášení konzultativního referenda o zvýšení rozpočtu. Slovinské Národní shromáždění bude o tomto požadavku hlasovat příští měsíc.
Podle průzkumu agentury Ninamedia pro deník Dnevnik, zveřejněného 16. června, 53 procent Slovinců podporuje vládní plán zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP ještě letos.
Veřejné mínění je však v otázce dalšího navyšování výdajů rozdělené. Návrh postupně zvýšit obranný rozpočet na tři procenta HDP do roku 2030 odmítá 49 procent respondentů.
Podle nejnovějších odhadů NATO činily obranné výdaje Slovinska v loňském roce 1,37 procenta HDP.
Co se týče nového cíle ve výši pěti procent HDP, Slovinsko patří mezi členské státy, které prosazují delší časový rámec pro jeho dosažení, konkrétně do roku 2035.
Chorvatsko: z dvou na tři procenta do roku 2030
Chorvatsko nedávno dosáhlo dvouprocentního cíle a plánuje do roku 2030 navýšit obranné výdaje na tři procenta HDP. Premiér Andrej Plenkovič zdůraznil, že od roku 2016 Chorvatsko zvýšilo obranný rozpočet o více než 200 procent.
Švédsko: jasný směr a shoda
Ve Švédsku panuje mezi všemi osmi parlamentními stranami v otázce podpory obrany jedinečná shoda. Na dosažení nových cílů NATO má jít 300 miliard švédských korun (přibližně 27 miliard eur).
„Budeme chránit naši zemi a budovat obranné kapacity společně s ostatními. V jádru jde o to, aby se naše děti a vnoučata nemusely učit rusky,“ uvedla ministryně financí Elisabeth Svantessonová na čtvrteční tiskové konferenci ve Stockholmu.
Švédsko plánuje financovat přezbrojování pomocí půjček.
Už během uplynulých let výrazně navýšilo své obranné rozpočty – ve srovnání s polovinou prvního desetiletí je výdaj více než dvojnásobný.
Bulharsko: připraveno utrácet více
Bulharsko dosáhlo v roce 2024 cíle obranných výdajů ve výši dvou procent HDP. Ministr obrany Atanas Zapryanov však zdůraznil, že současné prostředky v sektoru stále nestačí ani na přezbrojení a modernizaci, ani na řešení problému akutního nedostatku profesionálních vojáků.
Vláda si nyní klade za cíl navýšit obranné výdaje na minimálně 2,5 až tři procenta HDP a do roku 2032 dosáhnout 3,5 procenta HDP, což je podle ní nezbytné minimum pro úspěšnou modernizaci.
V květnu letošního roku patřilo Bulharsko mezi 16 členských států EU, které požádaly o dočasné uvolnění pravidel rozpočtové kázně, aby mohly více investovat do obrany.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANP, ANSA, BTA, ČTK, dpa, EFE, Europa Press, HINA, Lusa, MIA, Ritzau, STA, TASR a TT
