Íránský parlament podpořil zablokování Hormuzského průlivu po americkém úderu na jaderná zařízení země. Přes tuto vodní trasu spojující Perský záliv s Arabským mořem se přepravuje pětina vytěžené ropy. Blokáda průlivu by měla šokové dopady na globální a zejména evropskou ekonomiku, varují servery SBS News a Euronews.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio už se obrátil na Čínu, aby Teherán od tohoto kroku odradila. Rozhodnutí není na íránském parlamentu, ale nejvyšší bezpečnostní radě a ajatolláhovi Chameneím.
Írán už v minulosti několikrát pohrozil uzavřením tohoto průlivu ležícího mezi Ománem a Íránem, nikdy se však k tomu neuchýlil. Mělo by to dopad na globální ceny ropy a obchod. Průlivem totiž proudí dvacet procent této komodity.
Iran is considering closing the Strait of Hormuz, but what would that mean for Europe and what is at stake if it happens? #EuropeNews https://t.co/LIpZM4hJfD
— euronews (@euronews) June 22, 2025
Podle údajů analytické společnosti Vortexa procházelo průlivem mezi začátkem roku 2022 a minulým měsícem přibližně 17,8 milionu až 20,8 milionu barelů ropy, kondenzátů a paliv denně.
Většinu své ropy přes průliv přepravují členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) – Saúdská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Irák. Téměř veškerý svůj zkapalnělý zemní plyn (LNG) přes průliv přepravuje Katar, jeden z jeho největších světových vývozců.
Blokáda průlivu by představovala riziko pro Evropu. Jak uvedl bezpečnostní expert Claude Moniquet, znamenalo by to pro ni katastrofu.
Další krize
Evropa odebírá ropu i LNG ze Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Pokud by Teherán průliv zablokoval, prudce by vzrostly ceny těchto komodit. Hrozil by nedostatek zásob energií a nastala by energetická nejistota.
Náhlý nárůst cen energií by vedl k růstu inflace a náklady na energie by narušily průmyslová odvětví na celém kontinentu. Obzvláště zranitelný by byl zpracovatelský průmysl, doprava a zemědělství. Reakce trhu a volatilita na evropských burzách by mohly mít dominový efekt.
Kromě toho je průliv klíčovou trasou pro obchod. Jeho narušení by mohlo zpozdit dovoz surovin, elektroniky a spotřebního zboží do Evropy. To by mělo negativní dopad na dodavatelské řetězce.
Írán má několik možností, jak průliv zablokovat. Mohl by zahájit údery raketami krátkého až středního doletu na ropné plošiny a ropovody v úžině nebo útočit na obchodní lodě, tankery a přístavy v Perském zálivu.
Mohl by udeřit na navigační nebo radarové technologie ve významných přístavech v regionu, čímž by oslepil lodní dopravu. Modely bezpilotních letounů Šáhid by mohly útočit na konkrétní námořní trasy nebo infrastrukturu v průlivu.
Írán by ale jednoduše mohl průliv zablokovat válečnými loděmi. Panují obavy, že eskalační kroky ze strany Teheránu povedou k hlubšímu zatáhnutí USA do války, případně aktivaci článku 5 o kolektivní obraně.
