Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu před Evropský parlament předložila plán na zvládnutí letošní zimy. Blok totiž dlouhodobě bojuje se zvyšujícími se cenami za plyn a elektřinu. Von der Leyen proto navrhla zavedení daně pro energetické firmy, která by mohla unii přinést až 140 miliard eur. Zároveň by podle ní spotřeba elektřiny měla být v nejrušnějších hodinách omezena alespoň o 5 procent. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Energetické firmy se pomocí nevídaných zisků přiživují na svých zákaznících i trvající válce. Alespoň to si myslí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ve svém nejnovějším plánu proto vyzvala k vytvoření takzvaného „solidárního příspěvku“. Společnosti obchodující s fosilními palivy by tak musely Evropské unii (EU) vrátit za rok 2022 asi 33 procent ze svých zdanitelných příjmů. Informoval o tom server BBC.
„V této době musíme příjmy sdílet a přeposlat je těm, kteří je potřebují nejvíce,“ okomentovala své rozhodnutí von der Leyen. Jednotlivé členské státy by pak po přijetí plánu mohly na vlastní společnosti uvalit i vyšší daň. Novou politikou by unie mohla vydělat asi 140 miliard eur. Ty by následně věnovala domácnostem a firem 27 členských států. Podle předsedkyně Evropské komise totiž ceny za plyn a elektřinu dosáhly v současnosti naprostého maxima.
We have brought Europe’s inner strength back to the surface.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) September 14, 2022
With unity, solidarity and determination.
My address #SOTEU ↓
https://t.co/P2TQ6IpudK
Více udržitelné firmy produkující energii z větrných elektráren, solárních panelů nebo jádra by pak měly své příjmy zastřešené na 180 eur za kilowatt za hodinu. Jedná se o číslo menší než polovina současných cen. „Musíme oddělit obrovský vliv plynu na ceny elektřiny. Proto potřebujeme hlubokou a komplexní reformu trhu s elektřinou,“ vysvětlila dále poslancům podle serveru Al Jazeera von der Leyen.
Ruský finanční sektor visí na vlásku, míní von der Leyen
Kromě toho vyzvala předsedkyně Evropské komise také k šetření elektřiny. Podle ní by ji měly členské státy v nejrušnějších hodinách omezovat o 5 procent. Dosáhnout by toho měly pomocí různých kampaní a iniciativ. Některé státy se přitom dle serveru The Guardian už dříve zavázaly k dobrovolnému cíli snížit spotřebu plynu do konce příštího jara o 15 procent. Zastřešit ceny plynu se však prozatím Evropská komise nerozhodla.
O představeném plánu by pak mělo 27 členských států EU diskutovat a hlasovat na konci září. Vysoké ceny plynu a na něj navázané elektřiny jsou výsledkem trvající války na Ukrajině. Zvýšila se také inflace a ceny za základní zboží a potraviny. Rusko totiž podle EU jako jeden z největších exportérů plynu a ropy využívá své pozice a energetiku používá jako svou zbraň. „Ruský finanční sektor visí na vlásku,“ vyjádřila se však k současné situaci von der Leyen. Podle ní tak země postupně slábne.
