Evropský parlament vyzval k zavedení pravidel Evropské unie, která by zajistila spravedlivost a udržitelnost odvětví streamování hudby a podpořila kulturní rozmanitost.
V usnesení, které bylo schváleno 532 hlasy (61 bylo proti a 33 se zdrželo hlasování), poslanci žádají, aby byla napravena nerovnováha v rozdělování příjmů na trhu streamování hudby, neboť v současnosti většina autorů a interpretů dostává velmi nízké odměny. Trvají na novém právním rámci EU pro toto odvětví, pro které v současné době neplatí žádná pravidla Evropské unie. Hlavní způsob, jak lidé nyní poslouchají hudbu, je přitom prostřednictvím služeb streamování hudby. Poslanci v usnesení vyzývají k revizi v současnosti využívaných „předdigitálních sazeb licenčních poplatků“ a odsuzují existenci systémů payola, které nutí autory, aby výměnou za větší viditelnost přijímali nižší nebo žádné příjmy. EU musí podle EP přijmout opatření zaručující viditelnost a dostupnost evropských hudebních děl v „obrovskému množství obsahu“, který neustále roste na platformách pro streamování hudby, požadují poslanci. Navrhují rovněž „zvážit možnost“ zavést konkrétní opatření, jako jsou kvóty pro evropská hudební díla. Právní úprava EU by měla zavázat platformy k transparentnosti jejich algoritmů a systémů pro doporučování obsahu s cílem předcházet nekalým praktikám, jako je manipulace s údaji o streamování, která se údajně používá ke snížení poplatků umělců.
Poslanci navrhují zavést označení, které by informovalo veřejnost o tom, že skladby, které poslouchají, byly vytvořeny umělou inteligencí, a vyzývají k boji proti šíření deepfakes na hudebních streamovacích platformách (které využívají identitu, hlas a podobu autorů bez jejich souhlasu).
Pravidla by také měla zavazovat streamovací platformy k identifikaci autorů správným přidělováním metadat k písním, aby byla jejich díla lépe viditelná. Europoslanci poukazují na studie, podle nichž příjmy na trhu streamingu plynou především největším hudebním vydavatelstvím a nejpopulárnějším umělcům, zatímco méně populární styly a méně obvyklé jazyky jsou přehrávány méně často. Právní předpis EU by proto měl obsahovat ukazatele rozmanitosti, které by hodnotily škálu dostupných žánrů a jazyků a přítomnost nezávislých autorů, a evropská průmyslová strategie pro hudbu by měla podporovat rozmanitost evropského hudebního odvětví a podporovat menší hráče. Digitální hudební platformy a služby pro sdílení hudby v současnosti umožňují přístup až k 100 milionům nahrávek, a to buď bezplatně, nebo za poměrně nízké měsíční předplatné. Streamování představuje 67 procent celosvětových příjmů hudebního odvětví s ročním příjmem 22,6 miliardy amerických dolarů.
