Evropská unie pracuje na novém ambiciózním balíčku sankcí, jehož cílem je zvýšit tlak na Kreml kvůli pokračující válce na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen se navrhovaná opatření zaměří mimo jiné na plynovody Nord Stream 1 a 2, ruský bankovní sektor a stínovou flotilu lodí, které Moskva využívá k obcházení stávajících sankcí na vývoz ropy. V pátek o tom informovaly agentura Reuters nebo server Politico.
„Putin nechce mír, a proto musíme zvýšit tlak. Proto připravujeme nové sankce,“ uvedla von der Leyen před summitem Evropského politického společenství v albánské Tiraně. „Chceme mír, tudíž (na Rusko) musíme zatlačit,“ dodala s tím, že nový balíček opatření bude ještě ambicióznější než ten, který EU přijala tento týden.
"Putin does not want peace. So we have to increase the pressure. This is why we're working on a new package of sanctions." – European Commission President Ursula von der Leyen.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) May 16, 2025
According to Ursula von der Leyen, the package will include sanctions on Nord Stream 1 and Nord Stream… https://t.co/tGMWykrlot pic.twitter.com/9MmwQ3MnE4
Komise také navrhuje snížení cenového stropu na ruskou ropu, který je v současnosti nastavován na úrovni skupiny G7. Právě zásah do ruského energetického a finančního sektoru by mohl mít zásadní vliv, ačkoli prosazení těchto kroků bude podle unijních diplomatů složité, zejména kvůli odporu Maďarska.
Sankční opatření budou jedním z hlavních témat summitu, na němž se v Tiraně sešlo více než 40 evropských lídrů. Jednání probíhají v době, kdy je budoucnost mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou stále nejistá.
Turecko: Jednání o míru zatím pokrok nepřinesla
V Istanbulu se v pátek měly uskutečnit první přímé rozhovory od začátku války v únoru 2022. Ruský prezident Vladimir Putin však osobní účast odmítl a místo sebe vyslal tým, který vede jeho poradce Vladimir Medinskij. V čele ukrajinské delegace je ministr obrany Rustem Umerov.
„Putin udělal chybu, když vyslal jen nízko postavenou delegaci,“ řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. „Vidíme jasně, že Rusko mír nechce, zatímco všichni ostatní ano,“ doplnila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas.
Jednání v Turecku původně navrhl sám Putin v reakci na víkendové ultimátum ze strany evropských spojenců Ukrajiny, kteří požadovali okamžité 30denní příměří pod hrozbou nových sankcí. Následně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že na svůj ruský protějšek v Istanbulu bude čekat. Když vyšlo najevo, že šéf Kremlu do Turecka nedorazí, Zelenskyj zemi opustil.
Přijetí nových sankcí na úrovni Evropské unie je nicméně čím dál obtížnější, neboť je k tomu potřeba jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Unie už přijala 17 balíčků opatření, přičemž poslední z nich vstoupil v platnost ve středu.
