-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyEU bude chránit své firmy před nekalými praktikami Číny, řekla von der...

EU bude chránit své firmy před nekalými praktikami Číny, řekla von der Leyenová

Evropská unie je odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny. Po dnešním jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Paříži to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Čínský prezident však podle agentury v následném prohlášení kritiku odmítl. Von der Leyenová také zdůraznila, že počítá s vlivem Číny na Rusko pro ukončení války na Ukrajině.

Von der Leyenová řekla, že EU nemůže přijmout praktiky, které pokřivují trh. „Budeme chránit naše firmy a ekonomiky a nikdy v tom nezaváháme, pokud to bude nutné,“ uvedla šéfka Evropská komise. Čínu pak vyzvala, aby přístup čínských a evropských firem na trhy v obou oblastech byl reciproční. „Náš trh je a zůstává otevřený spravedlivé konkurenci,“ uvedla šéfka EK, podle které si Čína nemůže myslet, že zbytek světa absorbuje čínské výrobní přebytky.

Čínský prezident kritiku odmítl, uvedla v prohlášení čínská diplomacie. „Problém s takzvanou čínskou nadměrnou (výrobní) kapacitou neexistuje,“ stojí podle agentury AFP v dokumentu. Podle Si Ťin-pchinga čínský průmysl umožňuje navýšit světovou nabídku a mírnit tak inflační tlaky na celosvětové úrovni.

Loni například Evropská komise oznámila, že zahájila vyšetřování státních subvencí, které dostávají čínští výrobci elektromobilů. Pokud by Brusel dospěl k závěru, že Čína udržuje ceny elektromobilů na uměle nízké úrovni, mohl by zavést cla. V postupu vůči Číně v této oblasti však nejsou unijní státy jednotné, píše agentura Reuters. Francie prosazuje tvrdší přístup, Německo chce postupovat opatrněji.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Mairea vybudování vyrovnaných ekonomických vztahů mezi EU a Čínou potrvá desetiletí. „Zatím jsme velice vzdáleni od této rovnováhy,“ uvedl dnes Le Maire na zasedání rady francouzsko-čínských společností. Reciprocitu v obchodních vztazích vnímá jako situaci, kdy v Číně a Francii platí „podobná, srovnatelná pravidla“. Le Maire také vyzval k „přímému a otevřenému dialogu“ s Pekingem.

Předsedkyně EK rovněž uvedla, že počítá s vlivem Pekingu na Moskvu v otázce ukončení konfliktu na Ukrajině. „Diskutovali jsme o závazku Číny neposkytovat Rusku vybavení, která mohou způsobit smrt,“ řekla von der Leyenová. Podle ní je nutné, aby Peking vynaložil větší snahu o zastavení reexportu z Číny do Ruska v případě západního civilního vybavení, které může sloužit i pro vojenské účely. Na tyto produkty západní země uvalily po začátku války na Ukrajině sankce. Čína měla podle von der Leyenové zásadní vliv na zmírnění jaderných hrozeb Ruska v konfliktu na Ukrajině.

Si podle prohlášení čínské diplomacie při jednání s francouzským prezidentem a šéfkou EK řekl, že Čína „s vervou pracuje“ na usnadnění mírových rozhovorů ohledně války na Ukrajině. Si dále řekl, že Čína válku na Ukrajině nevyvolala a není do ní zapojená.

Von der Leyenová se za poslední rok setkala s čínským prezidentem už potřetí, uvedla dnes v Paříži. Pro čínského prezidenta se jedná o první návštěvu v Evropě za posledních pět let. Podle von der Leyenové byly dnešní rozhovory v Elysejském paláci za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona otevřené a poctivé. Vztahy mezi EU a Čínou jsou podle ní spletité. „Férová Čína je dobrem pro nás všechny,“ uvedla šéfka Evropské komise.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama