menu

9.2 C
Czech
Neděle 11. května 2025

Když se móda stane manifestem. Met Gala podtrhl sílu černošské elegance

Letošní Met Gala vzdal hold černošskému stylu a eleganci pod názvem Superfine: Tailoring Black Style. Tematicky navázal na stejnojmennou výstavu v Metropolitním muzeu umění, inspirovanou knihou Slaves to Fashion autorky Monicy L. Miller.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Energetická bezpečnost spojuje region střední a východní Evropy

Varšava 28. listopadu 2023 (PROTEXT) – „Energy Security in Central and Eastern Europe. Společně pro bezpečnost a klima“ je nová akce na energetické mapě Evropy. 28. a 29. listopadu bude ve Varšavě více než stovka osob s rozhodovací pravomocí, diplomatů, odborníků a odborných novinářů z Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, České republiky, Ukrajiny, Rumunska, Velké Británie, Německa a USA společně diskutovat o budoucnosti a energetické bezpečnosti regionu.

Organizátoři akce: Centrum Analiz Klubu Jagiellońskiego, Conservative Environment Network z Velké Británie a nadace Polska z Natury, vytvořili novou platformu pro výměnu zkušeností a vytváření společných receptů pro energetickou budoucnost regionu.

Frances Burwell Distinguished Fellow z Atlantic Council popisuje záměr konference takto – V této klíčové době, kdy vstupujeme do druhé zimy po nevyprovokované ruské invazi na Ukrajinu, potřebuje Evropa – včetně Evropy střední – provést reálné změny ve svém energetickém mixu a infrastruktuře. Jak ukázala tato konference, střední Evropa musí spolupracovat na odchodu od jakéhokoli ruského zdroje energie, ale také pokračovat v ekologické transformaci. Tato konference je týden před konferencí COP28 důležitou příležitostí, jak demonstrovat potenciální vedoucí postavení střední Evropy v této oblasti.

– To, co bylo kdysi otázkou životního prostředí, se nyní týká také naší národní bezpečnosti. Ruská nebezpečná manipulace s trhy s fosilními palivy ohrožuje bezpečnost Evropy a zvyšuje účty za energii milionům lidí. Zvýšením využívání obnovitelných a jaderných zdrojů energie může Evropa zajistit, že už nikdy nebude vůči těmto hrozbám zranitelná, a může chránit planetu a zároveň posilovat naši odolnost. Velká Británie a její středoevropští a východoevropští spojenci se ruské agresi postavili společně. Conservative Environment Network sdílí s našimi partnery ze střední a východní Evropy britský konzervativní pohled na výzvy a příležitosti související s naplňováním našich cílů v oblasti energetické bezpečnosti a klimatu.– komentuje myšlenku akce John Flesher, zástupce ředitele Conservative Environment Network.

Další oblastí, kde mohou sousedé spolupracovat, je rozvoj jaderné energetiky. Zde vyniká Litva, která v této oblasti disponuje vlastními dlouholetými zkušenostmi. Polsko zase plánuje svůj systém do značné míry opírat o jadernou energii. Během konference budou zástupci obou zemí diskutovat o zkušenostech, výhodách a rizicích využívání tohoto zdroje energie.

Region střední a východní Evropy je ještě silněji propojen výzvou související s implementací evropské Zelené dohody (tzv. Green Deal). Rozvoj OZE dává naději na ekologičtější a odolnější energetický systém, protože je diverzifikovaný. Pokud bude navíc podpořen jadernou energetikou, může plně uspokojit potřeby. Bude to však mimořádně nákladný proces. Jak poznamenává Juhan Parts, bývalý estonský premiér – Musíme lépe vyvážit energetická dilemata. Poslední roky ukázaly, že konkurenceschopnost klesá v důsledku třikrát vyšších a velmi nestabilních cen energií. Druhým problémem je, že větrná a solární energie nezaručují bezpečnost dodávek kvůli intermitenci a největší důraz by měl být kladen na investice do spolehlivých zdrojů.

– Evropská zelená dohoda je obzvlášť velkou výzvou pro střední Evropu. Navzdory dynamickému růstu se stále jedná o chudší region s nižšími příjmy obyvatel, kde stále chybí velké technologicky vyspělé společnosti s potenciálem stát se lídrem zelené transformace. V důsledku toho představuje Zelená dohoda velkou výzvu a někteří upozorňují na hrozbu, kterou představuje pro udržení hospodářské konkurenceschopnosti celého regionu. Dále platí, že válka na Ukrajině nezpůsobila, že by evropská Zelená dohoda přestala být relevantním směřováním, zároveň však vyvolala výzvy v oblasti energetické bezpečnosti, což rozhodovacím subjektům dále komplikuje situaci. Spolupráce regionu na koordinaci postojů v oblasti energetické a klimatické politiky je proto dnes potřebnější než kdykoli předtím, dodává Paweł Musiałek, předseda Klubu Jagiellońskiego, spolupořadatele akce.

Během panelových diskusí nebude nouze o debaty na téma boje proti energetické chudobě. Toto téma je organizátorům akce obzvláště blízké. Ti nedávno zveřejnili zprávu s názvem „Je draho, bude ještě dráž? Hospodárný stát jako odpověď na energetickou chudobu“. Z výzkumu, který zprávu doprovází, vyplývá, že jen v Polsku se tento jev týká 10-20 % obyvatel, a 76 % respondentů přiznalo, že během poslední topné sezóny šetřilo energií. To je dalším potvrzením teze, že energetická transformace, má-li být úspěšná, musí být spravedlivá. Ti nejzranitelnější nesmí nést náklady nad rámec svých možností. Výzvou pro mnoho evropských zemí, a to nejen v našem regionu, je vytvoření účinných veřejných politik, které tento problém omezí. Na jejich provádění bude totiž do značné míry záviset podpora zelené transformace ze strany velké části společnosti.

Konference je také příležitostí k prohloubení spolupráce mezi evropskými odbornými centry. Během setkání budou o užší spolupráci jednat přední organizace z regionu: AtlanticCouncil (AC), Conservative Environment Network (CEN), Energy and Climate Policy and Innovation Council (EPICO), Klub Jagielloński (KJ), Nowa Konfederacja (NK), Warsaw Enterprise Institute (WEI), Laudato si Movement (LSM).

 

Další informace jsou k dispozici na adrese:

https://klubjagiellonski.pl/projekty/energy-security-in-central-and-eastern-europe-achiving-our-climate-and-security-goals-together/ 

 

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
Reklama

DOPORUČUJEME

Nadace Vantage spolupracuje s organizací Ruce naděje Laos na posílení postavení neslyšící mládeže prostřednictvím inkluzivního vzdělávání

Vientiane (Laos) 10. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Mnoho neslyšících dětí v Laosu nemůže navštěvovat školu kvůli diskriminaci, nedostatku kvalifikovaných učitelů vyškolených ve vzdělávání neslyšících...

Huawei: udržujeme města v pohybu, posilujeme chytrou městskou železnici

Hongkong 9. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - V čínském Hongkongu se konala vrcholná schůzka společnosti Huawei o chytré městské železnici na téma „Plnou parou vpřed...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko příjme příměří

Kyjev je připraven jednat s Moskvou a očekává, že Rusko potvrdí třicetidenní příměří, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Klid zbraní, který by měl začít platit od pondělí, navrhl v sobotu Kyjev společně s velkými evropskými zeměmi. Moskva vzápětí navrhla přímá jednání mezi ruskými a ukrajinskými představiteli v Istanbulu. Obě země spolu válčí od února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na Ukrajinu.

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po dohodě o klidu zbraní zmírňuje

Napětí mezi Indií a Pákistánem se po sobotní dohodě o klidu zbraní zmírňuje, uvedla dnes agentura DPA. Žádná ze stran podle ní v noci na dnešek nehlásí závažné incidenty. Příměří uvítal americký prezident Donald Trump, který zároveň ohlásil zvýšení obchodu s oběma zeměmi i snahu vyřešit konflikt v Kašmíru.

Četa střelců zpackala popravu, tvrdí právníci. Odsouzence netrefili, trpěl v bolestech

Popravčí četa zpackala popravu vězně Mikala Mahdiho, který byl minulý měsíc usmrcen ve vězení v Jižní Karolíně, tvrdí jeho právníci. Opírají se o posudek forenzního patologa, podle nějž střelci odsouzence netrefili do srdce, a ten dlouho umíral v bolestech.

Putin navrhl, aby se 15. května konala v Istanbulu přímá jednání s Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Hlava ruského státu tak učinila poté, co Moskvu v sobotu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.

V Kyjevě začalo jednání koalice ochotných

V Kyjevě začalo jednání vrcholných představitelů zemí, které tvoří takzvanou koalici ochotných. Uvedla to francouzská média, která jsou na místě společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Jednání se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, polský premiér Donald Tusk, britský premiér Keir Starmer či německý kancléř Friedrich Merz. Další lídři včetně českého premiéra Petra Fialy mají být připojeni na dálku. Jednat se má o dalším postupu vůči Rusku, které podle evropských zemí zdržuje vyhlášení příměří.

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil Trump

Indie a Pákistán se dohodly na úplném a okamžitém příměří, oznámil dnes americký prezident Donald Trump na své sociální sítí Truth Social. Dodal, že jednání mezi oběma jadernými mocnostmi zprostředkovaly Spojené státy.

Mexiko žaluje Google kvůli přejmenování Mexického zálivu

Mexiko podalo žalobu na Google kvůli změně názvu Mexického zálivu na „Gulf of America“ v mapové aplikaci. Technologický gigant tak reagoval na lednový výnos prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil americkým úřadům používat nový název pro severní část zálivu.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás