menu

14 C
Czech
Sobota 12. července 2025

Netanjahu navrhnul Trumpa na Nobelovu cenu míru, Trump ohlásil jednání s Íránem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhnul amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru. Netanjahu to prohlásil v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Prezident Spojených států při této příležitosti oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu. Řekl také, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.

Rusko a Ukrajina pokračovaly v útocích, Kyjev hlásí zásah ruské letecké základny

Rusko a Ukrajina v noci na dnešek pokračovaly ve vzdušných útocích na území nepřítele. Ukrajinské letectvo informovalo o ruském náletu 322 dronů, z nichž 292 zneškodnila protivzdušná obrana, nebo zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS hlásí zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dalších dvou desítek během rána. Ukrajinská armáda dnes zaútočila na ruské vojenské letiště v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti, kde jsou stíhací letouny Su-34, Su-35S a Su-30SM, píše server Ukrajinska pravda.

Elektronové mikroskopy se uplatňují při studiu půdního znečištění

Trump a klaun? Je to urážka naší profese, rozzuřil se komik

Americký prezident Donald Trump je kontroverzní osobnost a kritici nejen ve Spojených státech ho často označují za klauna a jeho vládu za cirkus. To se ovšem nelíbí skutečným klaunům. Ohradil se proti tomu například Tim Cunningham, prezident představenstva organizace Clowns Without Borders (Klauni bez hranic).

Brno 31. května 2022 (PROTEXT) – Kontaminace půdy tzv. těžkými kovy způsobená lidskou činností je dlouhodobý problém, který se jen obtížně řeší. Kovy a další potenciálně rizikové prvky v půdě zůstávají mnoho let a jejich nadlimitní množství je hrozbou pro všechny živé organismy včetně člověka. Vědci proto studují způsoby, jak nežádoucí rizikové prvky v půdě nejen přesně identifikovat, ale zároveň minimalizovat jejich nebezpečí. A elektronové mikroskopy jsou u toho.

Prvním krokem je určit zdroj nebezpečných prvků v půdě

Olovo, arzen, kadmium nebo chrom. To jsou jen příklady nejčastěji sledovaných rizikových prvků v pedosféře. Některé z nich jsou toxické již v malém množství, a proto hovoříme o kontaminaci již při překročení limitu v řádech jednotek až desítek miligramů na 1 kg půdní hmoty. Na druhou stranu část kovů a dalších rizikových prvků se v přírodě vyskytuje i přirozeně a například měď nebo zinek jsou dokonce v malém množství žádoucí a nezbytné pro život půdních mikroorganismů. Vědci musí proto nejen množství rizikových prvků v půdě přesně změřit, ale také určit, zda je jejich původcem antropogenní činnost.

Limity jsou překračovány mnohonásobně

Problém nastává, když obsah rizikových prvků překročí bezpečné limity. Jedním z největších znečišťovatelů je těžba a zpracování nerostných surovin. Zdrojem znečištění jsou odpady z těžby, stará odkaliště, důlní vody, dále haldy odpadní strusky nebo metalurgický popílek z hutí. Velmi silně znečištěnou půdu najdeme ve všech vyspělých průmyslových státech včetně České republiky, Německa, Francie, Španělska nebo Norska. Ať už spadem spalin z komínů, nebo únikem důlních vod či důlních a metalurgických odpadů do povrchové vody, rizikové prvky se do půdy dostávají v perimetru mnoha kilometrů od původního zdroje.

Míru nebezpečí rizikových prvků ovlivňují i jejich sloučeniny

Prvním krokem při výzkumu je určení původce znečištění a zmapování způsobů, jakými ke kontaminaci dochází. Protože se jedná o komplexní proces, využívají výzkumníci celou řadu vzájemně se doplňujících nástrojů a technik. Chemická analýza půdy poskytuje informace o prvkovém složení, ale neodráží potenciální mobilitu částic v prostředí. Díky elektronové mikroskopii jsou potom výzkumníci schopni určit, zda se kontaminující prvek vyskytuje ve snadno rozpustných, nebo naopak nerozpustných formách, což má vliv na riziko dalšího šíření kontaminace, ať už do okolní půdy, rostlin, nebo například podzemních vod.

Při studiu půdního znečištění pomáhají českým vědcům i elektronové mikroskopy

Martina Vítková z Katedry geoenvironmentálních věd České zemědělské univerzity v Praze vysvětluje, jak se dají najít mikrometrové částice v půdních vzorcích: „Nejdříve odebereme vzorek půdy přímo v terénu. Ten vysušíme a pomocí prosívání přes síta získáme částice přesně definovaných frakcí. Rizikové kovy se obvykle koncentrují v nejjemnější frakci. Často je však nutné použít další separační metody. Jednou z nich je separace v tzv. těžké kapalině (kapalina s velmi vysokou hustotou), díky které dokážeme oddělit relativně těžší kovové částice od relativně lehčích půdních částic pomocí centrifugace. Tím získáme tzv. těžkou minerální frakci, kterou dále analyzujeme. Právě zde přichází na řadu elektronová mikroskopie. Umístíme vzorek do mikroskopu, kde během snímání v režimu chemického kontrastu dojde ke zvýraznění těžkých prvků – tedy nejčastěji právě hledaných rizikových kovů.“ Na snímcích z elektronového mikroskopu se těžší částice jeví jako světlejší oproti podkladu, který je tmavý. Vědci proto pracují nejčastěji v režimu zpětně odražených elektronů (s využitím BSE detektoru), který je pro zobrazení chemického kontrastu nejvhodnější. Jejich elektronové mikroskopy jsou vybaveny také EDS detektory, které poskytují přesné informace o prvkovém složení zobrazené částice.

Vědci hledají řešení, jak rizikové prvky z půdy extrahovat, nebo alespoň znemožnit jejich šíření

Identifikací rizikových prvků ale výzkum nekončí. Elektronová mikroskopie se uplatňuje nejenom při detekci těžkých kovů v půdě, ale také při aplikaci řešení její dekontaminace. Protože kovy se v půdě nerozkládají, spočívalo tradiční řešení ve vytěžení a odvozu kontaminované zeminy, což je ale velmi nákladné a v případě rozsáhlejších oblastí znečištění dokonce nemožné. Současné řešení spočívá v použití aktivních sorbentů, které se zapravují do půdy přímo v místě kontaminace a které dokáží kovy v půdě zachytit a znemožnit tak jejich migraci podložím. Často totiž samotná přítomnost prvků v půdě nevadí, ale problém nastává, pokud by se dostaly do podzemních vod, rostlin nebo vodních toků.

Pomoci mohou speciální sorbenty

Hlavní princip použití sorbentů vychází z předpokladu, že reaktivita antropogenních částic závisí na charakteristikách pevné fáze. Je třeba pochopit, v jakých sloučeninách se rizikové prvky v půdě vyskytují a jak tyto sloučeniny reagují se svým okolím i sorbentem. Kombinací různých výzkumných technik v čele s elektronovou mikroskopií je možné podrobně pochopit tyto procesy a provést velmi přesnou analýzu půdních chemických reakcí. Jednou z hlavních předností elektronové mikroskopie je možnost detailně vizualizovat použitý sorbent a tím ověřit jeho funkčnost a účinnost záchytu znečišťujících kovů. Díky zkoumání kontaminovaných sorbentů dokáží vědci přesně interpretovat mechanismy, pomocí kterých lze rizikové prvky v půdě zachytávat. Jako sorpční materiály se uplatňují oxidy železa, oxidy manganu, zeolity nebo zuhelnatělá organická hmota. Aby sorbent efektivně fungoval, je ho do půdy potřeba dodat poměrně velké množství. Proto se obecně hledají přírodní materiály nebo nevyužité odpadní produkty, které by se daly přepracovat na funkční sorbent a zároveň byly cenově dostupné.

Znečištění půdy je kumulativní problém, se kterým si příroda sama neporadí

Sanace půdního znečištění je pro lidstvo stále větší výzvou, protože množství těžkých kovů, polokovů a dalších rizikových prvků v půdě vlivem člověka stále stoupá. Odhaduje se například, že obsah kadmia v půdách v České republice stoupl za posledních 150 let o 30–55 %. Kontaminace s sebou přináší důsledky, jejichž plný rozsah si často ještě nedokážeme uvědomit. Jisté však je, že těžké kovy v půdě představují dlouhodobý problém z hlediska své neustálé kumulace. Výzkum, jehož jsou elektronové mikroskopy součástí, by mohl pomoci nejen přesněji zmapovat jejich přítomnost, ale také přispět k jejich efektivnímu záchytu. I když se nám nepodaří těžké kovy z půdy extrahovat, dokážeme alespoň zabránit jejich dalšímu šíření životním prostředím.

Tento text vyšel ve spolupráci s doc. Mgr. Martinou Vítkovou, PhD, z České zemědělské univerzity v Praze, která se výzkumem půdního znečištění dlouhodobě zabývá.

O TESCANu

TESCAN svým zákazníkům umožňuje výzkum a analýzu v nanorozlišení. Jeho řešení se uplatňují v geovědách, materiálových vědách, polovodičovém průmyslu a ve vědách o živé přírodě. Společnost má třicetiletou historii vývoje inovativních elektronových mikroskopů, mikrotomografů a souvisejících softwarových řešení pro uživatele z oblastí výzkumu a průmyslu. Svým úsilím si TESCAN získal vedoucí postavení v mikro- a nanotechnologiích.

Společnost TESCAN ORSAY HOLDING byla založena v roce 2013 jako výsledek dlouhodobé expanze a zakládání dceřiných společností po celém světě, včetně francouzské společnosti ORSAY PHYSICS, světového lídra v oblasti technologie iontových a elektronových paprsků. TESCAN ORSAY HOLDING udržuje své sídlo, výrobu, výzkum a vývoj v Brně. Každý mikroskop TESCAN je odborně vyráběn v Brně a dodáván zákazníkům po celém světě.

Další informace naleznete na adrese: www.tescan.cz

Kontakt:

www.tescan.com

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Lavrov přistál v Severní Koreji, zahájil plánovanou třídenní návštěvu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu KCNA. Šéf ruské diplomacie tak zahájil plánovanou třídenní návštěvu země, která je blízkým spojencem Moskvy. Pchjongjang aktivně podporuje válku proti Ukrajině - poskytl nejen množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.

Soud zrušil dohodu o vině a trestu pro mozek útoků z 11. září

Federální odvolací soud ve Washingtonu zablokoval dohodu, která měla ukončit roky trvající právní bitvu o trest pro hlavní postavy teroristických útoků z 11. září. Rozhodnutí se týká i Khalida Sheikha Mohammeda, označovaného za architekta atentátů.

Bitcoin vystoupal na rekordních 118 000 dolarů. Prostor pro další růst má

Bitcoin pokračuje v raketovém růstu, přičemž v pátek vystoupal na nové historické maximum nad 118 000 dolarů. Kryptoměnový trh podpořil rekordní příliv kapitálu do bitcoinových ETF, pozitivní vývoj na akciových trzích i náznaky změny měnové politiky ve Spojených státech. Současná rally se podle analytiků navíc výrazně liší od předchozích cyklů, přičemž data z on-chain analýz i chování investorů svědčí ve prospěch pokračujícího růstu.

Rusko kvůli válce na Ukrajině zabavilo majetek v hodnotě 50 miliard dolarů

Rusko od své totální invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabavilo podle nové analýzy majetek v hodnotě 50 miliard dolarů (1,053 bilionu korun). Částečně jde o zahraniční aktiva západních firem, které se stáhly z Ruska. Částka však zahrnuje i majetek významných ruských podnikatelů zabavený státem – a to uprostřed horšící se ruské ekonomické situace.

Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu

Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu, uvádí zpráva neziskové organizace Oxfam. V Africe rostou nerovnosti rychleji než jinde ve světě a nachází se tam téměř polovina nejchudších států; sedm z deseti lidí, kteří nyní žijí v extrémní chudobě, pochází také z Afriky.

Lavrov znovu jednal s Rubiem během setkání zemí ASEAN v Malajsii

Šéfové ruské a americké diplomacie spolu znovu jednali na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii, napsala dnes ruská tisková agentura TASS. Podle jejích informací Sergej Lavrov a Marco Rubio vedli krátký neformální rozhovor, o němž zatím nebyly zveřejněny podrobnosti. Rozhovor následoval po čtvrtečním padesátiminutovém jednání obou představitelů v Kuala Lumpuru. Po něm Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.
Reklama

DOPORUČUJEME

Bybit EU – budování důvěry v regulovanou evropskou kryptobudoucnost

Vídeň (Rakousko) 12. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Dnešní tisková konference přináší oficiální představení společnosti Bybit EU rakouským a evropským médiím. Se svým sídlem v...

V Pekingu se konal 12. světový kongres o vysokorychlostní železnici

Peking 11. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Současně proběhl veletrh MODERN RAILWAYS (MODERNÍ ŽELEZNICE) 2025Zpráva deníku China Daily:Podle zprávy čínské státní železnice China State Railway...

Hisense přináší atmosféru stadionu FIFA 2025™ do každé domácnosti díky projektorům PX3-PRO a C2 Ultra

Čching-tao (Čína) 11. července 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Přední světová značka spotřební elektroniky a domácích spotřebičů Hisense přináší fotbalovým fanouškům revoluci v domácím sledování Mistrovství...
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Lavrov přistál v Severní Koreji, zahájil plánovanou třídenní návštěvu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu KCNA. Šéf ruské diplomacie tak zahájil plánovanou třídenní návštěvu země, která je blízkým spojencem Moskvy. Pchjongjang aktivně podporuje válku proti Ukrajině - poskytl nejen množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.

Turecké moře znovu dusí sliz. Pod hladinou umírá život

Lepivá hrozba je zpět. Moře u Istanbulu znovu pokrývá sliz, který dusí vše živé. Přestože plány na záchranu existují, výsledky jsou mizivé. Marmarské moře se mění v tichou ekologickou katastrofu.

Soud zrušil dohodu o vině a trestu pro mozek útoků z 11. září

Federální odvolací soud ve Washingtonu zablokoval dohodu, která měla ukončit roky trvající právní bitvu o trest pro hlavní postavy teroristických útoků z 11. září. Rozhodnutí se týká i Khalida Sheikha Mohammeda, označovaného za architekta atentátů.

Bitcoin vystoupal na rekordních 118 000 dolarů. Prostor pro další růst má

Bitcoin pokračuje v raketovém růstu, přičemž v pátek vystoupal na nové historické maximum nad 118 000 dolarů. Kryptoměnový trh podpořil rekordní příliv kapitálu do bitcoinových ETF, pozitivní vývoj na akciových trzích i náznaky změny měnové politiky ve Spojených státech. Současná rally se podle analytiků navíc výrazně liší od předchozích cyklů, přičemž data z on-chain analýz i chování investorů svědčí ve prospěch pokračujícího růstu.

Rusko kvůli válce na Ukrajině zabavilo majetek v hodnotě 50 miliard dolarů

Rusko od své totální invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabavilo podle nové analýzy majetek v hodnotě 50 miliard dolarů (1,053 bilionu korun). Částečně jde o zahraniční aktiva západních firem, které se stáhly z Ruska. Částka však zahrnuje i majetek významných ruských podnikatelů zabavený státem – a to uprostřed horšící se ruské ekonomické situace.

Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu

Čtyři afričtí miliardáři jsou bohatší než polovina kontinentu, uvádí zpráva neziskové organizace Oxfam. V Africe rostou nerovnosti rychleji než jinde ve světě a nachází se tam téměř polovina nejchudších států; sedm z deseti lidí, kteří nyní žijí v extrémní chudobě, pochází také z Afriky.

Lavrov znovu jednal s Rubiem během setkání zemí ASEAN v Malajsii

Šéfové ruské a americké diplomacie spolu znovu jednali na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii, napsala dnes ruská tisková agentura TASS. Podle jejích informací Sergej Lavrov a Marco Rubio vedli krátký neformální rozhovor, o němž zatím nebyly zveřejněny podrobnosti. Rozhovor následoval po čtvrtečním padesátiminutovém jednání obou představitelů v Kuala Lumpuru. Po něm Rubio řekl, že americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že jej projedná s Trumpem.

Trump vůbec poprvé pošle Ukrajině nové zbraně. Zaplatí je NATO

Americký prezident Donald Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu pošle vojenskou pomoc Ukrajině. Podle anonymního zdroje z Trumpovy administrativy by měla zásilka mít hodnotu 300 milionů dolarů (6,3 miliardy korun). Šéf Bílého domu uvedl, že ji zaplatí členové Severoatlantické aliance (NATO).

Rusko hlásí sestřelení 155 ukrajinských dronů, Ukrajina útoky ruských strojů

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo sestřelení 155 ukrajinských dronů během noci. Při pádu bezpilotního letounu na území zemědělského podniku zahynul v ruské Lipecké oblasti člověk a další byl zraněn, uvedl v noci na dnešek gubernátor regionu Igor Artamonov. Ukrajinské úřady informují o útocích ruských dronů. Ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti jsou tři zranění, uvedla starostka Halyna Minajevová podle agentury AFP. Celkový rozsah ruských nočních úderů zatím není znám.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás