Kanadský premiér Mark Carney uzavřel s představiteli Alberty dohodu o výstavbě nového ropovodu, který provincii propojí s tichomořským pobřežím Britské Kolumbie, upozornila televize BBC. O finalizaci projektu usiluje Alberta dlouhé roky, jde však o politicky nejvýbušnější téma v celé zemi. Jedni mluví o ekonomické příležitosti, druzí o hrozbě pro životní prostředí a domorodé komunity, uvedla stanice CBC.
Carney označil ropovod za klíčový pro ekonomickou budoucnost Kanady. Řekl, že umožní výrazné navýšení exportu ropy do Asie a snížení závislosti na USA, které kupují 90 procent kanadské komodity. Projekt je podle premiérky Alberty Danielle Smith prvním krokem k ukončení „temných časů“, kdy provincie nemohla naplno rozvíjet své zdroje.
Carney's new Alberta oil pipeline deal already faces opposition https://t.co/Qx6Yh1NvLW
— BBC News (World) (@BBCWorld) November 27, 2025
Zcela opačný tón však zaznívá z Britské Kolumbie. Podle tamního premiéra Stevena Guilbeaulta, bývalého ministra životního prostředí a aktivisty organizace Greenpeace, který po oznámení projektu rezignoval, se vláda odklonila od klimatických opatření, která považuje za „základní pilíře“ své dosavadní práce. Tvrdí, že ropovod bude mít „zásadní negativní dopady na životní prostředí“.
Carney jeho rezignaci okomentoval slovy, že „vláda sdílí jeho základní odhodlání k ambiciózní klimatické politice“. Dohoda o ropovodu přitom Albertu defacto vyjímá z některých federálních klimatických zákonů. Výměnou za to ale musí zvýšit cenu uhlíku a vybudovat největší systém zachytávání emisí na světě.
Nikdo se nikoho neptal
Nejsilnější odpor však přišel od domorodých národů, žijících na severním pobřeží Britské Kolumbie, kudy má ropovod vést. Heiltsuk Nation, vláda prvních národů v oblasti centrálního pobřeží, uvedla, že „použije všechny dostupné nástroje, aby výstavbě zabránila“.
Podobně zareagovala i organizace Union of British Columbia Indian Chiefs (UBCIC), podle které uzavřená dohoda nezahrnovala domorodé signatáře.
Vůdce zdejších domorodců Stewart Phillip uvedl, že projekt odporuje principům Organizace spojených národů (OSN) o právech domorodých národů, zejména požadavku na svobodný, předběžný a informovaný souhlas.
„Nechceme projekty, které mohou zničit náš způsob života,“ reagovali v prohlášení zástupci organizace Coastal First Nations.
Představitelé Alberty přitom při podpisu dohody děkovali „domorodým partnerům“, přestože se jí zúčastnili jen představitelé této provincie a jeden zástupce provincie Saskatchewan. Z Britské Kolumbie byl přítomen jediný jednatel.
Alberta na projekt, jenž má následně převzít soukromý sektor, vyčlenila celkem 14 milionů kanadských dolarů (asi 238 milionů korun).
