Protext ČTKDočkáme se čtyřdenního pracovního týdne?

Dočkáme se čtyřdenního pracovního týdne?

Praha 27. dubna 2022 (PROTEXT) – Zaměstnavatelé ze sektoru podnikových služeb začínají testovat model komprimovaného pracovního týdne. Ten představuje zkrácení pracovního týdne z pěti dnů na čtyři. Možnost zhuštění pracovních povinností do pouhých 4 dnů je velmi oblíbeným benefitem a přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.

Diskuse o zkrácení pracovního týdne na pouhé 4 dny začínají i v ČR nabývat na intenzitě. Zatímco některé evropské země již čtyřdenní pracovní týden zavádí anebo realizují pilotní projekty, v ČR probíhá první krok v oboru podnikových služeb, kde první centra testují tzv. komprimovaný pracovní týden. V rámci něj si mohou zaměstnanci rozložit své pracovní povinnosti na pouhé 4 dny v týdnu. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná. Hlavní motivací pro tento krok je zejména snaha center podnikových služeb zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.

„V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. To potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden testují. Dvě třetiny z nich uvádí, že poskytnutí čtyřdenního pracovního týdne jim výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresovaní a odvádějí lepší práci.

Výhody pro obě strany

Dle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Den navíc tak mohou pracovníci využít jak k aktivnímu či pasivnímu odpočinku, tak i k návštěvě lékaře, péči o rodinu a dalším libovolným aktivitám. Odpočatějším zaměstnancům totiž dle řady studií méně hrozí syndrom vyhoření. Zaměstnavatelé pak mohou těžit také z toho, že díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně v práci uplatnit. Obecně tak tento model pomáhá nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, kdy zejména covidová doba tuto hranici z důvodu častější práce z domova výrazně narušila.

K Novartisu se přidávají další

Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne se v oboru podnikových služeb stala společnost Novartis, která jej testuje v rámci svého komplexního projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat 4 pracovní dny v týdnu dvakrát měsíčně. „Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok dopředu. Komprimovaný pracovní týden je jen mezikrok,“ dodává Jonathan Appleton.

.

Reklama

Doporučujeme

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama