-5.5 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
Protext ČTKDočkáme se čtyřdenního pracovního týdne?

Dočkáme se čtyřdenního pracovního týdne?

Praha 27. dubna 2022 (PROTEXT) – Zaměstnavatelé ze sektoru podnikových služeb začínají testovat model komprimovaného pracovního týdne. Ten představuje zkrácení pracovního týdne z pěti dnů na čtyři. Možnost zhuštění pracovních povinností do pouhých 4 dnů je velmi oblíbeným benefitem a přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.

Diskuse o zkrácení pracovního týdne na pouhé 4 dny začínají i v ČR nabývat na intenzitě. Zatímco některé evropské země již čtyřdenní pracovní týden zavádí anebo realizují pilotní projekty, v ČR probíhá první krok v oboru podnikových služeb, kde první centra testují tzv. komprimovaný pracovní týden. V rámci něj si mohou zaměstnanci rozložit své pracovní povinnosti na pouhé 4 dny v týdnu. Umožňuje to mimo jiné vysoká míra automatizace a digitalizace, která je pro obor příznačná. Hlavní motivací pro tento krok je zejména snaha center podnikových služeb zaujmout uchazeče o práci a zvýšit loajalitu stávajících zaměstnanců.

„V sektoru podnikových služeb zaznamenáváme rostoucí počet firem, které se o komprimovaný pracovní model zajímají a testují jej. Díky této inovaci si totiž dokáží udržet a dokonce posílit loajalitu a spokojenost svých zaměstnanců, což je zejména dnes, kdy převládá nedostatek kvalitních kandidátů na trhu práce, velmi důležité,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. To potvrzují i data firem, které komprimovaný pracovní týden testují. Dvě třetiny z nich uvádí, že poskytnutí čtyřdenního pracovního týdne jim výrazně pomohlo přilákat a udržet talenty. Jejich zaměstnanci jsou navíc šťastnější, méně vystresovaní a odvádějí lepší práci.

Výhody pro obě strany

Dle průzkumu pracovního tempa v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců. Den navíc tak mohou pracovníci využít jak k aktivnímu či pasivnímu odpočinku, tak i k návštěvě lékaře, péči o rodinu a dalším libovolným aktivitám. Odpočatějším zaměstnancům totiž dle řady studií méně hrozí syndrom vyhoření. Zaměstnavatelé pak mohou těžit také z toho, že díky kratšímu pracovnímu týdnu mají pracovníci více času na rozvoj nových dovedností, které mohou následně v práci uplatnit. Obecně tak tento model pomáhá nalézt lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, kdy zejména covidová doba tuto hranici z důvodu častější práce z domova výrazně narušila.

K Novartisu se přidávají další

Průkopníkem komprimovaného pracovního týdne se v oboru podnikových služeb stala společnost Novartis, která jej testuje v rámci svého komplexního projektu Reimagine Workplace. Na základě domluvy v rámci týmů a manažerů mohou zaměstnanci pracovat 4 pracovní dny v týdnu dvakrát měsíčně. „Při přechodu z šestidenního pracovního týdne na pětidenní v roce 1968 předstihlo tehdejší Československo mnohé západní země, které toto rozhodnutí učinily řadu let později. Již tehdy vládla v Evropě představa, že díky vědě a technickým pokrokům se bude v blízké době pracovat daleko méně, třeba jen tři dny v týdnu. Mám radost, že nyní, při dalším zkracování, je to náš obor, který je o krok dopředu. Komprimovaný pracovní týden je jen mezikrok,“ dodává Jonathan Appleton.

.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama