Ani poté přeživší nemají vyhráno 

Lidé, kteří by se nacházeli dál od epicentra a přežili, by byli zasaženi tlakovou vlnou. Jaderný výbuch totiž obrovskou rychlostí a silou vytlačí vzduch, který drtí předměty a boří budovy. 

Exploze megatunové jaderné bomby by podle vědců způsobila rázovou vlnu o tlaku 170 metrických tun a vítr o rychlosti 255 kilometrů v hodině v okruhu šesti kilometrů od výbuchu. V okruhu jednoho kilometru se bavíme o čtyřikrát vyšším tlaku a vítr by dosahoval rychlosti 756 kilometrů v hodině. 

Lidský organismus takové síle v podstatě odolat může, ale většina osob by zemřela pod troskami budov. 

Přeživší by se potýkali s radioaktivním spadem a otravou radiačním zářením. Radioaktivní částice se šíří na obrovské vzdálenosti. 

Velkou komplikací v tomto scénáři je jaderná zima způsobená sazemi a kouřem vyvrženými do atmosféry. Jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem by svět uvrhla do jaderné zimy během několika minut, což by vedlo ke globálnímu hladomoru. 

Ochlazení klimatu přitom hrozí i při lokální jaderné válce menších rozměrů. I tato událost by vedla ke špatné úrodě a hladomoru po celém světě.