Americký prezident Donald Trump po návratu do Washingtonu z Iowy novinářům přiznal zklamání z telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nezdá se totiž, že chce válku na Ukrajině zastavit. Trump potvrdil, že si v pátek bude telefonovat s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že se budou bavit o přerušení dodávek některých amerických zbraní.

Rusko v noci na dnešek podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku války, vyslalo na ni 477 dronů a 60 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket, na 226 se jich ztratilo. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Uvedla to ukrajinská armáda. Ruské údery zabily další osobu, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady.

Nejméně 21 zraněných si vyžádal výbuch na jedné z čerpacích stanic na východě Říma. Informuje o tom agentura APA. Mezi zraněnými je nejméně jeden hasič a zdravotník a osm policistů. Pět lidí je v nemocnici, všichni jsou mimo ohrožení života.

Americký Kongres schválil „velký a krásný“ zákon (big beautiful bill) prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco v Senátu prošel o jeden hlas, ve Sněmovně reprezentantů rozhodly čtyři hlasy. To poukazuje na značnou kontroverzi legislativy, do níž šéf Bílého domu vložil své předvolební sliby. Cupují ji hlavně demokraté. Trump prohlásil, že ho nenávidí a že on zase nenávidí je.

Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.

Nejméně 23 zraněných si v noci na dnešek vyžádala nehoda dálkového autobusu společnosti Flixbus na severu Německa. Autobus se převrátil na bok, příčina nehody není podle policie spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko zatím známá. Mezi cestujícími byli i Češi. Jestli jsou ale i mezi zraněnými, není zatím jasné, řekla ČTK mluvčí policejního prezidia v Rostocku. Podle rezervačního systému společnosti Flixbus jezdí tento spoj i přes Českou republiku.

Hamás pořád ještě nerozhodl o návrhu na příměří s Izraelem, uvedlo toto teroristické hnutí v noci na dnešek podle agentury Reuters. Návrh projednává s dalšími palestinskými skupinami. Zda navržené příměří přijme, hnutí sdělí zprostředkovatelům jednání na konci konzultací s palestinskými organizacemi.

Americký prezident Donald Trump po návratu do Washingtonu z Iowy novinářům přiznal zklamání z telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Nezdá se totiž, že chce válku na Ukrajině zastavit. Trump potvrdil, že si v pátek bude telefonovat s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že se budou bavit o přerušení dodávek některých amerických zbraní.

Rusko v noci na dnešek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi odpálilo také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informovalo o tom ukrajinské letectvo, podle kterého byl hlavním cílem útoku Kyjev. Úřady v metropoli po útoku hlásí více než 20 zraněných. V důsledku ukrajinských dronových útoků přišla o život jedna žena v Rostovské oblasti na jihu Ruska a bez dodávek elektrického proudu zůstalo náboženské centrum Moskevské oblasti.

Evropská komise (EK) ve středu navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Do roku 2050 by měl blok dosáhnou uhlíkové neutrality. Řada členských států včetně Česka s ním ale nesouhlasí. Považují ho za příliš ambiciózní.

Austrálie znovu čelí extrémnímu počasí. Východní pobřeží zasáhla rychle sílící bouře, která přináší přívalové deště, silný vítr a hrozbu bleskových záplav. Vědci varují: hlavním motorem těchto událostí je klimatická změna a teplejší oceány.

Karibské útesy už dávno nejsou tím, čím bývaly. Vědci se vrátili 7 000 let do minulosti, aby porovnali pradávné fosilie s dnešním stavem. A výsledek je jasný: člověk obrátil celý podmořský potravní řetězec naruby.

Evropa zažívá rekordní vlnu veder, která se neomezuje jen na lidské nepohodlí. Přehřátá města, vysychající krajina a tání ledovců ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o další důkaz zrychlující se klimatické změny.

Listopadový summit COP30 v Brazílii měl být dalším milníkem v boji proti klimatické krizi. Místo toho se však mění v přetahovanou, kde klimatické závazky narážejí na geopolitiku, rozpočtové napětí a nezájem nejvlivnějších zemí. Čas běží, plánů je málo — a atmosféra houstne.