Ve věku 77 let odešel zpěvák a herec Karel Bláha. Podle informací jeho blízkých skonal po delších zdravotních potížích v jednom z domovů seniorů v Praze. Patřil k výrazným tvářím Hudebního divadla v Karlíně a řadu let byl považován za krále české operety.

Jiří Kejval získal mandát pro čtvrté funkční období v čele Českého olympijského výboru. Jasně porazil Libora Varhaníka, předsedu atletického svazu. Oznámil však, že jde o jeho poslední funkční období.

Indie v noci na středu spustila vojenskou operaci s názvem Sindoor. Zasáhla devět lokalit v Pákistánu a Pákistánem ovládané části Kašmíru, které označila za teroristickou infrastrukturu.

Ve Vatikánu vrcholí přípravy na volbu nového papeže. Po smrti Františka, který vedl katolickou církev dvanáct let, se do klauzury uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let. Tajná volba v Sixtinské kapli začne ve středu a rozhodne o nástupci na jeden z nejvlivnějších postů světa.

Prezident Toga Faure Gnassingbé v sobotu složil přísahu jako nový premiér po změně státního zřízení, díky níž může ve funkci být až do konce života. Napsal to web stanice BBC. Rod Gnassingbéů malé západoafrické zemi vládne již 58 let.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pondělí obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ze snahy zatáhnout Spojené státy do „katastrofy“ na Blízkém východě tím, že se vměšuje do americké politiky. Zároveň varoval před jakýmkoli pokusem o útok na jeho zemi.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes v prvním kole nezvolili předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze novým německým kancléřem. Nezískal potřebnou většinu 316 hlasů, když ho v tajném hlasování podpořilo jen 310 poslanců. Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které chtějí být součástí příští koaliční vlády, mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Frakce si nyní vzaly přestávku na rozhodnutí o dalším postupu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu přijme prozatímního prezidenta Sýrie Ahmada Šaru, který se poprvé od nástupu do funkce po prosincovém pádu režimu diktátora Bašára Asada vydá do Evropy. Podle agentury AFP o tom dnes informoval Elysejský palác. Macron chce ujistit Šaru o francouzské podpoře "vybudování nové Sýrie, svobodné, stabilní, suverénní a respektující všechny součásti syrské společnosti", uvedl prezidentský úřad. Šara usiluje o zrušení sankcí proti Sýrii.

Velké mezinárodní letecké společnosti se vyhýbají pákistánskému vzdušnému prostoru v obavách z eskalace stále přetrvávajícího napětí. To znamená delší prodlevy na trasách do Asie, větší spotřebu paliva a rostoucí náklady pro letecké společnosti, které se navíc musejí vyhýbat i ukrajinskému vzdušnému prostoru a hotspotům bojů na Blízkém východě.

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Ukrajinská armáda v noci také ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 42 ruských útočných dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Zničení 26 ukrajinských bezpilotních prostředků současně oznámilo ruské ministerstvo obrany.

Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav vítězství Rudé armády nad nacistickým Německem. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Západní politici do Ruska na připomínkové akce ke konci druhé světové války kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejezdí, letos však má cestu do Moskvy naplánovanou mimo jiné slovenský premiér Robert Fico.

Devětadvacet lidí utrpělo zranění při dronových útocích, které Rusko ve čtvrtek večer podniklo proti Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruská armáda na město podle něho zaútočila nejméně desetkrát. Úřady na Ruskem okupovaném Krymu ohlásily, že Ukrajina na poloostrov podnikla rozsáhlý útok.

Ukrajina podepsala s USA historickou dohodu o nerostných surovinách a je oslavována jako vítězství pro Kyjev. Prezident Volodymyr Zelenskyj přiměl administrativu svého amerického protějšku Donalda Trumpa k důležitému ústupku. Podle expertů na dohodě Spojené státy vydělají až za nejméně deset let. Na druhou stranu je výhodná pro americké firmy, které osvobodí od daní a poplatků.