Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.

Při společné americko-venezuelské operaci byl zabit šéf venezuelského gangu Tren de Aragua zvaný Niňo Guerrero, uvedl dnes na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Informaci posléze potvrdila venezuelská vláda, podle níž byl Guerrero zabit na jihovýchodě Venezuely. Deník El País dnes napsal, že se to mohlo stát při velké operaci venezuelské armády před třemi dny u hranic s Brazílií a Guyanou.

Thajská princezna Bajrakitiyabha Narendira Debyavati, nejstarší dcera krále Mahy Vajiralongkorna, zemřela ve věku 47 let. Oznámil to v pátek thajský královský palác. Princezna byla podle oficiálního prohlášení dlouhodobě vážně nemocná a téměř čtyři roky strávila v bezvědomí.

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval gubernátor Veniamin Kondratěv. Další útok podle místních úřadů způsobil požár v průmyslovém areálu v jihoruské Volgogradské oblasti, podrobnosti však zatím nejsou k dispozici, napsala agentura Reuters.

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Ruské síly v noci na dnešek podnikly 26 útoků na ukrajinské město Charkov, které si podle místních úřadů vyžádaly pět zraněných. Také Ukrajina pokračovala v úderech na ruské cíle, po jednom z nich vypukl požár v Kujbyševské ropné rafinérii ve městě Samara, informoval server Ukrainska Pravda s odvoláním na informace a nahrávky očitých svědků zveřejněné na ruské síti Telegram.

Evropská komise navrhla nový, 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod - včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb, ruské banky i takzvanou stínovou flotilu. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Po ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé. Dnes o tom s odvoláním na místní zdroje informovaly agentury Reuters a AFP. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně 15 lidí včetně dětí.

Fakultní nemocnice Hradec Králové zahájila stavbu nového pavilonu Kliniky infekčních nemocí. Investice za více než miliardu korun má nahradit téměř stoletou budovu a přinést modernější zázemí pro pacienty i zdravotníky.

Prezident Petr Pavel přijal na Pražském hradě vůdkyni běloruské exilové opozice Svjatlanu Cichanouskou. V Praze jednala také s ministrem zahraničí Petrem Macinkou ze strany Motoristé sobě. Hlavním tématem byla podpora demokratických sil v Bělorusku a situace lidí, kteří čelí represím režimu Alexandra Lukašenka.

Česko udělalo další krok k vlastní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Evropská kosmická agentura podepsala se společností Vast Space smlouvu, která má zajistit českou účast na připravovaném komerčním letu k ISS. Českou republiku by mohl reprezentovat stíhací pilot a záložní astronaut ESA Aleš Svoboda.

Premiér Andrej Babiš se na summitu v černohorském Tivatu vyslovil pro další rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu. Česká republika podle vlády jejich evropskou budoucnost dlouhodobě podporuje. Černá Hora a Albánie by se mohly stát členy Unie v roce 2028.

Jedna z nejvýraznějších institucí spojených s odkazem Václava Havla spěje ke svému konci. Knihovnu opouští Dagmar Havlová, která ji spoluzakládala a dlouhé roky jí poskytovala práva k Havlovu jménu. Po odchodu sponzorů, zaměstnanců i většiny vedení už organizace nemá jasnou cestu, jak dál fungovat.

Švýcarsko čeká referendum, které může výrazně zasáhnout do jeho migrační politiky i vztahů s Evropskou unií. Voliči budou rozhodovat, zda má země zastropovat počet obyvatel na 10 milionů. Firmy varují, že přísnější pravidla pro přistěhovalectví by mohla poškodit konkurenceschopnost jedné z nejbohatších ekonomik světa.

Na trhu Nasdaq ve Spojených státech jsou ode dneška veřejnosti k dispozici akcie americké společnosti SpaceX, kterou založil a vede podnikatel Elon Musk. V primární veřejné nabídce akcií (IPO) podnik získal 75 miliard dolarů (1,57 bilionu Kč), jde tak o největší IPO všech dob. Předběžné propočty ukazují, že akcie by mohly v úvodu obchodování zpevnit alespoň o 28 procent na 174 dolarů za kus, uvedla agentura Reuters.

Provoz v Hormuzském průlivu by se měl rychle do jisté míry obnovit, pokud USA s Íránem dosáhnou důvěryhodné mírové dohody, která zlepší bezpečnost na této klíčové vodní trase, míní Lars Barstad, generální ředitel přepravní společnosti Frontline. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa může k podpisu dohody dojít už tento víkend.

Elon Musk se po vstupu SpaceX na burzu stal na papíře prvním člověkem s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Rekordní nabídka akcií ukázala, jak silně investoři věří jeho firmám, i když část hodnoty stojí na plánech, které se mohou naplnit až za mnoho let.

Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby poprvé od roku 2023. Reaguje tak na dražší energie a nové inflační tlaky, které v eurozóně vyvolala válka na Blízkém východě. Zároveň zhoršila výhled hospodářského růstu.