Při izraelských vzdušných úderech napříč Pásmem Gazy v noci na dnešek zahynulo nejméně 71 Palestinců a desítky dalších byly zraněny. Podle agentury Reuters i izraelských médií to oznámili palestinští zdravotníci, předchozí bilance hovořila o 40 mrtvých. Od obnovení rozsáhlých leteckých útoků, jímž v noci na úterý skončilo bezmála dvouměsíční příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, tak podle úřadů v Gaze řízených Hamásem už zemřelo přes 540 Palestinců, většinou žen a dětí. Izraelská armáda mezitím oznámila, že sestřelila raketu vyslanou z Jemenu.

Prezident Donald Trump bude tento týden pravděpodobně hovořit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Diskuse o zprostředkování příměří na Ukrajině se zintenzivní, uvedl v neděli Trumpův zahraniční vyslanec Steve Witkoff.

Izraelská protivzdušná obrana dnes ráno sestřelila na severu země tři rakety odpálené z území Libanonu, armáda krátce nato odpověděla dělostřeleckou palbou a leteckými údery v jižním Libanonu. Podle izraelských médií jde o první takový přeshraniční útok od vyhlášení příměří mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh na konci loňského listopadu. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil, oběti nejsou hlášeny. Informují o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na vyjádření armády a libanonská státní média.

Sudánská armáda zaznamenala výrazné úspěchy v pokračujícím konfliktu s polovojenskými jednotkami RSF. V hlavním městě převzala kontrolu nad centrální bankou a den předtím obsadila prezidentský palác. Boje trvají už téměř dva roky a hrozí, že rozdělí zemi na dvě části.

Londýnské letiště Heathrow v sobotu obnovilo plný provoz. O den dříve požár vyřadil z provozu dodávky elektřiny a uzavřel nejrušnější evropské letiště, což způsobilo celosvětový cestovní chaos.

Indonéská sopka Lewotobi Laki Laki za poslední den třikrát vybuchla a vyvrhla sloup popela vysoký osm kilometrů. Informovala o tom zahraniční média. Aerolinky musely zrušit několik mezinárodních letů, další spoje měly zpoždění. Evakuovány byly podle agentury AFP tisíce lidí.

Výhrůžkami vůči Íránu Spojené státy ničeho nedosáhnou, řekl dnes íránský duchovní vůdce Alí Chameneí. Zároveň varoval, že na případný vojenský útok Írán tvrdě odpoví, píše agentura AFP. Americký prezident Donald Trump tento měsíc zaslal Chameneímu dopis vyzývající k uzavření nové jaderné dohody. Dopis byl podle Íránu spíše výhrůžkou a odpověď na něj teprve připravuje. Moskva mezitím dala najevo, že uznává íránské právo na mírové využití jaderné energie

Evropská komise (EK) odložila do poloviny dubna zavedení odvetných cel naplánovaných k uvalení na americký dovoz. Chce tak získat čas na jednání s USA i mezi členskými státy Evropské unie (EU) a pochopit dopad recipročních cel. Očekává se, že americký prezident Donald Trump je oznámí 2. dubna.

Súdánská armáda dnes dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě, píše agentura AP. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nebyl rok 2024 jen nejteplejším v historii, dosáhl i rekordu co do počtu bezprecedentních přírodních katastrof. Zpráva varuje, že vstupujeme do temné fáze změny klimatu a že dopady budou ještě horší, protože emise skleníkových plynů nezastavitelně rostou. Pocítí je miliony lidí po celém světě.

Americký prezident Donald Trump prakticky zakázal mluvit o klimatických změnách. Řada korporátních společností, bank, energetických gigantů a dalších se mu začala dvořit a v této politice ho následovat, nebo podlehla nátlaku jeho administrativy. Nehovoříme přitom jen o amerických firmách.

Země, které chtějí posílit svou národní bezpečnost přezbrojováním nebo zvýšenými výdaji na obranu, musí také posílit své úsilí v oblasti klimatu. V opačném případě budou v budoucnu čelit dalším válkám, varovala Ana Toni, výkonná ředitelka chystaného klimatického summitu COP30 v brazilském městě Belém. Tato slova se však nebudou líbit evropským zemím, které dávají kvůli současné americké politice přednost výdajům na obranu.

Peruánský farmář Saúl Luciano Lliuya (44 let) odletěl do Německa, aby se postavil tamní energetické společnosti RWE. Požaduje od ní kompenzaci dopadů klimatických změn na jeho vesnici, což firma odmítá. Tento spor je považován za průlomový a v případě vítězství Lliuyae by mohl přinést novou éru klimatické spravedlnosti.

Malá skupina největších znečišťovatelů planety zodpovídá za polovinu světových emisí oxidu uhličitého (CO2) a udržuje svět závislý na fosilních palivech. Ten se přitom otepluje takovým tempem, že už je překročení kritické hranice 1,5 stupně Celsia podle vědců nevyhnutelné. Řada z těchto firem upustila od svých klimatických závazků a dopad na klima neřeší.