Australská poslankyně Helen Haines přišla o obě nohy poté, co do ní před její kanceláří úmyslně najel řidič terénního vozu. Přestože utrpěla devastující zranění, lékařům se podařilo zachránit jí život. Třiačtyřicetiletý podezřelý už stanul před soudem, motiv útoku však zůstává nejasný. Incident otřásl Austrálií, kde jsou násilné útoky na politiky poměrně vzácné.

Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová vyzvala k uspořádání nových prezidentských voleb ve Venezuele. V noci na dnešek na síti X vyzvala Venezuelce, aby kvůli tomu vyšli ve čtvrtek do ulic. Po únosu prezidenta Nicoláse Madura, kterého Machadová a další opoziční síly neuznávaly, v zemi vládne prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.

Americký ministr obrany Pete Hegseth a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v pondělí setkali na jihu Izraele, kde probíhá příprava na možné obnovení úderů na Írán. O setkání nejprve informovaly anonymní zdroje, následně ho potvrdil i šéf Pentagonu. Podrobnosti o rozhovoru ale nesdělil. Hlavním tématem měl být Írán.

Americký prezident Donald Trump má dva týdny na to, aby zachránil svou republikánskou většinu v Kongresu. Jeho spolupracovníci a spojenci se však připravují na následky možného neúspěchu. V Bílém domě podle úředníků, kteří o tom hovořili pod podmínkou anonymity, vládne panika a toxicita nebývalých rozměrů.

Francouzská policie zadržela muže podezřelého z účasti na žhářském útoku, při němž během víkendových nepokojů lehla popelem historická radnice ve městě Limoges ve střední Francii. Zadržený má podle vyšetřovatelů vazby na krajně levicová hnutí. Případem se zabývají také protiteroristické složky, které prověřují, zda nešlo o teroristický čin.

Nejméně tři lidi připravil o život a dalších šest osob zranil ruský útok během noci na dnešek na výrobní závod a sklad u města Obuchiv v Kyjevské oblasti, informovali záchranáři z ukrajinské služby pro mimořádné situace (DSNS). Další tři lidi zabil a čtyři zranil ruský dron, který u obce Čabany poblíž metropole zaútočil na auta u nákupního střediska u dálnice spojující Kyjev s Oděsou, oznámila ukrajinská prokuratura. Jednu oběť a šest raněných si vyžádal útok ruského dronu na čerpací stanici na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Ukrajinské drony zasáhly v ruské Tambovské oblasti blíže neupřesněný podnik, ve kterém vypukl požár, oznámil dnes gubernátor regionu Jevgenij Pervyšov. Podle zpráv na sociálních sítích se terčem stala přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba, uvedl server BBC News. Ukrajina se k těmto zprávám zatím nevyjádřila.

Nejméně jednu oběť a osm zraněných si vyžádal noční ruský útok na Kyjev, uvedla agentura Ukrinform. Zahynula 21letá dívka, napsal na sociální síti starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Ruské rakety zasáhly v kyjevských čtvrtích i vzdělávací a zdravotnické zařízení. Ruské ministerstvo obrany dnes ráno podle agentury Reuters informovalo o masivním útoku na cíle v Kyjevě a v jeho okolí; ministerstvo tvrdí, že úder se zaměřil na vojensko-průmyslové objekty, sklady raket a dronů i datová centra.

Ukrajina prostřednictvím satelitní sítě Starlink znovu dostává informace od Spojených států ohledně vypálení ruských balistických raket. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to řekl ve vysílání americké stanice NBC, uvedly agentury Reuters a AFP. Americké úřady i prezident Donald Trump tvrdili, že předávání informací, které Ukrajině umožňují lépe reagovat na ruskou hrozbu, nepřerušili. Americký ministr financí Scott Bessent vzápětí označil Zelenského obvinění USA z omezení Starlinku za nezodpovědné.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel. Uvedlo to ráno na platformě Telegram ukrajinské letectvo, podle něhož protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ukrajinští činitelé informují o dvou zabitých civilistech a řadě zraněných při ruských útocích. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 610 ukrajinských dronů a ruské úřady podle státní agentury TASS hlásí jednu zabitou ženu při ukrajinském útoku na Belgorodskou oblast.

Pražští kriminalisté zadrželi muže, který měl v tramvaji číslo 22 vyhrožovat rodině s malým dítětem zabitím. Rozčílil ho dětský pláč, kvůli kterému začal na spolucestující křičet a následně vytáhl nůž. Policie nyní hledá samotné poškozené, kteří se dosud nepřihlásili. Podezřelému hrozí až osm let vězení.

Letošní senátní volby přinesly nejnižší počet úspěšných kandidátek od vzniku horní komory v roce 1996. Z celkem 27 zvolených senátorů je pouze jedna žena, Zuzana Ceralová Petrofová. Celkový počet senátorek tak klesne ze 17 na 14, mandát totiž neobhájily ani dosavadní senátorky Adéla Šípová a Helena Pešatová.

Podíl dětí s cizím státním občanstvím narozených v Česku se za posledních deset let téměř ztrojnásobil. Zatímco v roce 2016 šlo o každého třicátého novorozence, loni už to bylo přibližně každé jedenácté dítě. Nejvyšší je tento podíl v Praze, kde dosahuje 23 procent.

Bývalý brněnský soudce Roman Kafka, který v minulosti působil jako žalobce v metanolové kauze, nyní sám čelí obžalobě. Podle státního zastupitelství měl při 70 podvodných jednáních vylákat více než 32 milionů korun. V případě odsouzení mu hrozí až deset let vězení.

Zlínští kriminalisté pátrají po třiačtyřicetiletém Radku Galuškovi, kterého podezírají...

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard Kč) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy USD ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy USD.

Americký miliardář Elon Musk zvažuje fúzi společností Tesla a SpaceX. Vznikly dva nezávislé výbory, které tuto možnost prozkoumávají. Kontroverzní podnikatel však případnou fúzi přirovnal ke „stepování na minovém poli“ kvůli vlastnímu střetu zájmů.

Evropou se šíří vlna protestů proti drahému bydlení, rostoucím životním nákladům a zhoršujícím se veřejným službám. O víkendu vyšly do ulic statisíce lidí, přičemž nejbouřlivější demonstrace zažila Francie. Nespokojenost se však projevila také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii či Albánii. Ekonomové varují, že vlády mají kvůli vysokému zadlužení stále méně možností, jak obyvatelům ulevit.

Česko společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky žádá Evropskou unii o dočasnou výjimku, která by umožnila využít evropské fondy na podporu průmyslových podniků zasažených vysokými cenami energií. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zároveň připustil, že pokud elektřina dál zdraží, vláda by mohla přistoupit k zastropování cen u výrobců i obchodníků.

Pořízení vlastního bydlení přestává být pro mnoho Britů cestou k nižším měsíčním výdajům. Více než polovina lidí, kteří si poprvé koupili nemovitost, nyní splácí vyšší částku, než dříve platila za nájem. Podíl takových kupujících dosáhl nejvyšší úrovně za nejméně deset let. Rostoucí hypoteční sazby navíc začínají brzdit realitní trh.