Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska vznikl požár po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady. Na Kyjev dnes ráno útočily ruské drony, v Charkově je po ruském útoku jeden zraněný.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil některé evropské spojence z pokusu o vydírání Kyjeva, aby znovu otevřel ropovod Družba, který přepravuje ruskou ropu do Evropské unie. Podle něj by obnovení dodávek znamenalo faktické oslabení sankcí uvalených na Rusko.

Čtyři lidé zemřeli a nejméně 15 dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Na síti Telegram o tom dnes ráno informoval šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. S odvoláním na místní vojenskou správu to napsal server Ukrajinska pravda. Cílem ruského útoku se znovu stala přístavní infrastruktura na jihu Ukrajiny. Ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska, vyplývá z hlášení úřadů.

Při ruském útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zemřela v noci na dnešek 15letá dívka; její rodiče utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady, které citovala agentura AFP. Moskva oznámila, že po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v ruské Krasnodarské oblasti; při incidentu nebyl nikdo zraněn, uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo zdravotnictví podalo trestní oznámení kvůli implantacím kardioverterů-defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc. Do případu vstoupilo po vlastním prověřování, které podle resortu odkrylo závažná podezření kolem péče na I. interní klinice kardiologické. Ve hře je podezření, že některým pacientům mohly být přístroje voperovány bez jasného medicínského důvodu.

V čele státního podniku Vojenské lesy a statky skončí ke konci března Jaroslav Nerad. Od 1. dubna ho má vystřídat jeho předchůdce Petr Král, který podnik vedl už v letech 2018 až 2021. Jeho návrat ještě musí schválit vládní Výbor pro personální nominace.

Pohonné hmoty v Česku od konce února výrazně zdražily. Nafta vyskočila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr a benzin Natural 95 podražil o 4,39 koruny na průměrných 38 korun za litr. Za růstem cen stojí napětí na Blízkém východě a problémy v dopravě přes Hormuzský průliv, kudy běžně proudí asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

První údaje ze sledování marží u prodejců pohonných hmot bude mít ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekla, že ministerstvo financí zatím nemá informace, že by marže rostly rychleji než ceny na burzách. Opoziční občanští demokraté trvají na dočasném snížení spotřební daně z benzinu a nafty o 1,7 koruny na litr. Ceny pohonných hmot skokově vzrostly v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

S prvními jarními dny se na silnice vracejí motorkáři a s nimi i vyšší riziko vážných nehod. Od začátku letošního roku přišlo při dopravních nehodách o život už šest motocyklistů, zatímco ve stejném období loni zemřel jeden. Policie zároveň připomněla, že za posledních dvacet let zahynulo na českých silnicích celkem 1668 motorkářů.

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek dočasně zrušila sankce uvalené na ruskou ropu naloženou na tankerech na moři ve snaze stabilizovat světové trhy s energií, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Rusko z toho podle něj finančně těžit nebude. Ceny ropy mírně klesly.