Izraelci budou v úterý oplakávat mrtvé. Jako národ si připomenou útok palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října 2023, který uvrhl region do ničivé války. Izrael mezitím jedná v Egyptě o míru, zatímco v Pásmu Gazy jeho armáda stále bojuje proti Hamásu.

Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.

Americký prezident Donald Trump chce jednat s kanadským premiérem Markem Carneym o snížení cel na klíčové kanadské sektory. Trump to podle agentury Reuters prohlásil na úvod dnešního setkání s Carneym v Bílém domě.

Soudce Astrit Kalaja byl zastřelen přímo v soudní síni v albánském hlavním městě Tirana. Tragédie se stala během odvolacího líčení v majetkovém sporu, střelec byl jedním z účastníků procesu.

Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v části ukrajinské Chersonské oblasti, kterou okupuje Rusko. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor tohoto regionu Vladimir Saldo. Naopak při ruském útoku na infrastrukturní objekty na Ukrajině byl zabit nejméně jeden člověk. Pětašedesátiletý muž podle místního státního zastupitelství přišel o život při útoku dronu na zastávce veřejné dopravy v Chersonu, který zůstává frontovým městem i poté, co ho v listopadu 2022 Ukrajina osvobodila.

Ve městě Herdecke na západě Německa dnes neznámý pachatel pobodal nově zvolenou starostku. Sociální demokratka Iris Stalzerová je podle médií v kritickém stavu. Kancléř Friedrich Merz odsoudil čin, jehož motiv je zatím neznámý, a vyzval k jeho rychlému vyšetření.

Světová banka (WB) v úterý upravila svou prognózu pro letošní rok ohledně růstu druhé největší ekonomiky. Zatímco v předpovědi z dubna očekávala růst o 4 procenta, nyní zlepšila výhled na 4,8 procenta. Nová prognóza se přibližuje cíli Pekingu dosáhnout růstu o 5 procent.

Papež Lev XIV. uskuteční svou první zahraniční cestu na konci listopadu a začátku prosince, navštíví Turecko a Libanon. Dnes to v prohlášení uvedl Vatikán. Papež, který je v čele katolické církve od 8. května, tak podnikne cesty, které měl v plánu jeho předchůdce papež František. Podrobnosti k cestě hlavy katolické církve Vatikán zveřejní později.

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd.

Úderem půlnoci začal ve Spojených státech platit takzvaný „vládní shutdown“. K němu dochází ve chvíli, kdy se republikáni a demokrati neshodnou na financování federální vlády pro další fiskální rok. Ten začal v USA právě 1. října. Obyčejně taková situace prezidentovi neprospívá, letos to ale možná bude jinak.

Hnutí ANO, které je největším favoritem sobotních parlamentních voleb, by v případě vítězství pravděpodobně usilovalo o zestátnění energetické společnosti ČEZ. Titul letos své akcionáře těší a pražská burza kolem něj vystavěla svůj boom. Co s ním bude dál?

Po Valném shromáždění OSN americký prezident Donald Trump zase jednou změnil názor na válku na Ukrajině, když prohlásil, že Kyjev by mohl obnovit předválečné hranice. Tato zmínka způsobila absolutní euforii na zbrojařském trhu. 

Už se zdálo, že je Intel na odpis. Někdejší technologický gigant totiž zaspal nástup AI a na burze za poslední roky odepsal desítky procent. K zemi ho poslal především konkurent z Nvidie. Jenže je to právě Nvidia, která teď Intelu pomáhá chytit druhý dech. Masivní investice akcie Intelu za jediný den zhodnotila o více než 20 procent.

Americký prezident Donald Trump od nástupu do Bílého domu apeluje na centrální banku, aby snížila úrokové sazby. Fed teď jeho prosby s největší pravděpodobností konečně vyslyší, třebaže trochu jiným způsobem, než si Trump přál. Jaký signál tím centrální banka vysílá světu?