Rusko by vnímalo krajně negativně, pokud by se současná válka na Blízkém východě rozšířila do oblasti Kaspického moře. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Letecké údery na základnu šíitských oddílů Lidových mobilizačních sil (PMF) v provincii Anbár v západním Iráku zabily v noci na dnešek nejméně 15 bojovníků, uvedla agentura AFP. Agentura Reuters zase informovala o nejméně šesti zabitých členech kurdských oddílů pešmergů při raketovém útoku na jejich základnu severně od iráckého Irbílu. Podle kurdských bojovníků na ně zaútočil Írán.

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Íránské rakety zasáhly domy v Tel Avivu a předměstí Haify, uvedla agentura AFP. Izrael naproti tomu podnikl vzdušné útoky na jižní předměstí Bejrútu i na jih Libanonu. Jeho údery zabily v sousední zemi nejméně dva lidi, píší místní média.

Bývalý americký ministr obrany James Mattis v pondělí na konferenci pro energetický průmysl CERAWeek v Houstonu v Texasu zkritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa za válku s Íránem. Domnívá se, že selhala ve strategickém myšlení. Na Blízký východ míří tisíce amerických mariňáků, spekuluje se ale o mírových rozhovorech v Pákistánu.

Vyšetřování nedělní srážky letadla Air Canada Express s hasičským vozem na letišti LaGuardia přineslo další podrobnosti o tom, co se stalo těsně před nehodou. Při kolizi zemřeli dva piloti a desítky dalších lidí utrpěly zranění.

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla dnes moldavská prezidentka Maia Sandu. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření s elektřinou. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.

Nejméně pět lidí přišlo o život a dalších 16 bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Útoky zasáhly především bytové domy. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.

Ruský dronový útok v noci na dnešek poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, informuje na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy. V ruské Leningradské oblasti v přístavu Primorsk v důsledku dronového útoku vznikl požár nádrže s palivem.

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Noční ruský dronový útok na Oděskou oblast poškodil dvě civilní nákladní lodě s obilím, dva lidé utrpěli zranění. Na platformě Telegram to dnes uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba, podle něhož jde o lodě plavící se pod vlajkami Palau a Barbadosu. V době útoku kotvily. V přístavu jsou poškozené i administrativní budovy a sklad s obilím, doplnil šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Moskva na tyto informace nereagovala. Ukrajina i Rusko zároveň hlásí mrtvé po nepřátelských útocích.

Vládní koalice chce ještě tento týden ve Sněmovně předložit návrh, který by části lidí a firem odpustil televizní a rozhlasové poplatky. Jde o první krok před plánovaným úplným zrušením koncesionářských poplatků, se kterým kabinet počítá od roku 2027.

Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal na sobotní odpoledne demonstraci na Letenskou pláň v Praze. Organizátoři mluví o největší letošní akci a počítají s vysokou účastí. Odhady, kolik lidí nakonec dorazí, se ale výrazně rozcházejí.

Napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem se v posledních dnech znovu prohloubilo. Do popředí se dostal nejen spor o účast na červencovém summitu NATO, ale i výhrady Hradu ke státnímu rozpočtu a stále viditelnější rozkol v bezpečnostní a zahraniční politice.

Premiér Andrej Babiš zpochybnil část národní očkovací strategie a chce škrtat 100 milionů korun určených na propagaci nepovinných vakcín. Nečekaně se tak částečně přiblížil postoji SPD, která dlouhodobě odmítá, aby stát na podporu očkování vyčleňoval další peníze.

Policie upozornila, že v roce 2025 zemřelo v České republice 17 lidí v souvislosti s užíváním kratomu. V Olomouckém kraji zároveň popsala několik konkrétních případů, u nichž toxikologické rozbory potvrdily smrtelnou dávku mitragyninu.

Válka s Íránem otřásla technologickým trhem na Blízkém východě. Firmy se snaží přeorientovat dodavatelské řetězce, logistické trasy a zajistit bezpečí zaměstnanců. Změny se projevují také v náborech. Některé společnosti je pozastavily nebo obsazují jen vybrané pozice, zatímco expati se vracejí do Evropy a Asie. Pravý opak se podle průzkumu odehrává v Izraeli.

Cena ropy se po prudkém pondělním propadu znovu zvedla. Severomořský Brent se v asijském obchodování vrátil nad hranici 100 dolarů za barel a americká ropa WTI se dostala nad 91 dolarů. Trhy dál reagují hlavně na napětí kolem konfliktu mezi USA a Íránem.

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Ceny ropy od konce týdne rostou, zatímco ceny zlata nadále klesají. Rozhodující bude pondělí, kdy vyprší lhůta stanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro Írán na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Trhy berou hrozbu šéfa Bílého domu, že v případě neuposlechnutí požadavku zničí íránské elektrárny, vážně.

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.