V odlehlé části Demokratické republiky Kongo propukla neznámá nemoc, která si vyžádala desítky obětí. Nejhůře jsou zasaženy děti do pěti let, z nichž mnohé trpí i podvýživou. Původ nemoci zůstává nejasný, zatímco odborníci pracují na odhalení příčiny a na zamezení dalšího šíření.

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu. Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl k telefonátu na síti X Orbán. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už třetím rokem.

Elon Musk čelí dalšímu vyšetřování ze strany americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Důvodem je jeho údajné porušení zákonů při nákupu akcií Twitteru v roce 2022. SEC nabídla miliardáři možnost mimosoudního vyrovnání, avšak kauza nabrala nový rozměr kvůli podezření z politických motivací.

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi byla podle svého mluvčího hospitalizována poté, co „utrpěla zranění“ během oficiální návštěvy Lucemburska.

Jihokorejský parlament dnes na druhý pokus rozhodl o odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Pro krok, který musí do šesti měsíců ještě potvrdit ústavní soud, se vyslovilo 204 poslanců, 85 bylo proti. Pro přijetí návrhu bylo třeba 200 hlasů. Informovaly o tom tiskové agentury.

Rakouská vláda vedená konzervativci v pátek uvedla, že nabízí syrským uprchlíkům „návratový bonus“ ve výši 1 000 eur, aby se po pádu Bašára Asada vrátili zpět do své vlasti.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval službu šifrovaného zasílání zpráv Viber od japonské vývojářské firmy Rakuten. Důvodem je podle úřadu porušování pravidel ohledně prevence extremismu, terorismu a distribuce drog, uvedla dnes agentura Reuters.

Domácnostem na Slovensku příští rok nezdraží zemní plyn ani teplo. Stát bude ceny opět plošně dotovat, využije k tomu rezervu 235 milionů eur (5,9 miliardy Kč) ve státním rozpočtu. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl novinářům premiér Robert Fico. Podle dřívějšího rozhodnutí energetického úřadu ÚRSO hrozilo, že rodinám od ledna zdraží plyn až o třetinu. Opozice kritizovala vládní politiky, že nepředstavili adresnou pomoc a nesplnili slib o levnějších energiích. Náklady na energie a bydlení mají největší podíl na výdajích slovenských domácností.

Příští americký prezident Donald Trump řekl na nedávné schůzce v Paříži prezidentům Ukrajiny a Francie Volodymyrovi Zelenskému a Emmanuelovi Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v NATO, ale chtěl by, aby po případném zastavení bojů byla Ukrajina silná a dobře vyzbrojená. Napsal to americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. Podle budoucího šéfa Bílého domu by hlavní roli v obraně a podpoře Ukrajiny měla hrát Evropa a vojáci z evropských států by měli v této zemi monitorovat případné příměří.

Oblast téměř o třetinu větší než Indie se v posledních desetiletích stala trvale suchou, ukázala nová studie vědců pod záštitou Organizace spojených národů (OSN). Sucho je nevratné, ohrožuje biodiverzitu, zemědělství i lidské zdraví a má dopady na ekonomiky světa.

Vědci v nové studii zjistili, že se klima otepluje rychleji, než si mysleli, a to kvůli úbytku nízko položených oblaků. Klimatická krize podle nich může být závažnější, než ukazují současné projekce.

Arktida se poprvé ocitne bez mořského ledu ještě před rokem 2030, což je dříve, než vědci očekávali. Tento scénář je nevyhnutelný bez ohledu na to, zda se lidstvu podaří snížit emise skleníkových plynů, či nikoli.

Snaha vědců, politiků a klimatických aktivistů sjednotit svět kolem Pařížské dohody selhala. Letos vzrůst globální průměrné teploty poprvé v historii překoná 1,5 stupně Celsia. Následující desetiletí rozhodne o osudu naší planety. Jedinou cestou je úplný odklon od spalování fosilních paliv

Slíbené klimatické financování na summitu COP29 ve výši 300 miliard dolarů do roku 2035 není podle ekonomů a zástupců rozvojových zemí dostačující. Dohoda totiž nezohledňuje inflaci, která z této částky bude ukrajovat. Podle některých názorů je to málo bez ohledu na inflaci.