Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média. Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR). De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici. Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel. "Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad. De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.

Jako by na vozovku dopadla raketa. Soukromý tryskáč se v neděli odpoledne zřítil na rušnou silnici v obytné oblasti v americkém státě Florida. Všech devět lidí na palubě zahynulo. Příčina havárie není jasná, stroj krátce předtím prolétal bouřkou. Zabývá se tím Federální úřad pro civilní letectví (FAA).

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela nezletilého ruského občana podezřelého z přípravy teroristického útoku na moskevské muzeum Caricyno. K jeho dopadení přispěly informace předané americkými bezpečnostními složkami, uvedla FSB. Zároveň poděkovala americké straně za spolupráci.

Demokraté mají šanci zvítězit v kongresových volbách. Podle průzkumů by mohli získat většinu křesel v obou komorách, což by zkomplikovalo zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa. Demokratům hraje do karet nespokojenost americké veřejnosti. Jejich vítězství však rozhodně není jisté. Průzkumy totiž nejsou spolehlivé.

Úřadující hlava státu Ilijana Jotova zvítězila v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Bulharsku. Získala 57,6 procenta hlasů, vyplývá z dnes zveřejněných úplných výsledků ústřední volební komise. K volbám přišla méně než čtvrtina voličů.

Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.

Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.

Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.

Dopravci si od poloviny příštího roku pravděpodobně připlatí za jízdu po českých dálnicích a silnicích první třídy. Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšit mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, u nejběžnější kategorie kamionů až o 26,6 procenta. Změna má přinést miliardy korun na dopravní infrastrukturu, dopravci však varují před zdražením přepravy i zboží.

Čeští a polští policisté by v budoucnu mohli zasahovat také na území sousedního státu. Vláda v pondělí schválila návrh nové bezpečnostní smlouvy s Polskem, která má rozšířit možnosti přeshraniční spolupráce. Dokument počítá například se společným postupem při bezprostředním nebezpečí, sledováním podezřelých osob nebo předáváním zadržených.

Děti ohrožené kyberšikanou, vydíráním nebo sexuálním obtěžováním na internetu by se v budoucnu mohly obracet na jediné kontaktní místo. Vláda schválila přípravu Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí, které má propojit policii, školy, zdravotnictví i sociální služby. Inspirací je izraelský systém Unit 105, jehož cílem je zajistit rychlou pomoc dětem a jejich rodinám.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.

Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.