EkonomikaDeutsche Bank po vlně kritiky obrátila a v Rusku končí

Deutsche Bank po vlně kritiky obrátila a v Rusku končí

Největší německá banka Deutsche Bank čelila ostré kritice ze strany některých investorů a politiků za to, že pokračuje ve svých aktivitách v Rusku i po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. V pátek společnost nakonec oznámila, že se ze země stáhne. Informovaly o tom agentura Reuters a server CNN Business.

Deutsche Bank se připojuje ke společnostem Goldman Sachs a JPMorgan Chase, které byly prvními velkými americkými bankami, jež se po invazi Moskvy na Ukrajinu z Ruské federace stáhly.

Z ruského trhu odešly také firmy Visa a Mastercard, které uvedly, že karty vydané v Rusku již v zemi nebudou fungovat, připomněl server The Hill.

Rusko hromadně opouštějí také technologické firmy, energetické společnosti i luxusní značky, zatímco počet civilních obětí během války na Ukrajině roste a počet uprchlíků za dva týdny překročil dva miliony.

Německá banka tlaku na přerušení vazeb po určitou dobu odolávala a tvrdila, že musí podporovat nadnárodní firmy podnikající v Rusku. V pátek večer nicméně Frankfurt ohlásil obrat o 180 stupňů.

„Jsme v procesu ukončování našich zbývajících obchodů v Rusku a zároveň pomáháme našim neruským nadnárodním klientům při omezování jejich aktivit,“ uvedla banka. „Žádné nové obchody v Rusku nebudou,“ stálo v prohlášení Deutsche Bank.

O den dříve generální ředitel společnosti Christian Sewing přitom zaměstnancům vysvětloval, proč banka v Rusku zůstává. „Odpovědí je, že by to bylo v rozporu s našimi hodnotami,“ napsal Sewing. „Máme klienty, kteří nemohou opustit Rusko přes noc,“ doplnil.

Setrvání Deutsche Bank v Rusku je „zcela v rozporu s mezinárodní podnikatelskou komunitou a na Západě vyvolá odpor, ztrátu dobré pověsti a byznysu“, prohlásil britský finančník a politický aktivista amerického původu Bill Browder, který roky vedl kampaň za odhalování korupce v Rusku. „Byl bych překvapen, kdyby si tuto pozici dokázali udržet, když se situace na Ukrajině nadále zhoršuje,“ řekl v pátek agentuře Reuters.

Vazby na Rusko

Největší německá banka uvedla, že v posledních letech své aktivity v Ruské federaci zredukovala. Tento týden zveřejnila úvěrové riziko vůči této zemi, které činí 2,9 miliardy eur (zhruba 73 miliard korun). Expozici popsala jako „velmi omezenou“.

Deutsche Bank v Rusku provozuje technologické centrum s asi 1500 zaměstnanci. V prosinci navíc otevřela novou hlavní kancelář v Moskvě, což pro společnost podle tehdejšího vyjádření představovalo „významnou investici a závazek vůči ruskému trhu“.

Bývalý člen Spolkového sněmu a bojovník proti finanční kriminalitě Fabio De Masi podotkl, že Deutsche Bank má úzké vazby na ruskou elitu, z nichž mnozí čelí protiruským sankcím.

Deutsche Bank měla v souvislosti s Ruskem problémy již v minulosti. Americké ministerstvo spravedlnosti banku už roky vyšetřuje kvůli praní špinavých peněz z Ruska. Úřady nakonec Deutsche Bank vyměřily pokutu ve výši téměř 700 milionů dolarů (16 miliard korun), připomněla agentura Reuters. Podle pátečního vyjádření banky se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem vyšetřování „stále probíhá“.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama