ZprávyTragický rekord. 227 klimatických aktivistů bylo loni zavražděno

Tragický rekord. 227 klimatických aktivistů bylo loni zavražděno

Rok 2020 byl pro environmentální aktivisty tím nejsmrtelnějším. 227 se jich stalo obětí vraždy, o patnáct více než loni. Počet zavražděných aktivistů rok od roku stoupá, v roce 2013 jich měli vrahové na svědomí jen 93. Informuje o tom BBC a CNN.

Na rekordní počet obětí vražd mezi aktivisty upozornila nezisková organizace Global Witness. Drtivá většina těchto vražd se odehrála v zemích Jižní Ameriky, na druhém místě jsou Filipíny. Neziskovka analyzovala veškerá data o smrtících útocích na aktivisty a spočítala, že od podpisu Pařížské dohody v roce 2015 jsou rok co rok zavražděni čtyři lidé týdně, co se snaží bránit životní prostředí.

Nejhůře zasaženou zemí je Kolumbie, která je obecně zemí s nejvyšším průměrným počtem vražd. Loni zemřelo cizí rukou 65 lidí při bránění domorodé přírody, lesů či kokových plantáží. Třicet zavražděných aktivistů si připisuje Mexiko, z toho třetina zemřela při bránění kácení pralesů.

Vrazi zabili loni 29 aktivistů na Filipínách, jejich činnost byla spojena s doly a přehradními projekty. V těchto třech zemích (Kolumbie, Mexiko, Filipíny) se odehrála více než polovina všech vražd environmentalistů.

Vrahům hrál do karet i lockdown při pandemii, jak organizaci Global Witness řeklo několik příbuzných těchto obětí. Aktivisté museli být většinou doma, kde byli snadno k nalezení. To byl i případ jihoafrické aktivistky Fikile Ntshangase (65), kterou zastřelili přímo u ní doma v obýváku. Bojovala proti rozšíření povrchového dolu v provincii KwaZulu-Natal.

Její dcera Malungelo Xhakaza (31) řekla, že bude v boji, co její matka započala, pokračovat. Dodnes nikdo případ vraždy mojí matky nevyšetřil, nikoho nezatkli. Mám pocit, že někteří lidí zkrátka chtějí, aby těžba pokračovala,“ řekla BBC.

Aktivisté varují: Korporace se neštítí zabíjet

Společnost Petmin Limited, která důl vlastní, připustila, že „vzrůstající napětí v komunitě mohlo být faktorem vedoucím k její smrti.“ Odsoudila ale jakékoliv násilí a nabídla policii plnou spolupráci.

Další ze zavražděných aktivistů je Mexičan Óscar Eyraud Adams, který zemřel v září 2020. Pomáhal domorodcům z kmene Kumiai v Baja California mít lepší přístup k vodě.

Organizace Global Witness varuje, že s postupující klimatickou krizí sílí i útoky na environmentalisty. „Korporace, které tuto krizi způsobují, jsou stále více neúprosné v prosazování svých zájmů, i za cenu lidských životů,“ varuje Adrien Salazar z organizace. „Na každém životě záleží. Když bude pokračovat násilí vedené proti planetě, bude pokračovat i náš odpor,“ dodal.

Doporučujeme

Americká armáda zasáhla íránská vojenská zařízení

Hormuzský průliv zažil další vážnou eskalaci. Americká armáda tvrdí, že její lodě čelily íránským raketám, dronům a rychlým člunům. Teherán naopak obviňuje Washington z porušení příměří.

Vítěz bulharských voleb Radev byl pověřen sestavením nové vlády

Vítěz nedávných bulharských parlamentních voleb Rumen Radev dnes získal mandát k sestavení nové vlády, uvedla agentura Reuters. Ihned poté předložil bulharské prezidentce Ilianě Jotovové svůj seznam ministrů, o kterém bude v pátek hlasovat parlament.

Rusko letos nikoho ze zahraničí na oslavy Dne vítězství nezvalo, řekl Ušakov

Rusko letos do zahraničí zvláštní pozvánky na oslavy výročí konce druhé světové války neposílalo, někteří politici z cizích zemí ale sami vyjádřili přání přijet do Moskvy. Dnes to řekl zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov. V této souvislosti zmínil slovenského premiéra Roberta Fica nebo běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka.

Čína odsoudila dva bývalé ministry obrany k trestu smrti s odkladem

Čína v rámci pokračujících čistek v armádě potrestala dva bývalé ministry obrany za korupci. Wej Feng-che a Li Šang-fu dostali trest smrti s dvouletým odkladem, který se má po uplynutí této lhůty změnit na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.

Pašinjan nepřijede na oslavy do Moskvy, ta ostře kritizovala Jerevan

Arménský premiér Nikol Pašinjan dnes oznámil, že se 9. května nezúčastní moskevských oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Vysvětlil to začínající kampaní před červnovými volbami. Moskva na oplátku kritizovala sbližování Jerevanu se Západem.

Máme se bát pandemie hantaviru? Experti ujišťují, že ne

Vypuknutí hantavirové infekce na palubě expedice MV Hondius vyvolalo rozsáhlou mezinárodní reakci zdravotnických úřadů. Přesto přední odborníci ujišťují, že se lidé nové pandemie, podobné té covidové před šesti lety, obávat nemusí.

Bílý dům chystá novinky ke strategické bitcoinové rezervě

Spojené státy se chystají zveřejnit další informace ke strategické bitcoinové rezervě. Bílý dům řeší, jak sjednotit a zabezpečit kryptoměny držené federálními úřady. Nové oznámení má přijít v příštích týdnech.

Rusko hlásí 347 sestřelených ukrajinských dronů v průběhu noci

Rusko tvrdí, že od středečního večera nad svým územím sestřelilo 347 ukrajinských dronů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet hlášených ukrajinských dronů. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty. Jednu ženu podle ruských úřadů zabil ukrajinský dron při útoku na mikrobus v Belgorodské oblasti na západě země, další člověk byl těžce zraněn. Čtyři raněné si v noci podle místních úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných oznámily dnes úřady z Charkova.

Odklon od dieselu v Číně zrychluje. Z drahé nafty těží elektrické trucky

Růst cen nafty po začátku války s Íránem může letos urychlit elektrifikaci čínské flotily těžkých nákladních vozů. Analytici i automobilky očekávají, že dražší provoz dieselových tahačů posílí zájem dopravců o elektrické modely a zároveň přispěje k rychlejšímu poklesu spotřeby pohonných hmot.

Americký ministr zahraničí Rubio jednal s papežem ve Vatikánu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes dopoledne jednal ve Vatikánu s papežem Lvem XIV. Uvedl to Vatikán. Jednání provázela očekávání po nedávných rozepřích mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou katolické církve ohledně války v Íránu. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání ukázalo silné vztahy mezi USA a Vatikánem.

Útok na předměstí Bejrútu: Izrael hlásí zabití velitele Hizballáhu

Izrael ve čtvrtek oznámil, že při středečním úderu na jižní předměstí Bejrútu zabil Ahmada Gháliba Balúta, velitele elitních jednotek Radván libanonského hnutí Hizballáh. Šlo o první izraelský útok na libanonskou metropoli od dohody o příměří z minulého měsíce.

Do Lotyšska pronikly dva drony z Ruska, jeden poškodil sklad ropy

Ve čtvrtek ráno do lotyšského vzdušného prostoru pronikly z ruského území dva drony, které se následně zřítily ve východním regionu Latgalsko. Jeden z nich dopadl v Rēzekne, zhruba 40 kilometrů od hranice s Ruskem, kde poškodil skladovací areál s nádržemi na ropu.

Norský chov lososů zatěžuje fjordy odpadem

Norské rybí farmy vypouštějí do fjordů a dalších pobřežních vod velké množství dusíku, fosforu a organického odpadu. Nová analýza upozorňuje, že znečištění z akvakultury odpovídá nečištěným splaškům od desítek milionů lidí ročně. Pro zemi, která je největším producentem chovaného lososa na světě, jde o nepříjemnou ekologickou vizitku.

Izrael bez varování zaútočil na Bejrút

Izraelská armáda dnes večer zasáhla jižní předměstí Bejrútu. Podle libanonské agentury NNA útok dopadl na hustě obydlenou oblast v libanonské metropoli. Izrael podle agentury AFP zaútočil bez předchozího varování poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna.

Macron hovořil s íránským prezidentem o Hormuzském průlivu

Írán by měl využít příležitosti, kterou nabízí mnohonárodní mise pro Hormuzský průliv vedená Francií a Británií. V telefonickém rozhovoru to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron řekl svému íránskému protějšku Masúdu Pezeškjánovi. Podle Macrona by Teherán i Washington měly koordinovaně přispět k obnovení volné plavby v průlivu a jeho okolí. Francie dnes oznámila, že v rámci příprav na misi zaměřenou na zajištění svobody plavby vysílá do Rudého moře letadlovou loď Charles de Gaulle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama